Před třiceti lety bylo v Ostravě založeno hornické muzeum

  1. Úvod

Dne 5. prosince se konalo v Landek Parku v Ostravě shromáždění k oslavení svátku sv. Barbory, patronky horníků. Shromáždění proběhlo v době 30. výročí založení hornického muzea OKD v Ostravě, které bylo ustaveno 15. srpna 1987. Shromáždění proběhlo také v době oslav výročí 750 let od první písemné zmínky o Ostravě. Zúčastnili se ho přátelé hornického muzea z Ostravska, Havířovska, Karvinska a Frýdecko-Místecka.

Článek se zabývá založením Hornického muzea OKD a jeho činností za existence velmi proměnlivých poměru ve vlastnictví. Datum založení hornického muzea se po několika pokusech o hornické muzejnictví (od r. 1905) stalo přelomovým mezníkem v historii města Ostravy. Vznik hornického muzea mělo svoje opodstatnění. V této souvislosti lze připomenout, že hornická těžební činnost tvořila značnou část dlouhé historie Ostravy, poněvadž činila 212 let (1782–1994), tedy činila téměř třetinu uvedené historické doby. Těžba uhlí byla základem rozkvětu Ostravy a vzniku sídelní a průmyslové aglomerace. Ostrava byla v nedávné době (do r. 1994) největším hornickým městem v Českých zemích. V době ustavení muzea činil počet lidí pracujících v hornictví a s ním souvisejících činnostech v Ostravě cca třetinu obyvatel města. Po ukončení těžby uhlí se Ostrava stala běžným krajským městem. Celý příspěvek

Share Button

Nedožité pětadevadesátiny Ing. Ladislava Hepa, CSc., průkopníka hornického muzejnictví v Ostravě.

Obrázek 1. Letecký pohled na ústřední část hornického muzea na bývalém dole E. Urx (později Anselm) v Ostravě-Petřkovicích Archív Hornického muzea, neuspořádaný fond fotosnímků.

Na letošní rok připadají nedožité pětadevadesátiny Ing. Ladislava Hepa, CSc., významného průkopníka hornického muzejnictví v Ostravě. Vzpomínka na něho je příspěvkem k 30. výročí založení Hornického muzea v r. 1987 (obr. 1). Hep se narodil v r. 1922 v Ostravě. Vystudoval vodohospodářství na Vysoké škole technické v Brně. Později absolvoval postgraduální studium muzeologie na Univerzitě J. E. P. v Brně. Po vstupu do praxe pracoval jako provozní inženýr na stavbě vodních přehrad. Později po celou dobu až do odchodu do výslužby pracoval jako projektant v Báňských projektech (BPO) v Ostravě, kde se zabýval studijními a projekčními prácemi v oborech hydrotechniky, hornické geotechniky a ekologie. Ve svém oboru byl pilným publicistou.

Zapojil se do činnosti dobrovolnické České vědecko-technické společnosti (ČVTS). Pro angažovanost ve snahách o zřizování technických muzei na Ostravsku byl zvolen předsedou Krajské odborné skupiny ČVTS pro dějiny průmyslu a technické muzejnictví. Celý příspěvek

Share Button

Ukončení těžby železných rud v Beskydech před 122 lety

1. Úvod

     V letošním roce si připomínáme stodvacátédruhé  výročí ukončení těžby železné rudy v Beskydech, která patřila k významným oblastem rudného dolování a železárenství v Českých zemích. Těžena byla západokarpatská ložiska železných rud, jež byla tvořena pelosiderity. Ruda byla těžena a zpracovávána v Beskydech patrně již v období pravěku v povodí řek Ostravice a Olše. Těžba pro toto období nebyla však dosud prokázána archeologickými vykopávkami. Obdobně můžeme předpokládat těžbu železné rudy ve středověku v oblasti Frýdecka, Třinecka a Jablunkovska již ve 13. století, bohužel tato činnost také není jednoznačně doložena písemnými prameny.

     V novověku byla železná ruda v Beskydech a podhůří těžena na velkém počtu lokalit a sloužila pro výrobu železa v četných místních hamrech a železárnách. Ložiska rud skýtala v té době velmi příhodné podmínky pro rozmach železárenství. Široký sortiment železných výrobků měl dobrý odbyt. V počátku průmyslové revoluce na Ostravsku to byla právě těžba beskydské pelosideritové rudy, která umožňovala rozvoj železárenského průmyslu. Mimo jiné Ostravě přinesla označení Ocelové srdce republiky.

     Těžba pelosideritové rudy v Beskydech postupně upadala a na sklonku 19. století (v r. 1895) úplně zanikla.



Celý příspěvek

Share Button

VÝPRAVNÁ HORNICKÁ KNIHA – KATALOG

NTM

Národní technické muzeum v Praze vydalo v roce 2015 výpravnou publikaci s názvem Katalog expozice hornictví, Rudný a uhelný důl. Katalog byl vydán u příležitosti znovu otevření hornické expozice v Národním technickém muzeu (NTM) po její rozsáhlé rekonstrukci. Autory jsou realizátoři expozice Martin Přibil (*1975), pracovník NTM a Karol Šmehl (*1986), bývalý pracovník NTM.

Kniha je vyhotovena v lepené vazbě ve formátu B5 (176×250 mm), má 362 stran a jde o první vydání s ISBN 978-80-7037-238-8. Publikace má rozsáhlý seznam poznámek, bohatý rejstřík a také abstrakt v anglickém jazyce. Nad rámec katalogu je uveden seznam současných hornických muzei a skanzenů a zpřístupněných dolů v ČR (vč. odkazů na internetové stránky www). Bohatý je seznam související literatury, periodik, archívů a slovník hornických výrazů. Svoji obsáhlou náplní značně překračuje obvyklý rozsah výstavních katalogů.



Celý příspěvek

Share Button

V Ostravsko-karvinském revíru se uhlí těží 240 let

1. Úvod
     V letošním roce si připomínáme 240 let trvání těžby kamenného (černého) uhlí v Ostravsko-karvinském revíru. Těžba začala v poslední čtvrtině 18. století na velkých panstvích v Těšínském a Hlučínském Slezsku. Začátek těžby uhlí v r. 1776 představoval historický milník, od kterého se začaly psát dějiny uhelného dolování v OKR. Zároveň to byl počátek přeměny původní zemědělské krajiny na průmyslovou aglomeraci. Uhlí dostalo název kamenné pro odlišení od dřevěného uhlí, tehdy obecně používaného. Celý příspěvek

Share Button

PŘED 50. LETY ZAČALA TĚŽBA UHLÍ V PODBESKYDÍ

1. Úvod

S ohledem na blížící se 50. historické výročí započetí těžby černého uhlí v Podbeskydí v Ostravsko karvinského revíru (OKR) je vhodné připomenout toto významné jubileem. První těžba začala na Dole Paskov dne 18. 11. 1966. Důl se nacházel v těžebně nejmladší části OKR, zv. Pobedskydský revír, provozně označovaný jako Jižní dílčí pánev (JDP). Vstupem těžby uhlí do nové oblasti šlo o mimořádně významný milník v historii dolování v OKR. Jeho těžba nahrazovala tehdy zastavované doly ve starší severní oblasti OKR, jež byly těžebně vyčerpané, případně ekonomicky nákladné.




Celý příspěvek

Share Button