V OSTRAVĚ SKONČILA PŘED 20 LETY TĚŽBA UHLÍ

V letošním roce si připomínáme 20. výročí ukončení těžby černého uhlí na území města Ostravy. Došlo k němu 30. června 1994, kdy horníci vyvezli z Dolu Odra v Ostravě-Přívozu poslední vůz černého uhlí, viz obr. 1. Tímto symbolickým aktem byla zakončena těžba uhlí na celém území Ostravy. Útlum těžby uhlí probíhal souběžně i v ostatních černouhelných revírech, a to v Plzeňském, Kladenském, Žacléřsko-svatoňovickém a Rosicko-oslavanském.

Uhlí na území města Ostravy bylo dobýváno více než dvě stě let. Jeho těžbu začal Johann Adam baron Grutschreiber v Petřkovicích už v roce 1782. Soustavná těžba probíhala od té doby až do roku 1994, kdy byla Československým státem ukončena, tedy trvala více jak dvě století, přesně 212 let.

Průběh útlumu těžby Všechny zastavené doly v Ostravě byly v době útlumu těžby organizační součástí těžební Akciové společnosti OKD a byly soustředěny do čtyř odštěpných závodů (o. z.), viz obr. 2. Šlo o doly: Důl Jan Šverma, o. z., v Ostravě-Mariánských Horách, Důl Ostrava, o. z., v Ostravě- Slezské Ostravě, Důl Heřmanice, o. z., v Ostravě-Heřmanicích, Důl Odra, o. z., v Ostravě-Přívozu. Později byly jmenované doly organizačně soustředěny do jednoho likvidačního závodu Dolu Odra. K tomu se doplňuje, že součástí akciové společnosti byly všechny doly v Ostravskokarvinském revíru (dočasně kromě Dolu ČSM ). Akciová společnost byla  ustavená 1. 1. 1991 po změně politickohospodářských poměrů v roce 1989. Převažující podíl majetku společnosti držel Československý stát. Později podíly vlastnictví akciové společnosti procházely majetkovými změnami.

Příčinou nařízeného útlumu těžby byly strukturální změny národního hospodářství, jež nastaly po uvedené změně poměrů v naší republice v roce 1989 a které přinesly s sebou mimo jiné i podstatné snižování požadavků na těžbu uhlí. Z těchto hledisek vláda bývalé Československé federativní republiky rozhodla v roce 1990 usnesením č. 827/90 o strukturálních změnách a útlumovém programu v uhelném hornictví. Pak následným rozhodnutím vlády České republiky, vyhlášeném usnesením č. 267 ze dne 27. 7. 1991, byla zahájena první etapa útlumového programu neefektivních částí Ostravské dílčí pánve, tj. dolů Jan Šverma-Lokalita Svinov, Odra-Lokalita Koblov, Ostrava-Lokality Hlubina a Zárubek. Následující hlavní část (druhá etapa) programu restrukturalizace uhelného průmyslu (útlumu) byla vyhlášena vládou ČR usnesením č. 691/92 ze dne 9. prosince 1992. Tímto usnesením byl stanoven útlum těžby uhlí a následná likvidace všech ostatních dolů v ostravské části revíru za finanční spoluúčasti státu s lhůtou provedení do konce roku 1996 (později prodlouženou do 31. 12. 1998).

Útlumový program tzv. neefektivních dolů byl v první etapě zahájen na Dole Jan Šverma, vč. lokality Svinov, Odra, včetně lokality Koblov, a na Dole Ostrava, vč. lokalit Hlubina a Zárubek. Ve druhé (hlavní) etapě programu byly zařazeny do útlumu těžby všechny zbývající ostravské doly. Ukončování těžby na nich probíhalo v obou etapách od 31. prosince 1991 do 30. června 1994.

Útlum těžby měl velmi rychlý průběh. Jako první ukončil převažující část těžby uhlí Důl J. Šverma dne 31. 12. 1991 s lokalitami Mariánské Hory, Svinov a Oderský a úplně s dotěžením zbytkových slojových pilířů metodou bez přítomnosti lidí dne 31. 3. 1992. Jako druhý byl těžebně utlumen Důl Ostrava ke dni 31. 12. 1992 s lokalitami P. Bezruč Hlubina, M. Jeremenko, Zárubek a Alexander. Třetím těžebně utlumeným byl Důl Heřmanice ke dni 30. 6. 1993 s lokalitami Heřmanice, Rychvald, P. Cingr a Oskar. Těžba na posledním čtvrtém útlumovém Dole Odra s lokalitami Přívoz, Hrušov, Koblov, Petřkovice a Vrbice byla zcela ukončena zmíněného dne 30. 6. 1994. Na tomto dole, jak je uvedeno výše, byl jako symbol zanikající hornické činnosti slavnostně vyvezen těžní jámou č. 2 na ranní směně z hlubin poslední vůz s černým uhlím. Vyvezení vozu s uhlím z dolu bylo posledním těžebním aktem nejen pro důl Odra, ale i pro všechny doly v ostravské dílčí pánvi. Slavnostní akt se konal za účasti představitelů Akciové společnosti OKD, vedení Dolu Odra, předáků odborové organizace a důlního osazenstva Dolu Odra.

V následujících letech po útlumu těžby proběhla na většině bývalých dolů v Ostravě likvidace provozních zařízení, některých objektů a těžních věží.

Pozůstatky po těžbě. 

Ukončení těžby uhlí na území Ostravy však nezůstalo bez následků a zanechalo mnoho pozůstatků po hornické činnosti.

Začaly se projevovat výstupy důlních plynů na povrch s některými velmi nebezpečnými následky včetně ohrožení života lidí.

V souvislosti s ní také vyvstala problematika zabezpečování starých důlních děl (jam a štol) jako komunikací pro výstup důlních plynů na povrch s možným rizikem propadání. Problematickým pozůstatkem jsou opuštěné areály bývalých dolů, tzv. brownfields s dalším obtížným využitím, které se staly devastujícím lákadlem pro parazitující sběrače železa, mědi i dalších materiálů a byly místem působení vandalů.

Zděděn byl značný počet odvalů důlních hlušin, vykazujících u některých z nich termickou aktivitu.

Rovněž muselo být řešeno zatápění prázdných důlních prostor v likvidovaných dolech a nutnost pravidelné čerpání důlních vod.

Nanejvýš aktuální a potřebná se stala záchrana nejvýznamnějších důlních objektů a těžních věží před likvidací jako kulturních památek hornictví pro příští generace.

Kulturní instituce v bývalých důlních areálech
V současné době se na území města Ostravy nachází několik areálů bývalých dolů, které slouží jako kulturní hornické zařízení připomínající dřívější bohatou hornickou činnost.

Velmi významným se stal areál bývalého Dolu Michal (dříve Petr Cingr) v Michálkovicích, který byl vyhlášen národní kulturní památkou. Ten má zachovalé funkční povrchové těžní a strojní zařízení a je provozován pod motivem „Posledního těžního dne od příchodu na směnu až po sjezd do dolu“.

Návštěvníky jsou velmi vyhledávány areály bývalého Dolu Anselm (dříve Eduard Urx) a bývalého Dolu Hlubina, provozované pod názvem Hornické expozice Landek Park a Hlubina.

Areál bývalého Dolu Maršál Jeremenko s existující kulturní památkou kladivové těžní věže slouží s částečným důlním provozem a důlním jámami pro pravidelné čerpání důlních vod z podzemí bývalých ostravských dolů za účelem ochrany před zatápěním a umožnění pokračování těžby v karvinské části revíru.

Závěrem lze tvrdit, že ukončením těžby uhlí došlo v historii města k mimořádnému historickému předělu, kdy Ostrava přestala být hornickým městem. Je nesporné, že právě těžba uhlí spolu s železářstvím a návazným průmyslem se zasloužila o jeho rychlý vzrůst a nebývalý rozvoj a velký rozmach Ostravy. Hornictví nesmazatelným způsobem ovlivnilo rozvoj města i jeho současnou tvář. Bývalá hornická Ostrava vyrostla až do velikosti třetího největšího města v republice o počtu obyvatel přes 300 tisíc.

Na hornictví, které stálo u zrodu a zapříčinilo rozmach města Ostravy, by se nemělo zapomínat, neboť se s jeho stopami a pozůstatky setkáváme ve tváři města každý den. Zdá se však, že oficiality města se k tradici hornictví v Ostravě na rozdíl od jiných bývalých hornických měst v republice i Evropě nehlásí.

Ing. Jaroslav Klát