Důl Ida býval Stalinem i Rudým říjnem

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

Ani Důl Ida v Hrušově, podobně jako mnohé jiné šachty v revíru, se nevyhnul opakované změně názvu.

Za okupace byl přejmenován na Hoffnungschacht (Nadějný), po osvobození se již 1. května 1945 vrátil k původnímu názvu Důl Ida, v prosinci 1946 pak dostal název Důl Generalissimus Stalin, který byl necelých šest let poté přejmenován na Důl Rudý říjen.




Důl založila v roce 1872 společnost Spojené Vítkovické kamenouhelné doly, kterou vlastnili bratří Guttmanové a Vilém Vondráček. Důl dostal název Ida podle křestního jména manželky Viléma Guttmana. Pronajímatelem dolu se stal Albert Salomon Rothschild.

V roce 1874 byl důl spojen železniční vlečkou s koňským potahem s hrušovským železničním nádražím, které patřilo Severní dráze Ferdinandově. Pokračovalo hloubení těžní jámy, která v roce 1877 měla hloubku 192 m. Byla vybavena dvojčinným parním těžním strojem. Ve výdušném oddělení jámy byl instalován ventilátor Rettinger. Postupně následovaly další úpravy a nasazování strojů. Hlavní těžba se dělala metodou pilířování ze slojí Františka a Cyril. Důl měl vlastní třídírnu. Uhlí se nakládalo do vagónů závodní vlečky, které táhli koně na hrušovské nádraží, odkud se rozváželo spotřebitelům.

Velká rekonstrukce a modernizace Dolu Ida byla v letech 1881-83, kdy se těžní jáma prohloubila do 287 m. Uhlí bylo vhodné pro koksování, proto byla u dolu v roce 1885 postavena koksovna o výkonu 10 vagónů koksu za den. Koksovna byla zrušena v roce 1901, uhlí se pak dopravovalo do roku 1926 lanovkou na úpravnu uhlí Dolu Terezie a později na koksovnu Karolinu.

Po ukončení pronájmu Spojeným Vítkovickým kamenouhelným dolům se všechny dříve pronajaté rothschildovské doly staly od 1. října 1895 součástí Vítkovického horního a hutního těžířstva. Nový vlastník přikročil v roce 1898 k rekonstrukci a modernizaci dolu. Těžní jáma byla vyhloubena do konečné hloubky 413,2 m. V letech 1911-12 bylo modernizováno veškeré povrchové zařízení a těžní jáma byla vybavena výkonným elektrickým těžním strojem. Během druhé světové války důl zůstal ve vlastnictví Vítkovického horního a hutního těžířstva, které od roku 1942 bylo součásti koncernu Hermann Göring Werke. V té době začala série postupných změn názvu dolu.

V listopadu 1955 byl uveden do provozu nový Důl Stalin II s kapacitní těžní jámou č. 2. Těžba jáma č. 1 byla ukončena v roce 1961. V srpnu 1962 pak byl Důl Stalin přejmenován na Důl Rudý říjen.

Provoz Dolu Rudý říjen II. skončil v roce 1969, poslední porub v důlním poli byl ukončen 28. dubna téhož roku. Těžní jáma č. 1 byla zasypána v roce 1977 a větrní jáma v roce 1979. Tím činnost dolu skončila.

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *