Karbon – éra vzniku nejkvalitnějšího uhlí

Ostravsko-karvinské uhlí se vytvářelo v období prvohor zvaném karbon, které začalo před 345 milióny let a skončilo před přibližně 280 miliony let. Jde o éru, z níž pocházejí všechny světové zásoby nejkvalitnějšího černého uhlí.

Karbon se dělí na dvě základní období: starší část zvanou spodní karbon a mladší část zvanou svrchní karbon.

Geologické vrstvy, které se během karbonu vytvářely, odborníci poprvé rozpoznali a popsali roku 1822 ve Velké Británii. Protože obsahovaly velké množství uhlí, pojmenovali je podle tohoto nerostu


.



Celý příspěvek

Share Button

Hornické odpoledne na Řimbabě

K. Neuberger dekoruje J. Majera

Členové Hornického spolku Stříbro vyrazili v sobotu 22. 7. 2017 na pozvání Spolku Řimbaba na hornické odpoledne do Bohutína u Příbrami. Zde se většinou schází hornické spolky z Příbrami a okolí. Přijely spolky z Plané, Rudolfova, Zbůchu a Stříbra. V letošním roce se spolek opět připravil na svoji akci excelentně. Za půl roku připravil expozici z díla příbramského malíře Hojdena, kterou začátkem letošního roku získal od pozůstalých. Hornický spolek Stříbro předal členovi Spolku Řimbaba panu Jaroslavu Majerovi vyznamenání – medaili Fr. Jareše za zásluhy. Akci jako tradičně zahájil místostarosta spolku Ing. Josef Kovář, posléze se přidal starosta spolku Ing. Luboš Mandík. Po projevech následovalo ocenění členů spolku za vydařenou práci během roku, poté došlo i na přespolní – Ing. Miroslava Šťastného, Dr. Petřeka, Vratislava Klaboucha a Karla Neubergera ze Stříbra.






Celý příspěvek

Share Button

Nedožité pětadevadesátiny Ing. Ladislava Hepa, CSc., průkopníka hornického muzejnictví v Ostravě.

Obrázek 1. Letecký pohled na ústřední část hornického muzea na bývalém dole E. Urx (později Anselm) v Ostravě-Petřkovicích Archív Hornického muzea, neuspořádaný fond fotosnímků.

Na letošní rok připadají nedožité pětadevadesátiny Ing. Ladislava Hepa, CSc., významného průkopníka hornického muzejnictví v Ostravě. Vzpomínka na něho je příspěvkem k 30. výročí založení Hornického muzea v r. 1987 (obr. 1). Hep se narodil v r. 1922 v Ostravě. Vystudoval vodohospodářství na Vysoké škole technické v Brně. Později absolvoval postgraduální studium muzeologie na Univerzitě J. E. P. v Brně. Po vstupu do praxe pracoval jako provozní inženýr na stavbě vodních přehrad. Později po celou dobu až do odchodu do výslužby pracoval jako projektant v Báňských projektech (BPO) v Ostravě, kde se zabýval studijními a projekčními prácemi v oborech hydrotechniky, hornické geotechniky a ekologie. Ve svém oboru byl pilným publicistou.

Zapojil se do činnosti dobrovolnické České vědecko-technické společnosti (ČVTS). Pro angažovanost ve snahách o zřizování technických muzei na Ostravsku byl zvolen předsedou Krajské odborné skupiny ČVTS pro dějiny průmyslu a technické muzejnictví. Celý příspěvek

Share Button

Nejvyšší kontrolní úřad pochválil DIAMO

Vláda projednala kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a stanoviska ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstva financí(MF). Peněžní prostředky určené na zahlazování následků hornické činnosti obě ministerstva spolu se státním podnikem DIAMO poskytovala účelně a hospodárně.

 


Celý příspěvek

Share Button

Kroužek krojovaných horníků Barbora oslavil 90 let činnosti

Ředitel DZ 1 Boleslav Kowalczyk (vlevo) dekoroval prapory hornických spolků.

Ředitel DZ 1 Boleslav Kowalczyk: „Byla to perfektní akce, do které vložili spoustu svého vlastního úsilí a času.“

Kroužek krojovaných horníků (KKH) Barbora slavil počátkem července 90. výročí založení a pozval při té příležitosti do Karviné zástupce dalších havířských spolků z Česka, Polska i Slovenska, zástupce regionální samosprávy a samozřejmě OKD. Za firmu se zúčastnil člen představenstva Michal Kuča a ředitel Důlního závodu 1 Bosleslav Kowalczyk.




Celý příspěvek

Share Button

Už mi u raportu bečet něbuděš

Ukázka z knihy PETRA SCHREIBERA

ZE ŽIVOTA INŽENÝRA V ŠACHTÁCH OKR

Pomalu jsem se do pracovního ruchu na Jindřichové úspěšně zařazoval. Podle rady mého strýce, který pracoval na šachtě řadu let jako technik: „moc nevyskakuj, pozoruj a odposlouchávej, snaž se co nejrychleji rozpoznat, kdo je kdo a co je v kom!“ Měl pravdu, kdy- bych začal hned zpočátku hrát chytrého, zejména jazyk neznaje (tzv. „po našymu“ – směs polštiny, němčiny, slovenštiny a češtiny – se zatraceně liší od ostravského dialektu i od slezštiny, či hlučínštiny, které jsem ovládal z dob raného mládí). Ale bylo ještě hůře.

Na Armádě se neužívalo ani „ po našymu“, ale sleng, který jsem si sám nazval „armádštinou“. Ten obsahoval mnohem více přejatých slov z maďarštiny i slovenštiny, což odráželo národnostní složení brigádnického osazenstva a pak hlavně z němčiny pře- vzatých „odborně hornických výrazů“. Často jsem vídal nešťastné brigádníky z Čech či ze Slovenska, jak byli posláni pod šachtu pro „bindloch“ a vraceli se se 150ti kilovou stojkou „Gerlachem“ a jakou mrzkou radost dobrákům, kteří je tam vyslali, způsobili.




Celý příspěvek

Share Button