Život mě baví.

Život mě baví.

„Emilie Volná“, upřesnila a pomalu se jí vracela do tváře barva.

Muž se omluvil, několika sporými větami zhodnotil vzniklou situaci, podal jí svou vizitku, opsal si potřebné údaje z jejího technického průkazu a s odkazem na svého právníka odjel.

Kdyby měla později toho člověka popsat, nedokázala by to.

Jakžtakž dojela domu.

Vytáhla láhev brendy ukrytou za nočním stolkem a důkladně si lokla.

Jednou, dvakrát. Tolik by se chtěla někomu svěřit. Poradit se. Ale s kým?

„Vlastně nemám nikoho“, poplakávala lítostivě, „Ferdinand na hřbitově, kamarádky by spíše zajímala komplikovaná operace páteře nebo výměna kolenního kloubu než oprava blatníku auta. A dcera Alice? Od té doby co se provdala pod svou úroveň, kdy jako profesorka matematiky a deskriptivy na gymnáziu si vzala učitele na prvním stupni základní školy, je zcela pod vlivem toho burana. Z domu bez něj nevytáhne paty a já k nim také chodím zřídka. Sotva se tam objevím, odchází můj zeť pryč. Že prý má práci!! Měla jsem jen tebe, Ferdáčku“, naříkala paní Emilie „teď mám ke konverzaci a zábavě jen počítač a internet. Ale jak mne má internet pohladit nebo držet za ruku než usnu, chodit se mnou na procházky, do divadla, do kina. Málo jsme si užili společného důchodu, chybíš mi, už mne život nebaví“, šeptala v slzách paní Emilie, než jí milosrdný spánek zavřel víčka. 

Když ráno hledala v kabelce prášky proti bolení hlavy, vylovila vizitku.

Antonín KRÁL

Rázem se jí vrátila situace včerejšího odpoledne, a když se dva dny nikdo neozval, váhavě vytočila číslo telefonu sama.

Pan král se choval skutečně v souladu se svým jménem.

Vysvětlil paní Emilii, že jeho právník situaci vyřešil a sám jí navrhl společnou schůzku. Pro jistotu pro paní Volnou přijede sám, řekl, auto už bude opravené, dodal.

Těch schůzek bylo čím dál více. Po dořešení situace s nabouraným autem se našly další a další důvody pro společná setkání, obapolné zájmy v literatuře, shodný výběr repertoáru v divadle, kině, výlety do přírody a konečně návštěva příbuzných.

Když při jedné z návštěv u dcery Alice vyhrál pan učitel 1stupně základní školy nad penzionovaným ředitelem učiliště panem Antonínem Králem partii šachu, řekla si paní Emilie Volná, která už teď tak zcela volná nebyla – „Život mne baví“.

Marie Szottková,

0 0