Důl Bedřich svoje uhlí nikdy nevydal

Dva pokusy o jeho vyhloubení zastavily prudké přívaly vody, kterou se nepodařilo odčerpat.

Nadvakrát byl zakládán ostravský Důl Bedřich. Přesto se v něm nikdy uhlí těžit nezačalo. Jeho zakladatelem byly v roce 1900 Hornoslezské koksovny a chemické závody představované Moravskoostravským těžířstvem Marie Anna. 




Těžířstvo Marie Anna v té době již vlastnilo Důl Ignát, který v roce 1897 odkoupilo od těžířstva Vladimíra Vondráčka. Chtělo však vybudovat nový důl s ohledem na zvýšenou poptávku po kamenném uhlí. Název dostal Důl Bedřich po olomouckém arcibiskupovi Friedrichu Egonu Fürstenberkovi. 

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

Nový důl byl zakládán nejdříve v Nové Vsi u říšské silnice na Opavu (dnešní Opavská třída v Ostravě). Výstavba začala v roce 1899 hloubením otvírkové jámy Bedřich 1, ale velké přítoky vod nedovolily v hloubení bezpečně pokračovat. Proto bylo rozhodnuto hloubení ukončit a zahájit budování nového dolu asi 700 metrů jihovýchodním směrem do Zábřežské roviny. 

Nejdříve bylo postaveno několik provozních budov a v roce 1900 se začaly hloubit současně jámy těžní i výdušná. Hloubení probíhalo bez zvláštních potíží až do 9. dubna 1902. V ten den dosáhla výdušná jáma hloubky 413,1 metru a těžní jáma hloubky 399,5 metru. Hloubení jam se přiblížilo k předpokládanému povrchu karbonu. To se mělo ověřit ve větrní jámě pomocí vrtu do jejího dna. Při předvrtání ale ve 4,15 hod. nastal náhlý průval důlních vod, které vyhazovaly pod velkým tlakem štěrkopísek s plyny. Z desetičlenné osádky se podařilo uniknout z pracoviště pouze sedmi hlubičům. 

Hladina vod stoupla v jámě za hodinu a půl až o 147 metrů. V historii hornictví do té doby nebyl takový úkaz znám. Čerpání vody ve snaze, že se ji podaří odstranit a pak bude možné pokračovat v hloubení, očekávaný výsledek nepřineslo. Čerpací práce naopak těžířstvo Marie Anna finančně vyčerpaly, proto byla veškerá činnost v červnu 1910 ukončena a jámy ponechány svému osudu. Důlní majetek byl prodán Rakouské báňské a hutní společnosti, která však neměla v úmyslu důlní pole využívat. V roce 1971 byly obě jámy zasypány.báňské a hutní společnosti, která však neměla v úmyslu důlní pole využívat. V roce 1971 byly obě jámy zasypány.

Share Button
Příspěvek byl publikován v rubrice Články, Historie a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *