Jaklovecká kolonie

Pamětníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlavě mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemůže do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekonečna s námi, aniž by poučení či radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snažíme zabránit jejich ztrátě. Spolu s vámi budeme popisovat dějiny všedního dne obyčejných lidí od dětství, přes poznávání světa až po překážky, které případně museli překonávat. Těšíme se na příspěvky, které posílejte na info@hornicky-klub.info  Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše příspěvky redakčně upravíme tak, aby byly čtivé.

Do jedné vzpomínky se teď s námi přeneste.

Dobová pohlednice

Doba, do které vás svým vyprávěním zavedu, byla skromná, krátce po válce. Vládl ještě přídělový systém, potraviny, ale i látky byly na příděl – byly „na body“. Dnešní zářivé výklady plné zboží všeho druhu, parády od hlavy k patě, by nedokázala tehdy vymyslet ani nejbujnější představivost. A přece se chtěly paní, dívky i zcela malá děvčátka líbit. Paráda k nám, ženským patří, jako pravá ruka k levé. 

Šaty se přešívaly ze starších oděvů, dokonce odložených uniforem nebo závěsů, ale všelijak se zdobily, vymýšlely se doplňky, pásky, sponky, pentle, řetízky, korálky a náušnice. Už bezzubé slečny v kočárcích měly v oušku pomněnku, kroužek s kamínkem, perličku, slzičku, prostě náušničku ze zlata, stříbra, nejčastěji jen z postříbřeného kovu, ale málokterému dívčímu oušku tato ozdoba v lalůčku scházela.

Jen já jsem měla uši prázdné.






Celý příspěvek

Share Button

Karbon – éra vzniku nejkvalitnějšího uhlí

Ostravsko-karvinské uhlí se vytvářelo v období prvohor zvaném karbon, které začalo před 345 milióny let a skončilo před přibližně 280 miliony let. Jde o éru, z níž pocházejí všechny světové zásoby nejkvalitnějšího černého uhlí.

Karbon se dělí na dvě základní období: starší část zvanou spodní karbon a mladší část zvanou svrchní karbon.

Geologické vrstvy, které se během karbonu vytvářely, odborníci poprvé rozpoznali a popsali roku 1822 ve Velké Británii. Protože obsahovaly velké množství uhlí, pojmenovali je podle tohoto nerostu


.



Celý příspěvek

Share Button

Nedožité pětadevadesátiny Ing. Ladislava Hepa, CSc., průkopníka hornického muzejnictví v Ostravě.

Obrázek 1. Letecký pohled na ústřední část hornického muzea na bývalém dole E. Urx (později Anselm) v Ostravě-Petřkovicích Archív Hornického muzea, neuspořádaný fond fotosnímků.

Na letošní rok připadají nedožité pětadevadesátiny Ing. Ladislava Hepa, CSc., významného průkopníka hornického muzejnictví v Ostravě. Vzpomínka na něho je příspěvkem k 30. výročí založení Hornického muzea v r. 1987 (obr. 1). Hep se narodil v r. 1922 v Ostravě. Vystudoval vodohospodářství na Vysoké škole technické v Brně. Později absolvoval postgraduální studium muzeologie na Univerzitě J. E. P. v Brně. Po vstupu do praxe pracoval jako provozní inženýr na stavbě vodních přehrad. Později po celou dobu až do odchodu do výslužby pracoval jako projektant v Báňských projektech (BPO) v Ostravě, kde se zabýval studijními a projekčními prácemi v oborech hydrotechniky, hornické geotechniky a ekologie. Ve svém oboru byl pilným publicistou.

Zapojil se do činnosti dobrovolnické České vědecko-technické společnosti (ČVTS). Pro angažovanost ve snahách o zřizování technických muzei na Ostravsku byl zvolen předsedou Krajské odborné skupiny ČVTS pro dějiny průmyslu a technické muzejnictví. Celý příspěvek

Share Button

Už mi u raportu bečet něbuděš

Ukázka z knihy PETRA SCHREIBERA

ZE ŽIVOTA INŽENÝRA V ŠACHTÁCH OKR

Pomalu jsem se do pracovního ruchu na Jindřichové úspěšně zařazoval. Podle rady mého strýce, který pracoval na šachtě řadu let jako technik: „moc nevyskakuj, pozoruj a odposlouchávej, snaž se co nejrychleji rozpoznat, kdo je kdo a co je v kom!“ Měl pravdu, kdy- bych začal hned zpočátku hrát chytrého, zejména jazyk neznaje (tzv. „po našymu“ – směs polštiny, němčiny, slovenštiny a češtiny – se zatraceně liší od ostravského dialektu i od slezštiny, či hlučínštiny, které jsem ovládal z dob raného mládí). Ale bylo ještě hůře.

Na Armádě se neužívalo ani „ po našymu“, ale sleng, který jsem si sám nazval „armádštinou“. Ten obsahoval mnohem více přejatých slov z maďarštiny i slovenštiny, což odráželo národnostní složení brigádnického osazenstva a pak hlavně z němčiny pře- vzatých „odborně hornických výrazů“. Často jsem vídal nešťastné brigádníky z Čech či ze Slovenska, jak byli posláni pod šachtu pro „bindloch“ a vraceli se se 150ti kilovou stojkou „Gerlachem“ a jakou mrzkou radost dobrákům, kteří je tam vyslali, způsobili.




Celý příspěvek

Share Button

Ukončení těžby železných rud v Beskydech před 122 lety

1. Úvod

     V letošním roce si připomínáme stodvacátédruhé  výročí ukončení těžby železné rudy v Beskydech, která patřila k významným oblastem rudného dolování a železárenství v Českých zemích. Těžena byla západokarpatská ložiska železných rud, jež byla tvořena pelosiderity. Ruda byla těžena a zpracovávána v Beskydech patrně již v období pravěku v povodí řek Ostravice a Olše. Těžba pro toto období nebyla však dosud prokázána archeologickými vykopávkami. Obdobně můžeme předpokládat těžbu železné rudy ve středověku v oblasti Frýdecka, Třinecka a Jablunkovska již ve 13. století, bohužel tato činnost také není jednoznačně doložena písemnými prameny.

     V novověku byla železná ruda v Beskydech a podhůří těžena na velkém počtu lokalit a sloužila pro výrobu železa v četných místních hamrech a železárnách. Ložiska rud skýtala v té době velmi příhodné podmínky pro rozmach železárenství. Široký sortiment železných výrobků měl dobrý odbyt. V počátku průmyslové revoluce na Ostravsku to byla právě těžba beskydské pelosideritové rudy, která umožňovala rozvoj železárenského průmyslu. Mimo jiné Ostravě přinesla označení Ocelové srdce republiky.

     Těžba pelosideritové rudy v Beskydech postupně upadala a na sklonku 19. století (v r. 1895) úplně zanikla.



Celý příspěvek

Share Button

Stručný přehled moderních dějin státní báňské správy v českých zemích

Článek převzatý z webu Stavební technika

Již od středověku se na našem území setkáváme s odborným správním aparátem, jehož cílem byla ochrana zájmů panovníka při využívání nerostného bohatství a zajištění bezpečného provádění hornických aktivit. Moderní státní báňská správa je však spojena až se stoletím devatenáctým.

).push({}); Celý příspěvek

Share Button