Skok přes kůži míří na seznam UNESCO

Ctitelé tradic z Ostravy chtějí, aby se starobylá ceremonie vstupu do hornického cechu tzv. skok přes kůži stala šestým českým zápisem v seznamu nehmotného kulturního odkazu UNESCO.

„Po účastech na Jízdě králů na Slovácku jsme dospěli k názoru, že skok přes kůži by měl být rovněž součástí nehmotného kulturního dědictví. Má svá jasná pravidla, tradici trvající již 128 let a pečlivě vedenou písemnou i obrazovou dokumentaci,“ uvedl pro Moravskoslezský deník Josef Gavlas za předsednictvo Sdružení hornických a hutnických spolků ČR.




On sám skákal přes kůži (svého času pracovní pomůcku horníka pro ochranu sedací části těla) jako student druhého ročníku Vysoké školy báňské (VŠB) po uvolnění poměrů v roce 1967. V padesátých letech komunisté totiž tento obřad netrpěli.

„Absolvoval jsem první obnovený skok a zanechal ve mně hluboký dojem i nesmazatelnou vzpomínku,“ popsal Gavlas.

Slovenští kolegové, jak podotýká, ostatně svou montánní tradici v seznamu UNESCO už mají a to Salamandrový průvod v Banské Štiavnici odkazující na havířskou minulost tohoto města. „My jsme podklady k zapsání skoku poskytli krajskému úřadu a chceme tuto iniciativu řešit i prostřednictvím ministerstva kultury,“ poznamenává Gavlas.

Že by skok přes kůži mohl být v seznamu nehmotného kulturního dědictví vedle jízdy králů, masopustu, sokolnictví, loutkářství a verbuňku si dokáže představit i profesor Pavel Prokop. „Jinde se to v této podobě neudržuje,“ vysvětlil Prokop, jenž přišel na VŠB ze šachty v roce 1976 a od té doby se těchto ceremonií pravidelně zúčastňuje.

„Skok má kořeny v počátcích českého báňského školství ve druhé polovině devatenáctého století a organizovali ho studenti, kteří tím navázali na sese středověkých havířů kutajících s mlátky a želízky. Ti si na setkáních, dnes bychom je nazývali workshopy, předávali své zkušenosti,“ popsal Prokop. Ten přivedl ke skoku už přes pět stovek lidí!

Daný obřad se koná jednou do roka (letos bude 27. dubna právě v Ostravě, na historické šachtě na Landeku). Smrdutí fuxové či fuxie jak se adeptům na vstup do hornického cechu říká, se dlouhou dobu před ním učí zpívat, pochodovat a ctít takzvaný Pivní zákon, jímž se vše řídí. „Po skoku se stávají slavnými semestry,“ uvedl Prokop.

Článek převzatá z webu: iUHLI.cz

Share Button

2777total visits,17visits today

Příspěvek byl publikován v rubrice Články a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *