Bílé myšky v dole, šéfe!, křičel havíř

 

Jaroslav Čihař je jako autor zachycující hornická témata v regionu známý.
Tentokrát sepsal zábavné historky z havířského života

Jaroslav Čihař

„Bílé myši, šéfe,“ křičel svého času havíř klimbající s vedoucím úseku po větším flámu. „Klid,“ odbyl ho nadřízený – dokud je nespatřil sám. A delší dobu oběma pracovníkům Dukly trvalo, než si uvědomili, že obyčejní důlní „šťuři“ mají kožíšky od kamenného prášku! I toto zanesl Jaroslav Čihař do nové knížky „Grilování kuřat v dole aneb veselé historky z hornictví“.

„Vybral jsem jich padesát, nicméně z hlavy a svých poznámek bych vydoloval z těch čtyřiceti let na šachtě historek snad na dvě tři další knihy,“ rozhovořil se Čihař, jenž v dubnu oslaví 83. narozeniny. Vzhledem ke svému věku má, jak říká, „výuční list na pravou havířinu“ a přátelé nejen z Klubu přátel hornického muzea mu díky jeho zážitkům přezdívají „Kráčející fosilie“. Celý příspěvek

Share Button

Historii Zárubku ukončil požár v roce 1990

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

zarubekPrvní nález uhlí v obvodu Zárubku ve Slezské Ostravě se datuje k 29. září 1844, kdy byly u řeky Lučiny nalezeny dvě kamenouhelné sloje o mocnosti 32 cm. V roce 1856 kutací jámu koupila Severní dráha Ferdinandova (SdF) a ihned byl založen důl. Pojmenován byl podle generálního ředitele SdF Hermenegilda Fracesconiho.  Celý příspěvek

Share Button

Před třiceti lety bylo v Ostravě založeno hornické muzeum

  1. Úvod

Dne 5. prosince se konalo v Landek Parku v Ostravě shromáždění k oslavení svátku sv. Barbory, patronky horníků. Shromáždění proběhlo v době 30. výročí založení hornického muzea OKD v Ostravě, které bylo ustaveno 15. srpna 1987. Shromáždění proběhlo také v době oslav výročí 750 let od první písemné zmínky o Ostravě. Zúčastnili se ho přátelé hornického muzea z Ostravska, Havířovska, Karvinska a Frýdecko-Místecka.

Článek se zabývá založením Hornického muzea OKD a jeho činností za existence velmi proměnlivých poměru ve vlastnictví. Datum založení hornického muzea se po několika pokusech o hornické muzejnictví (od r. 1905) stalo přelomovým mezníkem v historii města Ostravy. Vznik hornického muzea mělo svoje opodstatnění. V této souvislosti lze připomenout, že hornická těžební činnost tvořila značnou část dlouhé historie Ostravy, poněvadž činila 212 let (1782–1994), tedy činila téměř třetinu uvedené historické doby. Těžba uhlí byla základem rozkvětu Ostravy a vzniku sídelní a průmyslové aglomerace. Ostrava byla v nedávné době (do r. 1994) největším hornickým městem v Českých zemích. V době ustavení muzea činil počet lidí pracujících v hornictví a s ním souvisejících činnostech v Ostravě cca třetinu obyvatel města. Po ukončení těžby uhlí se Ostrava stala běžným krajským městem. Celý příspěvek

Share Button

Bez havířiny by to bylo o ničem…

V první stálé expozici o karvinských dějinách v pobočce Muzea Těšínska ve Fryštátě se jako červená nit táhne jedna souvislost s těžbou uhlí za druhou.

Fryštát

Kdyby se v okolí Karviné nekopalo uhlí, nová stálá expozice v pobočce Muzea Těšínska na náměstí ve Fryštátě by byla s velkou pravděpodobností bídná. Jelikož ale šachty a havíři stojí za celkovým rozvojem města, můžou se „Střípky z dějin Karviné“ pochlubit řadou relikvií a pamětihodností.

Autorkou je místní rodačka a hrdá patriotka Kateřina Stenchlá. „Rozumí se, že i já pocházím z hornické rodiny. Na šachtě fáral můj děda Izidor Schwarz i táta Ervín Schwarz,“ nechala se slyšet s tím, že vůbec první stálou expozici věnovanou dějinám Karviné připravovali v muzeu od jara letošního roku.






Celý příspěvek

Share Button

Stěhování památek na Hlubinu

kompresor

O postupné obnově památek v areálu Národní kulturní památky Důl Hlubina v Ostravě, který je ve správě DIAMO, s. p., odštěpného závodu ODRA v Ostravě, informujeme naše čtenáře pravidelně již od roku 2002. Tentokrát se jedná o jedineč nou akci – stěhování těžního stroje a turbokompresoru z areálu Pokrok – bývalý důl Habsburg v Petřvaldě u Karviné do areálu Národní kulturní památky (dále NKP) Důl Hlubina v Ostravě. Movité kulturní památky, těžní stroj a turbokompresor, se v areálu Pokrok nacházely v objektech strojovny a kompresorovny, které byly určeny k demolici. V podmínkách demoličního rozhodnutí byla podmínka tyto stroje prohlášené za kulturní památky před vlastní demolicí přestěhovat.






Celý příspěvek

Share Button

O těžbě, kultuře a společenských vztazích v hornických regionech

Ing. Miroslav Šmíd o těžbě, kultuře a společenských vztazích v hornických regionech, zejména na Ostravsku.

Šmíd

Při oslavách výročí osvobození ČR nezapomeňme na Slezskoostravskou Sedmičku. Prožil jsem to a nemohu a nechci zapomenout. Končil třetí rok našeho učebního poměru na dolech hraběte Johana Wilczka. Bydleli jsme na učňovském domově na Těšínské ulici asi 100m od Slezskoostravského kostela. Pracovali jsme na dole Trojice a Michálka ve Slezské Ostravě a na dole Jan-Maria v Hranečníku na okraji Radvanic.

Z kultury jsme toho moc neužili: taneční zábavy byly zakázané, městské divadlo (Stadtheater), na dnešním Smetanovém náměstí hrálo výhradně německy. Dnešní divadlo Jiřího Myrona Národní dům) vysílalo své herce na estrády do různých části Ostravy ( například do Sokolovny u Slezskoostravského kostela), ale to bylo velmi málo. 






Celý příspěvek

Share Button