Hornické památky do Seznamu UNESCO

Je všeobecně známo, že nejvýznamnější památky světa chrání OSN prostřednictvím UNESCO. Seznam  světového kulturního dědictví UNESCO
obsahuje více než 800 unikátních objektů, které se mají chránit pro budoucí generace. Naše republika má v Seznamu následujících 12 významných lokalit: Český Krumlov – zámecký komplex, Praha – památkové areály, Telč – město a poutní kostel, Zelená Hora – kostel, Kutná Hora – chrám sv.Barbory, Lednice-Valtice – kulturní krajina a parky, Holašovice – venkovská rezervace, Kroměříž- zámek a park, Litomyšl – zámecký areál, Olomouc – sousoší sv.Trojice, Brno – Vila Tugendhat a Třebíč – židovská čtvrt a gotická bazilika.

V roce 1997 požádal tehdejší primátor Ostravy Evžen Tošenovský ministra kultury o zapsání „Přírodní archeologicko-průmyslové lokality Landek“ do Seznamu UNESCO. Jedinečnost této lokality je nejen v hodnotách lesních porostů, ale i historickém osídlení a prokázáním, že člověk zde prvně použil k ohřevu uhlí. Vyjádření Památkového ústavu Ostrava však nebylo jednoznačně kladné. Proto ministerstvo kultury přihlášku dočasně odložilo. Současně však nechalo podle připomínek Památkového ústavu Ostrava dopracovat projekty dalších tří ostravských lokalit, které byly navrženy pro zapsání do pařížského přípravného Seznamu UNESCO. S ohledem na velké množství přihlášek může však Česká republika navrhnout ročně pouze jednu lokalitu. Pro zapsání se připravují následující lokality: Třeboňské rybářství, Renesanční domy ve Slavonicích u Telče, Papírna ve Velkých Losinách, Lázně Luhačovice, Pevnost Terezín a Industriální soubory v Ostravě.

U přihlášek k zapsání nových lokalit není určen časový harmonogram pro jejich podání. Důležitá je především světová výjimečnost památky. V Národním památkovém ústavu Ostrava jsou shromažďovány historické podklady k následujícím čtyřem technickým projektům kulturních památek:

Přírodně archeologicko-průmyslová lokalita Landek

Navrhovaná lokalita obsahuje zachovalý areál nejstaršího štolového dolu založeného v roce 1782 v úbočí Landeku.
Současné stavební objekty Dolu Anselm jsou provedeny vesměs v architektuře vídeňské průmyslové secese. Většina staveb pochází z konce devatenáctého století. Jedenáct stavebních objektů památkového areálu je prohlášeno za kulturní památku ČR. V podzemí dolu je pro veřejnost otevřeno původní štolové patro ve slojích Albert a František. Vrch Landek – významné archeologické naleziště z údobí starší doby kamenné byl v roce 1992 prohlášen Národní přírodní památkou ČR.

Areály Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí VÍTKOVIC

Navrhovaná lokalita je světově unikátním průmyslovým areálem se zachovalou ukázkou od těžby uhlí přes úpravnu, výrobu koksu až k výrobě surového železa. Důl Hlubina založil v roce 1852 Salomon Mayer Rothschild. Důl prošel velkou rekonstrukci v létech 1920 – 1925, kdy byla vyhloubena jáma č.2, postavena ocelová těžní věž vysoká 49,8 metrů a do provozu uveden parní těžní stroj, který byl jedním z největších v Evropě. Těžní věž je zařazena mezi kulturní památky ČR. Důl patřil mezi nejhlubší doly v OKR

Rudolfova huť (předchůdce Vítkovických železáren) byla založena v roce 1828. První koksová vysoká pec byla v tehdejší Rudolfově huti postavena v roce 1836. Z historických dokumentů vyplývá, že koksovna byla postavena v roce 1831. Provoz vysokých pecí a koksovny byl zastaven v roce 1998. Silueta těžní věže, komínů a tří vysokých pecí tvoří výjimečné panorama a část dominanty města. Vzhledem k mimořádné památkové hodnotě byl celý areál v roce 2002 prohlášen Národní kulturní památkou ČR.

Areál Dolu Petr Cingr (Michal)

Důl byl založen v roce 1843 rakouskou c.k. státní kutací komisi. V roce 1850 dostal název Důl Michal. O pět roků později koupila důl společnost Severní dráha Ferdinandova. Ten pak prošel několika rekonstrukcemi při nichž v létech 1913 – 1915 byla provedena úplná elektrifikace stacionárních strojů. Vzhledem k původní průmyslové architektuře z počátku minulého století spolu s udržovanými stacionárními stroji má areál mimořádnou historickou hodnotu. To bylo důvodem, že areál byl v roce 2002 prohlášen Národní kulturní památkou ČR. Od roku 1945 nesl tento důl název podle senátora Petra Cingra a mělo zde vzniknout Technické muzeum Ostravy.

Areál větrní jámy Vrbice

Hloubení větrní jámy Vrbice bylo zahájeno v roce 1911. Větrní jáma sloužila pro odvětrání silně plynujícího důlního pole Dolu Hubert. Byla postavena těsně vedle hlavní železniční tratě z Vídně do Krakova. Proto vlastník, kterým byla Severní dráha Ferdinandova měl zájem, aby areál byl i architektonicky reprezentativní. V areálu zůstal těžní vrat z roku 1916 a kompresor Siemens-Stuckert z roku 1913. Pro svůj působivý architektonický ráz je lokalita chráněna státem jako kulturní památka ČR.

Přihlášky památkových lokalit do Seznamu UNESCO s nominačním projektem předkládá ministerstvu kultury představitel města, v našem případě primátor. Na základě dodaných podkladů zpracovává přihlášky za město Národní památkový ústav Praha. Věříme, že přihlášky budou zpracovány zodpovědně a odborně, aby všechny ostravské hornické areály se dostaly do Seznamu UNESCO, což by mělo mimořádně kladný vliv na turistický ruch Ostravska.

Zpracováno podle brožury „Ostrava do Seznamu UNESCO“ autorů ing. Stanislava Vopaska, Mgr. Vladimíra Tkáče, CSc. a ing.Jaroslava Přepiory za použití materiálů NPÚ Ostrava.