PŘED 50. LETY ZAČALA TĚŽBA UHLÍ V PODBESKYDÍ

1. Úvod

S ohledem na blížící se 50. historické výročí započetí těžby černého uhlí v Podbeskydí v Ostravsko karvinského revíru (OKR) je vhodné připomenout toto významné jubileem. První těžba začala na Dole Paskov dne 18. 11. 1966. Důl se nacházel v těžebně nejmladší části OKR, zv. Pobedskydský revír, provozně označovaný jako Jižní dílčí pánev (JDP). Vstupem těžby uhlí do nové oblasti šlo o mimořádně významný milník v historii dolování v OKR. Jeho těžba nahrazovala tehdy zastavované doly ve starší severní oblasti OKR, jež byly těžebně vyčerpané, případně ekonomicky nákladné.




2. Geografie

Důl Paskov byl budován v obci Paskov na Frýdecko-místecku na začátku šedesátých let minulého století. Nacházel se v krajině zvané Podbeskydí, která se rozprostírá severozápadně podél Beskyd. Na pozadí Beskyd ojediněle vyrostly nepřehlédnutelné dominanty štíhlých těžních věži, které představují symboly hornické činnosti. K tomu lze uvést, že jde o aglomeraci hustě zastavěnou městskými a obecními sídly a výrobními objekty, takže vybudováním dolů v některých místech nedošlo k narušení rázu krajiny.

Tabulka

V Podbeskydí po 2. světové válce vznikla na nová těžební oblast v tamním uhelném ložisku, která dostala výše uvedený název „Podbeskydská“ či „Jižní dílčí pánev“ (JDP). Prvním budovaným dolem byl od roku 1960 Důl Paskov, který v Podbeskydském revíru se nacházel v jeho severní oblasti. Název dostal podle obce svého založení. Následujícím dolem ve střední oblasti byl od roku 196 skupinový Důl Staříč a v nejižnější oblasti od roku 1981 skupinový Důl Frenštát. Ten je udržován v otvírce bez těžby.

Vlastní samostatná Jižní část OKR se nachází směrem na jih od klasické (severní) části OKR, kterou tvoří dlouhodobě těžená Ostravsko-karvinská část, viz mapka na obr.
1
která ukazuje dobývací prostory dolů. Vlastní oblast JDP se rozprostírá na území, ohraničeném na severu okrajem města Ostravy a na jihu obci Trojanovice. Dobývací prostor se nachází převážně na území okresu Frýdek-Místek a okrajově města Ostravy.

3. Důlně geologické poměry
Paskovská část uhelného ložiska spolu se starší Ostravsko-karvinskou těžební oblastí je jižním pokračováním české části Hornoslezské černouhelné pánve. Jižní dílčí část OKR je od severní dílčí Ostravsko-karvinské pánve (tvořené tzv. Ostravsko-karvinským hřbetem), oddělena mohutnou Bludovickou vymýtinou (geologickým příkopem), jejíž dno dosahuje místy až do hloubky 1000 m pod povrchem a je vyplněna převážně miocenními sedimenty.

Tabulka

Ve smyslu geologicko-provozním je Jižní dílčí pánev OKR tvořena dvěma menšími oblastmi, a to severní Paskovsko-staříčskou a jižní Frenštátskou oblastí. Severněji položená Paskovsko-staříčská oblast je z geologického hlediska tvořena hřbetem karbonského pohoří, zvaném Příborsko-těšínský hřbet, který je od Ostravsko-karvinského hřbetu (s dílčími částmi Ostravskou, Petřvaldskou a Karvinskou) oddělen zmíněným výmolem. V Příborském hřbetu se nacházejí dvě elevace ložiska, zv. Paskovská a Staříčská. Paskovskou elevaci ohraničuje na severu zmíněná Bludovická vymýtina a na jihu Staříčsko-oprechtická vymýtina o hloubce 650 m pod povrchem. Do vrcholu Paskovské elevace byly umístěny důlní jámy.

Tabulka

Uhlonosný karbon je zastoupen černouhelnými slojemi ve spodní části Ostravského souvrství, a to ve vrstvách Spodních Hrušovských a Petřkovických, viz geologický řez na obr.
2
Stavba ložiska oproti severní části OKR byla ovlivněna mohutným nasunutím Beskydských příkrovů za horotvorného pochodu v miocénu na již dříve vytvořenou karbonskou pánev. Ložisko bylo postiženo četnými tektonickými poruchami, z nich větší rozdělují dobývací prostor na 18 těžebních ker, viz obr.
3

Nalezení a potom vymezení jižní části uhelného ložiska předcházel nejprve v letech 1901 až 1920 vyhledávací vrtný geologický průzkum, který byl doplněn za 2. světové války v letech 1939 až 1942 dalšími průzkumnými vrty. Z něho vycházel od roku 1955 podrobný vrtný průzkum v širší oblasti ložiska. Ten se stal základním podkladem pro projekci Dolu Paskov.

Poznámka: Dobové prameny o nálezu paskovského uhelného ložiska při vrtném průzkumu uvádějí, že dne 16.8.1901 byla objevena poblíž obce Paskov nedaleko Ostravy velká ložiska uhlí. Mohutná vrstva uhlí byla nalezena v hloubce 400 m a byla 3 m silná. Další průzkum objevil ještě tři spodnější, rovněž mohutné vrstvy. Oblast naleziště uhlí byla velmi rozsáhlá. (Od nálezu ložiska uplynulo 115 let).

Paskov

4. Výstavba dolu Paskov
Důl Paskov byl založen Československým státem, který pověřil generální ředitelství OKD zajišťováním investice. Budován byl od roku 1960 jako první v JDP. Budování začalo zařízením staveniště a stavbami povrchových objektů. Důlní výstavba byla zahájena v roce 1961 hloubením výdušné těžní jámy č. 2 a nedlouho nato vtažné jámy č. 1. Pohled na komplex objektů Dolu Paskov dává obr.4 V podzemí proběhla horizontální patrová otvírka v údobí let 1963-1966. Dobývací prostor Paskov, byl propůjčený státem o rozloze 22.8 km2. Důl měl čtyři jámy, jejich přehled je uveden v tab 1. Nejprve byla vyhloubena dvojice vtažné a výdušné jámy v centrální části důlního pole a později při okrajích dobývacího prostoru diagonální jáma v Řepištích a Nové Bělé. Důl měl čtyři hlavní těžební a dvě pomocná patra.

Výstavba dolu Paskov pokračovala v roce 1981 založením pobočného Dolu Nová Bělá, který existoval do roku 1999.
Tabulka 1. Důlní Jámy Dolu Paskov


Tabulka

*Do r. 1985 pomocná vtažná jáma
Důl Paskov vytěžil první uhlí před 50. lety v památný den 18. listopadu 1966. Plné projektované těžební kapacity dolu 500 tis.t uhlí bylo dosaženo v r. 1972. (po 12 letech od založení dolu). Těžba uhlí probíhala od uvedeného data až do 27. července 1999 (33 let) s ročním objemem v rozmezí 266 až 835 tis. t. Průměrná hloubka dobývání v roce 1999 činila 949 m. Nejhlubší důlní díla se nacházela v hloubce 1050 m pod povrchem. Důl těžil vysoce kvalitní koksovatelné uhlí. Nejvyšší těžby v objemu 835 105 t dosáhl v roce 1989. Největší počet zaměstnanců byl evidován také v roce 1989, kdy činil 3 723 osob.

5. Organizační změny
Důl Paskov prošel jako součást seskupení dolů v OKR několika formálními organizačními změnami od pozice samostatného národního podniku při jeho založení až na odštěpný závod OKD. Po změně společensko-hospodářských poměrů v r. 1989 se důl Paskov stal součástí akciové společnosti OKD, Ostrava, která vznikla 1. 1. 1991. Ke dni 1. 1. 1994 došlo k organizačnímu sloučení dříve samostatných dolů Paskov a Staříč v jeden důlní podnik, který byl ustaven pod názvem Důl Paskov ve Staříči. Původní důl Paskov se stal závodem 1 a Důl Staříč závodem 2. Sloučený podnik přijal jméno Paskov z obchodních důvodů, spočívajících v zavedené značce paskovského koksovatelného uhlí nejvyšší kvality (obchodní skupiny č. Va, Vb).

6. Útlum těžby Dolu Paskov
Konec těžební činnosti Dolu Paskov nastal z důvodu nadměrných finančních nákladů na těžbu uhlí, které byly dány na paskovském uhelném ložisku velmi obtížnými Paskovdůlně geologickými poměry. O tom bylo rozhodnuto vládou ČR v roce 1997 usnesením o likvidaci dolu Paskov, včetně důlních jam. Útlumový program těžby byl zahájen dnem 1. 1. 1998. V tom roce bylo vytěženo ještě 60 308 t. Poslední vůz uhlí byl slavnostně vyvezen z dolu v historický den 26. června 1999. Tím skončila po 39 letech existence Dolu Paskov, prvního dolu v Podbeskydí. Za dobu jeho existence bylo vytěženo celkem 18,4 mil. t velmi kvalitního koksovatelného uhlí. Po ukončení těžby uhlí byl závod Paskov vyčleněn z organizační struktury skupinového Dolu Paskov a přičleněn 1. 7. 1999 k Dolu Odra a později v roce 2012 převeden do státního podniku DIAMO.

V rámci útlumového programu bylo přistoupeno k postupné likvidaci jednotlivých jam a některých provozních budov. Bourání hlavního objektu těžní věže skipové jámy probíhalo v letech 1992-1993 (obr.5). Byla tím završena technická likvidace už nevyužívané části areálu někdejšího dolu. K tomu se poznamenává, že těžní skipová, která měla výšku 69,4 m, tvořila od šedesátých let téměř do konce minulého století nepřehlédnutelnou dominantu s nádherným pozadím Moravsko–slezských Beskyd.

Ing. Jaroslav Klát

0 0