Stručný přehled moderních dějin státní báňské správy v českých zemích

Článek převzatý z webu Stavební technika

Již od středověku se na našem území setkáváme s odborným správním aparátem, jehož cílem byla ochrana zájmů panovníka při využívání nerostného bohatství a zajištění bezpečného provádění hornických aktivit. Moderní státní báňská správa je však spojena až se stoletím devatenáctým.

).push({}); Celý příspěvek

Share Button

Historie odvalu Heřmanice

Odval Svoboda (včetně autoodvalu a provozního odvalu)

Po zahájení hloubení jam Heřmanice bylo započato s odvalováním severně od nich. Odvalový materiál byl transportován důlními vozíky. V průběhu let 1949 až 1954 vznikl tzv. provozní odval. Ten byl situován v prostoru zhruba severovýchodně od Dolu Heřmanice.




Celý příspěvek

Share Button

Spolek krojovaných horníků při obci Stonava 103 let.

V neděli 12.března 2017 v 11.00 hodin se konala Výroční členská schůze Spolku krojovaných horníků při obci Stonava v domě PZKO ve StonavěSpolek je činný 103 let. Čtyři členové nejstaršího Spolku na dole Gabriela vystoupili a založili v roce 1914 v obci Stonava spolek pod polským názvem Stowarzyszenie Górnictwa dla Stonawy pod vedením Antonína Blachy. Valná hromada dne 22.března 1914 zvolila za předsedu Jana Trombíka,který krátce na to byl povolán na frontu a v roce 1917 byl zvolen předsedou Frantiszek Pastuszek, který byl až v roce 1926 byl vystřídán Josefem Ondruchem. 3.října1938 dochází ke změnám  hranic  s Polskem a obec Stonava se ocitá v Polsku. Činnost hornického spolku byla ukončena 1.září 1939,kdy vznikla II.světová válka napadením Polska, která trvala 6 let.




Celý příspěvek

Share Button

VÝROČÍ NEJSTARŠÍ ELEKTRÁRNY NA OSTRAVSKU

Málokdo ví, že v loňském roce uplynulo 120 let od vybudování první elektrárny na Ostravsku. Již v roce 1895 začala urychleně obec Polská Ostrava budovat pro zásobováni pitnou vodou vodovod. Voda měla být přivedena samospádem z lesa Důlňáku z pomezí Bartovic a Vratimova. Měla přitékat do zemního vodojemu. který se budoval v blízkosti budoucí elektrárny v tehdejší obci Zámostí. Odtud se měla pitná voda přečerpávat do vodojemu na Hladnově a rozvádět pro obyvatelstvo, průmyslové podniky, drobné živnostníky apod. Kvalitu pitné vody hodnotili tehdejší odborníci velmi dobře. 




Celý příspěvek

Share Button

Největší poklad? Hornický oltář z Gabriely!

sv. BarboraPřed prací se u něj modlili za klidnou šichtu, po vyfárání děkovali, že jsou zpět na zemi. A bohužel i vzpomínali na kolegy zahynuvší při důlních neštěstích. K těmto účelům měli svého času na šachtě Gabriela velký „hornický oltář“ – asi nejcennější kus stálé expozice o Karviné. „Pochází z druhé poloviny devatenáctého století. Je z našich sbírek, dostal se do nich po druhé světové válce,“ upřesnila Kateřina Stenchlá z Muzea Těšínska. Oltář je dřevěný, uprostřed má olejomalbu na plátně. Pochopitelně zobrazuje patronku havířů – svatou Barboru – a dva muže v mundúrech. Celý příspěvek

Share Button

V Ostravsko-karvinském revíru se uhlí těží 240 let

1. Úvod
     V letošním roce si připomínáme 240 let trvání těžby kamenného (černého) uhlí v Ostravsko-karvinském revíru. Těžba začala v poslední čtvrtině 18. století na velkých panstvích v Těšínském a Hlučínském Slezsku. Začátek těžby uhlí v r. 1776 představoval historický milník, od kterého se začaly psát dějiny uhelného dolování v OKR. Zároveň to byl počátek přeměny původní zemědělské krajiny na průmyslovou aglomeraci. Uhlí dostalo název kamenné pro odlišení od dřevěného uhlí, tehdy obecně používaného. Celý příspěvek

Share Button