Opravy areálu Dolu Alexander dokončeny 
V listopadu roku 2016 ukončil odštěpný závod ODRA plánované opravy obou těžních budov v areálu bývalého dolu Alexander v Ostravě–Kunčičkách. Vzhledem k tomu, že se jedná o budovy prohlášené v roce 1993 za kulturní památky, byla realizace oprav od jejich zahájení v listopadu 2015 pozorně sledována jak odbornou, tak laickou veřejností. Samotné realizaci oprav předcházela náročná jednání s pracovníky Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště Ostrava (dále NPU), a orgánem státní památkové péče při Útvaru hlavního architekta Statutárního města Ostrava.
Na základě těchto jednání byly zpracovány zásady pro zadání projektové dokumentace. Bylo dohodnuto, že těžní budova jámy Alexander č. 1 bude opravena klasicky, tj. bude uvedena do stavu na počátku útlumu těžby v roce 1992, bez doplňování scházejících – zničených – architektonických prvků. Těžní budova jámy Alexander č. 2 bude, s ohledem na množství dochovaných architektonických prvků na fasádách, opravena do stavu roku 1901, kdy byla postavena. Součástí projektové dokumentace musel být i podrobný stavebně historický průzkum. Pro zpracování projektové dokumentace pro opravy byly využity i dobové fotografie dohledané v archivech nebo poskytnuté NPU.
Zpracovaná projektová dokumentace pak prošla přísnou oponenturou na NPU a, po zapracování vznesených připomínek, ještě zdlouhavým stavebním řízením i s ohledem na to, že se obě stavby nacházejí v ochranném pásmu železniční dráhy. Po vydání stavebních povolení a náročném výběrovém řízení, kde naštěstí zvítězil zhotovitel, firma mající dostatek zkušeností s realizací oprav na kulturních památkách, byly zahájeny postupně již samotné opravy. Nejprve se v listopadu 2015 začala opravovat těžní budova jámy Alexander č. 2 a v červenci 2016 i těžní budova jámy Alexander č. 1. Během oprav těžní budovy Alexander č.2 byla provedena oprava střešních konstrukcí, výměna krytiny, nátěry ocelových konstrukcí budovy, opravy oken včetně výměny většiny skleněných výplní, opravy kamenných soklů a zdiva včetně jeho zpevnění, opravy fasády včetně doplnění scházejících architektonických prvků. Architektonické prvky – věžičky, balustrády, lizény a zubořezy – byly nejprve vyrobeny z polystyrenu, poté nainstalovány na budovu a po schválení odborníky z NPU teprve vyrobeny – odlity z betonu – v dílnách zhotovitele. Montáž těchto prvků, mnohdy vážících i desítky kilogramů, na zdi i fasády budovy probíhala pod dozorem pracovníků NPU i projektanta. Velmi náročné byly štukatérské práce na fasádách budovy. Unikátní bylo i restaurování fragmentů dochované původní výmalby v části tzv. jižní ventilátorovny. Oprava těžní budovy jámy Alexander č. 1 pak zahrnovala nátěry ocelových prvků konstrukcí budovy, opravy vrat a oken včetnì výměny většiny skleněných výplní, opravy kamenných soklů a zdiva včetně jeho zpevnění, opravy fasády včetně štukatérských oprav dochovaných architektonických prvků.
Samotné opravy pak průběžně sledovaly desítky bývalých zaměstnanců dolu Alexander a milovníků památek z Ostravy i okolí. Během oprav těžní budovy jámy Alexander č. 2, kdy se ruina postupně měnila v nádhernou budovu v zámeckém barokním stylu, se pro ni začal používat název „Hornické Versailles“. Dle vyjádření dozorujících odborných pracovníků NPÚ byly opravy provedeny kvalitní a na vysoké úrovni.
V roce 2017 je plánována oprava napojení severního a jižního křídla těžní budovy jámy Alexander č. 2, tzv. ventilátorovny, na vodovod a kanalizaci. Obě části, které jsou stavebně odděleny od vlastní těžní budovy, lze poté využívat jako ateliéry, galerie, kanceláře nebo skladové prostory.
Závěrem lze říci, že obě těžní budovy spolu s dalšími památkově chráněnými objekty v areálu Alexander se staly krásnou a zároveň důstojnou dominantou města Ostravy. Opravou obou památek na dole Alexander byly zároveň ukončeny opravy fasád všech památkově chráněných objektů ve správě o. z. ODRA.
Z historie Dolu Alexander
Důl Alexander, původně patřící k důlnímu majetku Severní dráhy Ferdinandovy, byl založen v roce 1896 v obci Malé Kunčice, přejmenované v roce 1925 na Kunčičky. Důl Alexander se nachází u stejnojmenné stanice Ostravsko–frýdlantské dráhy, při tzv. „Mlýnském potoku“, nedaleko hornické kolonie nazvané Stará osada. V rámci nového dolu Alexander byly vyhloubeny dvě jámy – těžní jáma Alexander č. 1 a výdušná jáma Alexander č. 2 – vzdálené od sebe 100 m. Celková rozloha dolu činila 247 ha. Jméno získal důlní areál po Alexandru markraběti Pallavicinim, jenž byl v letech 1888–1910 předsedou správní rady Severní dráhy Ferdinandovy. Názvy většiny jam ve vlastnictví společnosti Severní dráhy Ferdinandovy byly odvozeny od křestních jmen vedoucích představitelů této společnosti sídlící ve Vídni. Důl byl postaven na „zelené louce“, v tzv. zámecké kompozici. Budovy a zejména fasády těžních budov byly velmi zdobné, se spoustou architektonických prvků, z nichž se mnohé dochovaly do dneška. Veškeré původní budovy tehdejšího dolu Alexander byly zděné a cihly byly vždy vlastní dodávkou společností Severní dráha Ferdinandova, což snižovalo vlastní náklady na jednotlivé stavby. Cihelna se nacházela u tehdejšího dolu Jiří v Moravské Ostravě, dnešní ulice Cihelní, s roční kapacitou 6 000 000 ks cihlových jednotek.
Těžba uhlí na dole Alexander byla započata roku 1898 a ukončena v roce 1992. Uhlí vydobyté v důlním poli dolu Alexander bylo těženo na povrch jámou Alexander č. 1 do konce roku 1926, kdy byl dùl sloučen s dolem Hermenegild (Zárubek). Od roku 1927 byla těžba převážena v podzemí na důl Hermenegild. Největší roční těžby – 305 000 tun – dosáhl důl Alexander v roce 1916. Nejvyšší počet zaměstnanců – 1191 – měl důl v roce 1921. V letech 1993 a 1994 byly na základě vyhlášeného útlumového programu zlikvidovány – zasypány – obě jámy (Alexander č. 1 a Alexander č. 2) a poté provedena demolice nevyužitelných objektů. Využitelné objekty a pozemky byly postupně převedeny na nové subjekty.
Ing. Libor Jalùvka
odbor přípravy a realizace útlumu
o. z. ODRA
Foto: Jiří Hladík
1
0
