Těžba uhlí byla na Landeku zahájena v roce 1782. Stal se tak prvním místem na Ostravsku, kde bylo uhlí těženo pro podnikatelské účely.

Území, na kterém byly provozovány Nové hlučínské kamenouhelné doly, se nacházelo na pozemcích hlučínského panství, které od roku 1810 vlastnila Antonie Mikettová. Doly byly v roce 1808 prodány Arnoštu Wilhelmovi sv. p. Reibnotzovi do vlastnictví odděleně od vlastnictví pozemků. Od roku 1808 probíhaly ve vlastnictví dolů časté změny až do 28. listopadu 1829, kdy doly pro olomouckého arcibiskupa kardinála Rudolfa Jana odkoupil Franz Kleinpeter, ředitel Rudolfovy hutě.

ZA HAVÍŘI DO NITRA LANDEKU – Rádio Praha

Nové hlučínské kamenouhelné doly tvořily dvě skupiny dolů: západní a východní, které ležely na petřkovické části vrchu Landek. K západní skupině patřil důl Údolní, který byl založen 14. dubna 1812 a doly Vilém a Arnošt, pro něž bylo vydáno povolení k těžbě 9. prosince 1815. Východní skupinu tvořil jediný důl Příkopová, založen 11. března 1817. Tento důl ležel ve zbytkovém poli mezi propůjčkami Starých hlučínských kamenouhelných dolů a Šilheřovických dolů. Za datum založení Nových hlučínských kamenouhelných dolů se považuje počátek hloubení jámy Ema roce 1811 v západní skupině dolů.

Po smrti arcibiskupa kardinála Rudolfa Jana přešly doly závětí na Kapitulu olomouckého arcibiskupství, která 8. dubna 1843 prodala doly i s ostatním majetkem Salomonu Mayeru sv. p. Rothschildovi.