25 let od začátku likvidace dolů v Ostravě

V loňském roce jsme si připomněli smutné 15. výročí začátku kompletní likvidace černouhelných dolů na území města Ostravy. Před 15 lety Ostrava přestávala být hornickým městem. Poznamenává se, že právě hornictví spolu s železářstvím se zasloužilo o jeho rychlý vzrůst a nebývalý rozvoj do velikostí třetího největšího města v republice. Začátek postupné likvidace dolů s útlumem těžby uhlí je možné datovat od 1. 1. r. 1992. V následujících 90. letech minulého století byla likvidace dolů zcela ukončena. Vlastní těžba uhlí byla zcela ukončena 30.6.1994.

Černouhelné doly byly v době útlumu těžby organizační součástí akciové těžební společnosti OKD, a. s., Ostrava, jež byla v té době plně ve vlastnictví státu. Všechny doly byly soustředěny do čtyř organizačních celků, tzv. odštěpných závodů (o. z.):
Důl Jan Šverma, o. z., Ostrava-Mariánské Hory
Důl Ostrava, o. z., Ostrava-Slezská Ostrava
Důl Heřmanice, o. z., Ostrava-Heřmanice
Důl Odra, o. z., Ostrava-Přívoz

Utlum těžby uhli a likvidování všech činných dolů bylo uskutečněno v rámci státního programu útlumu těžby v OKR. Útlum byl vyvolán strukturálními změnami v národním hospodářství, jež nastaly po změně politicko-hospodářských poměrů v roce 1989 a přinesly s sebou mimo jiné i podstatné snižování požadavků na dodávky uhlí. Z těchto důvodů vláda bývalé Československé republiky rozhodla v r. 1990 usnesením č. 827/90 o strukturálních změnách a útlumovém programu v uhelném hornictví. Následným rozhodnutím vlády České republiky, vyhlášeném usnesením č. 267 ze dne 27. 7. 1991, byl zahájen útlumový program tzv. neefektivních částí ostravské dílčí pánve, tj. dolů Jan Šverma lokalita Svinov, Odra lokalita Koblov, Ostrava lokality Hlubina a Zárubek. Hlavní část programu restrukturalizace uhelného průmyslu byla vyhlášena vládou ČR usnesením č. 691/92 ze dne 9.prosince 1992. Tímto rozhodnutím byla stanovena likvidace všech dolů v ostravské části revíru za finanční spoluúčasti státu s lhůtou provedení do konce roku 1996 (později prodlouženou do 31. 12. 1998). Na základě tohoto direktivního rozhodnutí vlády byly po útlumu těžby zařazeny jmenované doly. Ukončování těžby probíhalo postupně od 31.12.1991 do 30.6.1994.

Jako první ukončil převažující část těžby uhlí Důl Šverma dne 31. 12.1991 a úplně s dotěžením zbytkových slojových pilířů metodou bez přítomnosti lidí dne 31.3. 1992, jako druhý Důl Ostrava dne 31. 12.1992, třetím byl Důl Heřmanice dne 30. 6. 1993. Těžba na posledním útlumovém Dole Odra byla zcela ukončena dne 30. 6. 1994. Na ranní směně byl z podzemí těžní jámou č. 2 slavnostně vyvezen poslední vůz s kamenným uhlím jako symbol zanikající hornické činnosti. Vyvezení vozu z dolu bylo posledním těžebním aktem nejen pro Důl Odra, ale i pro všechny doly v ostravské dílčí části OKR.1)

Název dolu

Městská část

Odštěpný závod

Počátek útlumu

Konec těžby

Schwerma

Mariánské Hory

Schwerma

1.10.1991

31.  3.1992

Svinov

Svinov

Schwerma

1.10.1991

31.12.1991

Odra

Přívoz

Odra

1.   1. 1994

30.  6.1994

Stachanov

Hrušov

Odra

1.   1. 1992

30.  6.1992

Eduard Urx I (Anselm)

Petřkovice

Odra

Nebyl zařazen

2.    8.1991*

Eduard Urx 5

Koblov

Odra

1.  1. 1992

30.  5.1994

Hlubina

Moravská Ostrava

Ostrava

1. 11. 1991

30.  6.1992

Jeremenko

Vítkovice

Ostrava

1.11.1991

1.    1.1993

Petr Bezruč

Slezská Ostrava

Ostrava

1.   7. 1992

31.  12. 1992

Zárubek

Slezská Ostrava

Ostrava

1.11.1991

15.  4.1992**

Alexander

Kunčice

Ostrava

1.  1.1991

30.  6.1992

Heřmanice

Heřmanice

Heřmanice

1.  1.1993

30.  6.1993

Petr Cingr (Michal)

Micbálkovice

Heřmanice

1.  1.1993

30.  6.1993***

 

* Důl Eduard Urx (Anselm) – od r. 1987 Hornické muzeum OKD. Důl skončil s těžbou přirozeným způsobem vyčerpáním uhelných zásob.

** Důl Zárubek – ukončil těžbu v důsledku důlní havárie (požár v ochranném pilíři těžní jámy).

*** Důl Petr Cingr (Michal) – od r. 1995 Národní kulturní památka s expozicemi, představujícími vybavení dolu v posledním období jeho těžební činnosti.

Útlum těžby černého uhlí v Ostravě znamenal jednak ztrátu zaměstnání mnoha tisíců lidí přímo na dolech a dalších tisíců na ně navazujících provozech a institucích a jednak vznik nečekané ekologické zátěže území města starými důlními jámami a štolami a nebezpečím výstupu metanu na povrch.2) Dalším problémem po likvidaci dolů bylo jejich zatápění důlními vodami a z toho hrozícího nebezpečí pro činná důlní díla v karvinské části OKR.3)

Poznámky
1) Podrobněji je vývoj hornické činnosti vč. útlumu těžby uhlí jednotlivých dolů v Ostravské dílčí pánvi popsán v části 2. sborníku Hornického zpravodaje, který byl vydán naším klubem v r. 2002 pod názvem Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, str. 24-215, jíž napsal autor tohoto příspěvku.

2) Metanová zátěž byla postupně řešena odsávacími stanicemi, sítí odplyňovacích vrtů a vyhledáváním a dotěsňováním starých jam a štol, případně dalších kontaktů zaniklých důlních děl s povrchem.

3) K zamezení hrozby pro činná důlní díla v karvinské části vlivem zatápění dolů v Ostravě byl přebudován Důl Jeremenko na vodní důl, který z opuštěných důlních prostorů pod Ostravou trvale čerpá podzemní vody.

Ing. Jaroslav Klát

Share Button
Příspěvek byl publikován v rubrice Články, Historie se štítky a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *