Parní skvost z Bučiny

Prospektorské plány knížete Salm-Reifferscheidta v katastru obce Radvanice-Lipiny ze závěru 19. století se podařilo realizovat až po vzniku nástupnické firmy Ostravská báňská a. s. S hloubením jámy Ludwigschacht (Ludvík) začali technici a horníci Dolu Salm VII v roce 1898 uprostřed vzrostlého bukového lesa. Proto se jí mezi lidmi říkalo „Bučina“. 

Geologicky patřila do petřvaldské dílčí pánve ostravsko-karvinského revíru. Přítoky důlních vod a potíže s tekutými písky kutání po několika letech zastavily. Teprve oživení obchodu s uhlím přimělo majitele záměr dokončit. V roce 1909 vyrostla nad jámou č. 1 téměř čtyřicet metrů vysoká ocelová těžní věž. Druhá konstrukce pro výdušnou „dvojku“ byla postavena až v roce 1920. Vlastní těžba uhlí začala na Ludvíku v roce 1914.






Celý příspěvek

Share Button

PŘÍBĚH Z DŮLNÍHO PROSTŘEDÍ

Bylo to v závěru roku 1959, na Velkodole Stalin už tři dny na vrcholu těžní věže nesvítila červená hvězda, symbol hlásající do celého kraje, že šachta splnila denní, ale v tomto období i měsíční a roční cílový plán, všem šlo o prémie.

Ráno u raportu u okénka při rozdělování práce ještě hodně před šestou vedoucí úseku geologie na nás významně pohlédl a důrazným oslovením říká: „Vy dva oto hevaj, v hlášení je napsáno, že se ve sloji Černá nevěsta při ražení ztratilo uhlí, je tam ustříhnutá sloj a seskok uhlí, no zkrátka ztratilo se v profilu ražení uhlí a je tam geologická porucha na sloji. Musíte to najít, vedení na tom moc záleží.” 

Pod tlakem naléhavého úkolu jsme se snažili jít rychle se převléknout a zajistit pro činnost potřebné věci. Ještě za námi se z okénka ozývalo: “Štajger vám nechal na noční směně překludit ten vaš kafemlynek (důlní dozor nechal přetransportovat vrtný stroj) a nechoďte nám dříve na oči, až zjistíte, kde to uhlí je.” TO znamenalo setrvat v dole tak dlouho, dokud se nezjistí, kde sloj pokračuje.






Celý příspěvek

Share Button

Historické dokumenty

Pokračujeme v otiskování historických dokumentů, které jsme získali od členů Klubu přátel Hornického muzea pro jeho sbírky. Při podrobném čtení zjistíte, jak přísné povinnosti v koloniích panovaly. Součástí „Domácího řádu“ byl i německý překlad „Haus-Ordnung“. Historický dokument otiskujeme v původním znění i se všemi gramatickými chybami !

Domácí řád
pro nájemníky bytů v domech dělnických, patřících závodům
vítkovických uhelen a kotelen

Celý příspěvek

Share Button

HISTORICKÝ DOKUMENT Z ROKU 1896

V září 2006 se konalo pod patronací Klubu přátel Hornického muzea již čtvrté setkání technicko-hospodářských pracovníků dolů Hlubina, Jeremenko a Šalomoun. V pozvánce bylo uvedeno, aby se každý účastník doma podíval, zda nemá staré fotografie, písemnosti nebo jiné předměty, které by mohl věnovat nebo zapůjčit Hornickému muzeu. A výzva měla úspěch. Bývalý technik Dolu Hlubina Zdeněk Kostelecký kromě fotografií Dolu Šalomoun, přinesl tři historické písemné materiály, které byly vydány v letech 1896 a 1900. Vzhledem k tomu, že jsou obsahem velmi výjimečné, postupně je otiskneme. V tomto Hornickém zpravodaji otiskujeme v původním znění Celý příspěvek

Share Button

Důl Ida býval Stalinem i Rudým říjnem

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

Ani Důl Ida v Hrušově, podobně jako mnohé jiné šachty v revíru, se nevyhnul opakované změně názvu.

Za okupace byl přejmenován na Hoffnungschacht (Nadějný), po osvobození se již 1. května 1945 vrátil k původnímu názvu Důl Ida, v prosinci 1946 pak dostal název Důl Generalissimus Stalin, který byl necelých šest let poté přejmenován na Důl Rudý říjen.




Celý příspěvek

Share Button

Upozornění na seriály o dolech OKR

V říjnu loňského roku Občanské sdružení Za starou Ostravu společně s vedením s.p.DIAMO Hlubina - OSTRAVACIuspořádaly pro veřejnost prohlídku areálu Dolu Hlubina. Zájem předčil očekávání neboť přišlo více jak 600 zájemců. Byli to převážně bývalí pracovníci Dolu Hlubina, příp.jiných dolů, kteří přivedli své manželky, děti, vnoučata apod., aby je seznámili s různými pracoviští.

Celý příspěvek

Share Button