HORNÍ ZÁKONODÁRSTVÍ A BÁŇSKÁ SPRÁVA IIčást

HISTORICKÝ VÝVOJ OD VZNIKU ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY DO KONCE 2.
SVĚTOVÉ VÁLKY

K významným změnám v organizaci státní báňské správy došlo v souvislosti se vznikem samostatné Československé republiky. Podřízenost území ČSR, které spadalo pod dozor vídeňského báňského hejtmanství, byla zrušena zákonem č. 64/1919 Sb., kdy jeho kompetence převzalo nově zřízené Báňské hejtmanství v Brně. Jemu byly i nadále podřízeny báňské úřady v Brně a v Moravské Ostravě. V návaznosti na mezinárodní smlouvy, které po skončení 1. světové války stanovily definitivní hranice Československa, bylo na základě zákona č. 76/1920 Sb. k našemu státu připojeno území Hlučínska, na něž se rovněž vztahovala územní působnost báňského hejtmanství v Brně. 

Určité změny v organizaci báňských úřadů přinesl zákon č. 54 Sb. z. a n. ze dne 28. 3. 1928 o zařízení a působnosti báňských úřadů, který určil jako prvoinstanční orgány revírní báňské úřady, druhoinstančními orgány se stala báňská hejtmanství a ve třetí instanci působilo Ministerstvo veřejných prací. Zákon potvrdil dosavadní sídla báňských úředníků jako sídla revírních báňských úřadů a sídla báňského hejtmanství v Praze a v Brně. Kompetence jednotlivých orgánů státní báňské správy zůstaly zachovány.

1 0