Sedm zastavení při putování minulostí i současností Slezské Ostravy.

  Tento kus země, který se vypíná východně od centra města nad řekou Ostravicí byl již samotnou přírodou předurčen, aby se stal kolébkou ostravského hornictví. Leží na karbonském okně a uhelné sloje tu vycházejí na povrch. Stačilo jen kopnout do země a kus krásného uhlí donést na patřičné místo.






Celý příspěvek

Share Button

U nás se doly zavírají a v Polsku se staví nové doly

Společnost Tauron wydobycie předala 18.září pozemek pro hloubení nové jámy Grzegorz. v areálu Dolu Sobieski v Jaworznie. Těžba uhlí touto jámou má začít v roce 2023 ( rok konce OKR) Náklady výstavby mají dosáhnout 550 milionů zlotých.

Slavnosti předání pozemku a vytýčení osy jámy se zúčastnila předsedkyně polské vlády Beata Szydlo.. Zdůraznila důležitost investice pro důl, společnost Tauron, město Jaworzno a region, ale i pro polský stát a jeho hospodářství.

Podle předsedkyně polské vlády je hornictví pro Polsko mimořádně důležité. Bude to ale moderní hornictví, které budujeme. To prohlásila při příležitosti srpnových Trhů Hornictví, Energetiky a Hutnictví ” Katowice 2017.

Ze zprávy Polské tiskové kanceláře volně přeložil

Karel Slíva

Důl Sobieski se bude moci vyvíjet po celá desetiletí

Share Button

Poslední černouhelný důl v Porúří končí.

Změnit se má na velkou baterii na přebytečnou energii.

Konec těžby černého uhlí v německém Porúří se blíží. Aktivní je v oblasti už jen důl Prosper Haniel u města Bottrop. Ale i ten bude v příštím roce po více něž 150 letech uzavřen. Vláda spolkové země Severní Porýní – Vestfálsko se poté chystá jej přeměnit na přečerpávací vodní elektrárnu






Celý příspěvek

Share Button

Ústřední hřbitov Slezská Ostrava a hornické hroby

Ústřední hřbitov ve Slezské Ostravě  svou plochou takřka 27 ha je největším  hřbitovem v  českém Slezsku a  třetím  největším hřbitovem v  České republice po ústředním hřbitově v Brně 56 ha  a Olšanských hřbitovech v Praze 50 ha.  Je však výjimečným 6 společnými hroby horníků, kteří zahynuli při důlních neštěstích, jedním společným hrobem při výbuchu parního kotle na povrchu dolu a jedním hrobem, který připomíná zvůli zaměstnavatelů a monarchie při hornické stávce 9. května 1894.




Celý příspěvek

Share Button

VÝROČÍ NEJSTARŠÍ ELEKTRÁRNY NA OSTRAVSKU

Málokdo ví, že v loňském roce uplynulo 120 let od vybudování první elektrárny na Ostravsku. Již v roce 1895 začala urychleně obec Polská Ostrava budovat pro zásobováni pitnou vodou vodovod. Voda měla být přivedena samospádem z lesa Důlňáku z pomezí Bartovic a Vratimova. Měla přitékat do zemního vodojemu. který se budoval v blízkosti budoucí elektrárny v tehdejší obci Zámostí. Odtud se měla pitná voda přečerpávat do vodojemu na Hladnově a rozvádět pro obyvatelstvo, průmyslové podniky, drobné živnostníky apod. Kvalitu pitné vody hodnotili tehdejší odborníci velmi dobře. 




Celý příspěvek

Share Button

Ferdinandova kolonie

Po průzkumnickém období budování štol a kutacích jam, kdy v okolí Ostravy bylo hlavně ve 30. letech 19. století vyhloubeno okolo 300 kutacích jam se Důl Michaldobývání ujímá rakouský stát. V roce 1843 se začala hloubit v Michálkovicích kutací – průzkumná jáma (pozdější jáma Ferdinandova). V roce 1845 dostala název Hlavní jáma a byla nejdůležitější jámou na katastrálním území Michálkovic. Pak přišla privatizace a 15. prosince 1856 jámu kupuje Severní dráha Ferdinandova, aby si zajistila vlastní zdroj uhlí pro železniční dopravu mezi Vídní, Moravou a Haliči. V té době dostává lokalita svůj název, název spojený s Habsburkem Ferdinandem Dobrotivým. Celý příspěvek

Share Button