Šmelcování na Měděnci

O prvním srpnovém víkendu se na Měděnec v Krušných horách vrátil středověk. Zdejší hornický spolek v čele s Ivanem Cáderem připravil zajímavé okamžiky asi pro 150 účastníků z Karlovarska a Chomutovska. Nechyběli však ani zástupci z jiných míst, např. ze Stráže pod Ralskem, Mostu, Freibergu aj.

Po slavnostním zahájení, které proběhlo na úpatí vršku, jenž dal i jméno bývalému městu, tj. Kupferberg – Měděnec, se účastníci seřadili do průvodu a pod vedením mostecké hornické dechovky prošli obcí až k místu, kde již probíhala tavba železné rudy a pražení pyritu. První úkol se zdařil na výtečnou. Z taveného krevelu byla získána železná houba, což je směs strusky a kapiček železa. Druhý pokus, výroba síry a její „rozpuštění“ ve vodní substanci, již tak úspěšný nebyl. Technologické zařízení, tj. tavicí retorta v podobě kameninového „zeláku“, nebyla dostatečně vysoká, aby v její vrchní části došlo k ochlazení sirných plynů s následující krystalizací síry. Nepomohl ani pražič v dobovém hábitu. Kdo si dodal odvahy a zhluboka se nadýchl dýmů vycházejících ze „zeláku“, správně retorty, měl dýchací potíže, zalykal se a nemohl popadnout dech. Síra v dýmech skutečně byla. Po zvládnutí technologie a vylepšení technologické aparatury určitě bude dosaženo kýženého výsledku. Vždyť šlo o první pokus. 






Celý příspěvek

Share Button

V nitru Sněžky se ukrývá bývalý rudný důl

V nitru naší nejvyšší hory Sněžky se ukrývá bývalý rudný důl. Projít si ho můžete s průvodcem.

Sv. Barbora, patronka horníků, důl Kovárna. Foto Jiřina Mužíková

Že je Sněžka naše nejvyšší hora, ví úplně každý. Ale že je uvnitř hory ukryto největší krkonošské důlní dílo s několika štolami, ví málokdo. Do útrob Sněžky se můžete vydat z Obřího dolu spolu s průvodcem, na turistickou trasu ve zpřístupněné části dolu Kovárna.

Trasa je dlouhá sedm kilometrů a během dvouhodinové prohlídky sestoupíte až do padesátimetrové hloubky. Překvapí vás, jak velké prostory zde horníci jednoduchými nástroji při těžbě železa, arzenu a mědi zanechali. Během několika posledních let profesionální speleologové ze skupiny Albeřice vyčistili hlavní vytěžený důl.






Celý příspěvek

Share Button

Sedm zastavení při putování minulostí i současností Slezské Ostravy.

  Tento kus země, který se vypíná východně od centra města nad řekou Ostravicí byl již samotnou přírodou předurčen, aby se stal kolébkou ostravského hornictví. Leží na karbonském okně a uhelné sloje tu vycházejí na povrch. Stačilo jen kopnout do země a kus krásného uhlí donést na patřičné místo.






Celý příspěvek

Share Button

Jaklovecká kolonie

Pamětníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlavě mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemůže do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekonečna s námi, aniž by poučení či radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snažíme zabránit jejich ztrátě. Spolu s vámi budeme popisovat dějiny všedního dne obyčejných lidí od dětství, přes poznávání světa až po překážky, které případně museli překonávat. Těšíme se na příspěvky, které posílejte na info@hornicky-klub.info  Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše příspěvky redakčně upravíme tak, aby byly čtivé.

Do jedné vzpomínky se teď s námi přeneste.

Dobová pohlednice

Doba, do které vás svým vyprávěním zavedu, byla skromná, krátce po válce. Vládl ještě přídělový systém, potraviny, ale i látky byly na příděl – byly „na body“. Dnešní zářivé výklady plné zboží všeho druhu, parády od hlavy k patě, by nedokázala tehdy vymyslet ani nejbujnější představivost. A přece se chtěly paní, dívky i zcela malá děvčátka líbit. Paráda k nám, ženským patří, jako pravá ruka k levé. 

Šaty se přešívaly ze starších oděvů, dokonce odložených uniforem nebo závěsů, ale všelijak se zdobily, vymýšlely se doplňky, pásky, sponky, pentle, řetízky, korálky a náušnice. Už bezzubé slečny v kočárcích měly v oušku pomněnku, kroužek s kamínkem, perličku, slzičku, prostě náušničku ze zlata, stříbra, nejčastěji jen z postříbřeného kovu, ale málokterému dívčímu oušku tato ozdoba v lalůčku scházela.

Jen já jsem měla uši prázdné.






Celý příspěvek

Share Button

Karbon – éra vzniku nejkvalitnějšího uhlí

Ostravsko-karvinské uhlí se vytvářelo v období prvohor zvaném karbon, které začalo před 345 milióny let a skončilo před přibližně 280 miliony let. Jde o éru, z níž pocházejí všechny světové zásoby nejkvalitnějšího černého uhlí.

Karbon se dělí na dvě základní období: starší část zvanou spodní karbon a mladší část zvanou svrchní karbon.

Geologické vrstvy, které se během karbonu vytvářely, odborníci poprvé rozpoznali a popsali roku 1822 ve Velké Británii. Protože obsahovaly velké množství uhlí, pojmenovali je podle tohoto nerostu


.



Celý příspěvek

Share Button

Nedožité pětadevadesátiny Ing. Ladislava Hepa, CSc., průkopníka hornického muzejnictví v Ostravě.

Obrázek 1. Letecký pohled na ústřední část hornického muzea na bývalém dole E. Urx (později Anselm) v Ostravě-Petřkovicích Archív Hornického muzea, neuspořádaný fond fotosnímků.

Na letošní rok připadají nedožité pětadevadesátiny Ing. Ladislava Hepa, CSc., významného průkopníka hornického muzejnictví v Ostravě. Vzpomínka na něho je příspěvkem k 30. výročí založení Hornického muzea v r. 1987 (obr. 1). Hep se narodil v r. 1922 v Ostravě. Vystudoval vodohospodářství na Vysoké škole technické v Brně. Později absolvoval postgraduální studium muzeologie na Univerzitě J. E. P. v Brně. Po vstupu do praxe pracoval jako provozní inženýr na stavbě vodních přehrad. Později po celou dobu až do odchodu do výslužby pracoval jako projektant v Báňských projektech (BPO) v Ostravě, kde se zabýval studijními a projekčními prácemi v oborech hydrotechniky, hornické geotechniky a ekologie. Ve svém oboru byl pilným publicistou.

Zapojil se do činnosti dobrovolnické České vědecko-technické společnosti (ČVTS). Pro angažovanost ve snahách o zřizování technických muzei na Ostravsku byl zvolen předsedou Krajské odborné skupiny ČVTS pro dějiny průmyslu a technické muzejnictví. Celý příspěvek

Share Button