Protože klasická těžba uhlí a využívání tohoto paliva v tepelných elektrárnách má negativní dopad na životní prostředí, hledají se další cesty, jak uhlí přetvořit na „čistší“ energii. Uhlí je totiž stále nejlevnější fosilní palivo. Jednou z cest je zplyňování uhlí, které je známo už od 19. století. Vedle USA, Velké Británie či Jižní Afriky se na vývoji nových a „čistých“ technologií podílí také Čína.
V Číně se uhlí využívá třemi způsoby – přímým spalováním, koksováním a zplyňováním. Poslední způsob je vůči životnímu prostředí nejšetrnější, ale v současnosti se podílí pouze pěti procenty na celkové čínské spotřebě uhlí. Produkty tohoto procesu se využívají nejen pro topení a výrobu elektřiny, ale také při výrobě hnojiv, olejů, v hutnictví a výrobě zdrojů pro palivové články. Právě vodík, který byl dříve odpadem, získává na atraktivnosti s ohledem na zvyšující se podíl hybridních automobilů.
V průběhu zplyňování dochází ke štěpení uhlí na hořlavé plyny, pevné a kapalné produkty. Obsah hořlavých plynů se zvyšuje podle použité teploty na 75 až 90 %. Hlavními složkami jsou oxid uhelnatý, oxid uhličitý, metan, vodík a vodní pára, směs se nazývá generátorový, syntetický plyn nebo syngas. Proces probíhá ve zplyňovacím reaktoru.
Čínský vývoj v oblasti zplyňování uhlí se zabývá modernizací jednotlivých procesů, zejména pyrolýzy, tedy rozkladem uhlíkatých sloučenin, plynofikací a vysokoteplotního čištění uhlí. Zkoušely se nové technologie zpracování uhelných kalů s využitím nových hořáků typu OMB (OpposedMulti-burner). Experimentální zplyňovací provozy na ověření nové technologie byly postaveny v ShandongLunan a ShandongDezhou a prokázaly životaschopnost nové technologie.
Technologie zplyňování uhelných kalů pomocí vícenásobných hořáků OMB je v Číně v současnosti nejvyužívanější. Ukázalo se, že nové hořáky jsou výkonnější a mají delší životnost než dosud používaná zařízení. Nyní pracuje v Číně 7 zplyňovacích provozů s touto technologií a dalších 28 je ve výstavbě.
0
0
