SVATÁ BARBORA

BarborkaJedním z prvních adventních svátku, kterému naši předkové přisuzovali magickou moc, je po sv. Ondřeji (30. listopadu) svátek sv. Barbory, připadající na 4. prosinec. Lide si toho dne řežou větvičky ovocných stromu barborky, které si doma dávají do vazy pro radost a okrasu, vždyť do skutečného jara je tak daleko ale nejen to, prostřednictvím větviček se v lidové magii věští budoucnost. A to ne budoucnost ledajaká! Která svobodna dívka by nechtěla vědět, zda se již v příštím roce nevdá?







BarborkyJako barborky se dnes řežou převážně třešňové větvičky. Podle tradice to  však mohou byt snítky z jakýchkoliv stromu a keřů, které ve váze mohou rozkvést. Tradice barborek je prastarého původu. Říká se, že v nich lze spatřovat odraz příběhu z apokryfních (tedy církvi nekanonizovaných) evangelii. V nich lze číst, ze snoubence pro Pannu Marii vybrali kněží jeruzalémského chrámu právě podle toho, či snítka vložena do vody vyrašila první. Snad se i zde navázalo na ještě starší tradice prastarých věštebných praktik, podle kterých rozkvetla větvička dívce říkala, že se v následujícím roce vdá. Ovšem zde nutno slečny varovat není dobré snítku pěstovat na veřejně přístupném místě-protože pokud nevykvete, je to důkaz, že dívka již není panna (doby se mění…). Rozkvetlý proutek si dívka má dát do šněrovačky, aby si ho mládenec všiml (a dovtípil se když ne on a teď, tak může mít navždy smůlu).

Zajímavý je popis původní praxe, kterak po uříznuti větvičku opatrovat. Podle ni má byt v nádobě s barborkou voda každodenně měněná. Dívka, která o snítku pečuje, ji má přinášet od pramene či studny ve vlastních ústech a z nich zvolna do nádoby vypustit po větvičkách. Tento postup je nesmyslný jen zdánlivě, ve skutečnosti má své botanické opodstatnění. Dnešními slovy řečeno, dává rychlené dřevině perfektní stimulaci. Voda ohřátá po cestě od pramene na tělesnou teplotu probouzí život. Voda pak také obsahuje sliny a ty enzymatickou cestou narušuji pryskyřičné povlaky pupenu. Výsledek je ověřený odstup tři týdnu od Štědrého dne (respektive snad původně ode dne Slunovratu) postačuje k tomu, aby pupeny na snítce rozkvetly.

Pokud se vám nechce nosit vodu v ústech (zřejmě od vodovodního kohoutku), můžete si postup zjednodušit tak, že snítky denně na chvíli vykoupete ve vodě, která má pravě tělesnou teplotu.

A ještě k těm větvičkám z přírody si berte jen tolik, kolik opravdu potřebujete. Třešeň vám ty větvičky ráda dá, zvláště když ji předem poprosíte a vysvětlíte, proč je potřebujete.

Share Button

572total visits,6visits today

Příspěvek byl publikován v rubrice Články a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *