Ostravský důl Alexander navštívilo téměř 700 lidí

Poprvé od útlumu těžby státní podnik DIAMO v sobotu 8. zří 2018 zpřístupnil pro veřejnost areál Dolu Alexander ve Slezské Ostravě, kterému milovníci hornické historie říkají „hornické Versailles“.




I přes nepříznivé počasí navštívilo areál dolu a rekonstruované objekty kulturních památek 670 lidí všech věkových kategorií. Někteří z nich využili mimořádnou příležitost vystoupat po kovové konstrukci na těžní věž větrní jámy Alexander č. 2 vysokou 30 metrů.

Součástí prohlídky Dolu Alexander byla možnost vystoupat na těžní věž

„Nejstaršímu účastníkovi bylo 82 let,nejmladšímu 1 měsíc. Důl uzavřený v roce 1992 navštívily také desítky bývalých zaměstnanců šachty. Počasí nás trochu potrápilo, protože na mokrou konstrukci jsme dopoledne nemohli zájemce vpustit, ale návštěvnost byla nakonec vysoká podobně jako před rokem na Dole Terezie (P. Bezruč),“ uvedl Libor Jalůvka, hlavní organizátor akce z odštěpného závodu ODRA. Bezpečnost a organizaci dne otevřených dveří zajišťovali důlní záchranáři a pracovníci státního podniku DIAMO. Na doprovodném programu se podíleli pracovníci Národního památkového ústavu (NPÚ), kteří se postarali o dokreslení dobové atmosféry řadou hornických předmětů a zajímavostí.

Státní podnik DIAMO, který se stará o zavřené šachty na Ostravsku, připravil pro návštěvníky kromě prohlídky těžní budovy a ventilátoroven také promítání filmů a výstavu fotografií s hornickou tematikou. Velkým lákadlem byla sbírka hornických kahanů, lamp, přileb a kylofů. Pozornost vzbuzovaly i sošky horníků, které dříve zdobily kanceláře ředitelů a vedoucích pracovníků šachet. Poprvé byly vystaveny autentické geodetické přístroje a důlní kompasy. Děti soutěžily v poznávání hornických předmětů a skládání dřevěného modelu dolu Michal nebo se mohly na modelech seznámit s vývojem přepravy uhlí z dolů na povrch od koňského povozu až po skipové věže.

Výstava hornických kahanů spojená s výkladem pracovníků NPÚ bavila i děti

Důl Alexander vynikal svou kompozicí a barokním stylem už v době výstavby na konci 19. století. Po útlumu těžby v 90. letech byly proto některé objekty prohlášeny kulturními památkami. Vzhledem k tristnímu stavu většiny převzatých objektů bylo nejprve potřeba
zabránit jejich další devastaci a najít jim  nové využití. „V letech 2007 až 2013 byly postupně převedeny na nové subjekty tyto objekty: administrativní budova, kompresorovna, kočárovna a koupelny. Ve správě o. z. ODRA zůstaly pouze obě těžní budovy, o které, z důvodu existence zlikvidovaných jam pod objekty a tím jejich obtížnějšího využití a rozsahu nutných oprav, nebyl mezi investory zájem,“ doplnil Josef Havelka, ředitel odštěpného závodu ODRA.

V roce 2014 byla zahájena náročná jednání s Národním památkovým ústavem v Ostravě a orgánem státní památkové péče pøi Útvaru hlavního architekta Statutárního města Ostrava. „Bylo dohodnuto, že těžní budova jámy Alexander č. 1 bude opravena do stavu,v jakém se nacházela na počátku útlumu v roce 1992, bez doplňování scházejících zničených architektonických prvků. Těžní budova větrní jámy Alexander č. 2 s ohledem na množství dochovaných architektonických prvků na fasádách měla být opravena do stavu roku 1901, kdy byla postavena,“ připomněl Libor Jalůvka. Při vlastním zpracování projektové dokumentace pro opravy osvědčeným odborníkem Leem Chříbkem byly i dobové fotografie dohledané v archivech nebo poskytnuté NPÚ.

Oprava těžní budovy Alexander č. 2 byla zahájena v listopadu 2015 a ukončena v listopadu 2016. V červenci 2016 se začala opravovat i těžní budova jámy Alexander č. 1. Rekonstrukce realizovaná odštěpným závodem ODRA a firmou EKOFAS, spol. s r. o., stála celkem zhruba 9 milionů korun. Podle pracovníkù státního podniku DIAMO je provedená rekonstrukce v Ostravsko-karvinském revíru jedinečná a neopakovatelná. O zdařilém provedení svědčí fakt, že oprava těžní budovy s těžní věží větrní jámy Alexander č. 2 letos získala zvláštní cenu poroty v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje.

Z historie dolu
Důl Alexander, původně patřící k důlnímu majetku Severní dráhy Ferdinandovy, byl založen v roce 1896, a to v obci Malé Kunčice, přejmenované v roce 1925 na Kunčičky. Důl se nacházel u stejnojmenné stanice Ostravsko-frýdlantské dráhy nedaleko hornické kolonie nazvané Stará osada. Byl postaven na zelené louce v tzv. zámecké kompozici, budovy a zejména fasády byly zdobené spoustou architektonických prvků. Stavba těžní budovy jámy Alexander č. 2 byla dokončena v roce 1901. Celková rozloha dolu činila 247 ha. Hloubka dolu dosáhla 1 120 m. Jméno získal důlní areál po Alexandru markraběti Pallavicinim, jenž byl v letech 1888–1910 předsedou správní rady Severní dráhy Ferdinandovy. Těžba uhlí na jámě Alexander byla započata roku 1898 a ukončena v roce 1992. Následně byly zlikvidovány (zasypány) obě jámy. Největší roční těžby – 305 tisíc tun – dosáhl Důl Alexander v roce 1916. Nejvyšší počet zaměstnanců – 1 191 – měl v roce 1921.

Ing. Bc. Jana Dronská, MBA

Mohlo by vás zajímat:

Den otevřených dveří na Dole Bezruč

DIAMO představí veřejnosti ostravský důl Alexander

Den otevřených dveří na Dole Bezruč – video

Share Button
Příspěvek byl publikován v rubrice Články, Diamo, Informace a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *