Kronika KPHMO
Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2010
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Multimedia
Atmosféra na výstavěPřehraj
HarmonikaPřehraj
Názory účastníků zvukový záznamPřehraj
Zahájeni výstavyPřehraj
Kolonie OderkaPřehraj
Vypiš všechna media
Edice KPHM
Videa
Havířov konference

Techne 2009

UKONČETE VÝSTUP A NÁSTUP, DVEŘE SE ZAVÍRAJÍ
Několikapodlažní klec s havíři je svým způsobem takové vertikální metro. A že jich tady na Ostravku a Karvinsku máme! Jen toho revizora, který by kontroloval platné jízdenky, jsme nikde nezastihli.
zobrazení: 4906
známka: 1.41

Překladač
Trocha srandy

Na pohřbu :

Oba klipy zpívá lidový komik Jaroslav Wolf jako havíř Slivka a zazněly po padesáti letech v rozhlasovém pořadu Padesátník pro padesátníky Ondřeje Suchého v roce 2007.

Jedna z reakcí na internetu: Nezapomenutelná "stará ostravština" Jaroslava Wolfa. Kdo je Ostravák tak slzy v očích.

Hoj ti ostravjaci :

Tuž ludkovje vitě

Dvě scénky z divadelního představení Průběžná o(s)trava krve. Jak se hrálo v letech 2001 až 2005 na Komorní scéně Aréna.

Na Zarubku

Buděm rubať.

Jarek Nohavica někde vyhrabal budovatelskou častušku z padesátých let. Píseň údajně vyšla v roce 1990 na desce Mávatka. Text k písničce

Byla jedna holčička ...

Hajcman blues

Hajcman Blues.
Píseň složil Radek Pastrňák, neopakovatelně v roce 1987 zazpíval bluesman Josef Streichl.
Život na šachtě a v hornických koloniích
Radost mozajka

Klub přátel hornického muzea
pobočka Havířov

pořádá ve dnech 2.9. - 30. 9. 2010 výstavu

Život na šachtě a v hornických koloniích.

Pořádá:
Městské kulturní středisko Havířov
Klub přátel hornického muzea v Ostravě, pobočka Havířov

Více o výstavě:

Edice KPHM

Za hornictvím hornoměstského rudného revíru

Nová publikace Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě.

EDICE - HORNICTVÍ VČERA, DNES A ZÍTRA (9)

Horni město

Jiří Grygárek

NOVÉ  KNIHY

KPHMO

ISBN 978-80-254-4424-5, 59 stran, vydání první,

Anotace:

Znak

S podporou Nadace Landek vydal počátkem října 2009 Klub přátel Hornického muzea v Ostravě v Edici Hornictví včera-dnes a zítra novou publikaci (9), zabývající se rudným hornictvím Moravskoslezského kraje. Jde o knížku Jiřího Grygárka, nazvanou „Za hornictvím hornoměstského rudného revíru.“Má 96 stran textu s řadou barevných obrázků a bylo jí přiděleno ISBN 978-80-254-4424-5. Tím byla zařazena do celosvětové knižní informační sítě a u nás je k dispozici i v zákonem určených knihovnách.

Je rozdělena do dvou částí. V prvé z nich je uvedena geologická charakteristika hornoměstského revíru a popsána historická etapa těžby rud. Druhá část je věnována novodobému geologickému průzkumu, přípravě a těžbě Pb-Zn-Ag rud na ložisku v Horním Městě u Rýmařova a popisuje likvidační a legislativní práce, které bylo třeba vykonat po předčasném ukončení těžby v roce 1970. Přínosem je bohatý seznam použité podkladové literatury.

Publikace navazuje na práci autora „Za hornictví zlatohorského rudného revíru“, která vyšla v téže edici v roce 2006.

Úvod:



Edice

Hornoměstský revír je třetím největším rudným revírem na severní Moravě a svým významem, zejména v období historické těžby, se řadí hned za revír zlatohorský a hornobenešovský. Rudy barevných kovů se stříbrem i železné rudu se zde s přestávkami těžily od dávných dob. Těžba železných rud definitivně zanikla v 2.polovině 19. století. Těžba rud barevných kovů se stříbrem byla po historické etapě obnovena ve 2.polovině 20. století, brzy však také zanikla. V současné době je revír v klidu.

Předložená publikace, určená pro širokou veřejnost se zájmem o rudné hornictví sestává ze dvou částí:
V první z nich je uvedena geologická charakteristika hornoměstského revíru a stručně popsána historická etapa těžby rud. Byla zpracována na základě dostupné literatury a výzkumných zpráv, vypracovaných zejména pracovníky bývalého báňského archivu v Kutné Hoře. Od roku 1990 až do své smrti v roce 2007 se touto problematikou také detailně zabýval Ing. Jaroslav Kočandrle, CSc., ředitel nyní zaniklé Geologie Rýmařov, s.r.o. Souhrn použitých podkladů a literatury je uveden v závěru Zčásti této publikace.

Druhá část je věnována novodobému geologickému průzkumu, přípravě a těžbě Pb-Zn-Ag rud na ložisku v Horním Městě u Rýmařova. Geologické mapování zde bylo zahájeno v roce 1947 a těžba probíhala v letech 1965 až 1970. Následovaly zajišťovací práce a v návaznosti na ně práce likvidační se zaměřením zejména na fyzickou likvidaci hlavních důlních děl, ústících na povrch. Legislativní práce obsahovaly hlavně zrušení dobývacího prostoru, zřízení stavební uzávěry nad vydobytou částí ložiska a změnu původně stanoveného Chráněného ložiskového území. I tato část obsahuje seznam použité literatury.

Při zpracování druhé části publikace již bylo možno využit osobního přínosu autora při přípravě těžby a samotné těžbě na daném ložisku, pramenů, shromážděných v archivu GEAM o.z., Provoz RD Jeseník ve Zlatých Horách i poznatků bývalých pracovníků podnikového ředitelství RD Jeseník, závodu RD Horní Benešov i provozu Horní Město.

Významnou pomocí při zpracování této publikace byly i poznatky, získané při řešení projektu Gramové agentury Ceské republiky č.1358 (odpovědný řešitel úkolu Ing. Vlastimil Řepka, Ph.D z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava, spoluřešitel RNDr. Petr Rambousek z České geologické služby). Autor se na jeho řešení spolu s dalšími spolupracovníky rovněž aktivně podílel.

Na práci k problematice hornoměstského revíru by měla podle představ autora navázat publikace „Za hornictvím hornobenešovského rudného revíru". Zde byl závod RD Horní Benešov po řadu let významným producentem koncentrátů olova a zinku. Vzhledem k tomu, že těžební problematika zlatohorského rudného revíru již byla v dané edici publikována (Grygárek,J.: Za hornictvím zlatohorského rudného revíru, Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, Edice hornictví včera, dnes a zítra (3), 2006, 89 s., ISBN 80-239-7136-0) byly by z hlediska technického zpracování pokryty a čtenářům k dispozici poznatky ze stěžejních revírů severní Moravy s realizovanou historickou i novodobou těžbou rud ve zcela komplexním pojetí.

Prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc.

Zpět na seznam


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 21. 10. 2009 | 985 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Upozornění našim dopisovatelům

Upozorňujeme naše dopisovatele, že redakční uzávěrka příspěvků do Hornického zpravodaje pro III. čtvrtletí je 9.července 2010 a do Hornického zpravodaje pro IV.čtvrtletí 8.října téhož roku. Příspěvky, které dojdou nebo budou předány jednotlivým členům RR po těchto termínech,nebudeme moci v příslušných číslech uveřejnit. Mailové adresy: j.grygarek@vsb.cz nebo p-rojicek-@volny.cz, karel.sliva@email.cz nebo kphmo@seznam.cz

                                                                                                      Redakční rada

Co jsme byli, co jsme, co budeme…

Nám k životu patří důl
hospoda, kamarádství, žena,
to byla našeho žití sůl
v tom je dnes naše pravda obsažena!

Je to pár symbolů – kladívko a mlátek,
svátek svatého Prokopa, Hornický den v září a svátek svaté Barbory
pro havíře a jejich rodiny toť největší svátek,
vždyť s hornictvím jsou spjaty snad všechny vědní obory!

A je to právě matička zem a její hlubiny
jim jsme upsali svoje životy
tep v našich žilách v hlubinách měřily hodiny.

Ta historie tak významného cechu
je tradicí různých věků, staletí
má i významnou a nesmlouvavou macechu,
je to politické malomocenství té doby a jeho zajetí!

Nerosty a bohatství rud této planety
přinášely velké nepokoje a o ně se vedly války,
zatím co havíře držel chléb, kousek slaniny, voda a kávy šálky!

Nemáme se čeho bát, vždyť do matičky země půjdeme spát,
s námi tam bude ještě Permoník a možná nad námi bude stát pomník
a ostatní z dějin hornictví bude vlastnit knihovník!
Jaro

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server