Těžní věže

v perokresbách Stanislava Vopaska

Reprezentativní publikace obsahuje 84 perokreseb objektů uhelných a rudných šachet s krátkým popisem.

Autor: Stanislav Vopasek

NOVÉ  KNIHY

Vydavatelství: KPHMO

95 stran, vydání první. NEPRODEJNÉ

Překvapena, potěšena, dojata. Tak by se daly popsat pocity Věry Vopaskove, které prožívala ve čtvrtek 11. února při předání výpravné publikace Těžní věže v perokresbách Stanislava Vopaska. Knihu převzala v Ostravě z rukou představitelů Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě (KPHMO) a Nadace Landek.

„Je to něco nádherného. Nic takového jsem opravdu nečekala. Pokud se Standa na nás „seshora“ dívá, určitě je nadšeny,“ byla její první reakce na knihu obsahující 84 kreseb těžních věži různých uhelných i rudných šachet doplněných popisy a jejich technickými údaji. „Velice si vážím toho, že ani po téměř čtyřech letech od skonu mého manžela na něho nezapomínáte, že jeho celoživotní práci a velkou lásku k hornictví, historii a tradicím připomínáte tak nádherným způsobem. Moc vám za to děkuji.“

Kresby Stanislava Vopaska jsou známy mj. z nástěnných kalendářů, které bez přerušeni vydává KPHMO s Nadaci Landek už od roku 1999, dále pak z 55dilneho seriálu, který vycházel v týdeníku Horník v letech 2002 a 2003, ale také z několika vystav instalovaných nejen na Ostravsku.

„Vydáním výpravné publikace, které financovala Nadace OKD a jejíž zpracováni řídil místopředseda Klubu Petr Rojíček, chceme připomenout, že mezi mnohočetné aktivity Stanislava Vopaska, tykající se hornického muzejnictví a ochrany hornických památek, patřila i jeho kreslířská tvorba, kterou zdokumentoval řadu důlních objektů,“ přibližuje jeden ze záměrů vydáni knihy Těžní věže Rodan Broskevič, předseda KPHM. „Vyjadřujeme tím zároveň úctu k dílu, které nám Stanislav Vopasek zanechal.“

ÚVONÍ SLOVO K SOUBORU PEROKRESEB TĚZNÍCH VĚŽÍ STANISLAVA, VOPASKA

Klub přátel hornického muzea v Ostravě, jehož Stanislav Vopasek byl spolu zakladatelem, vydává první vydání jeho hornických kreseb jako souborné dílo doplněné o základní popisy a technické údaje.

Klub chce připomenout veřejnosti, že mezi mnohočetné aktivity, týkající se hornického muzejnictví a ochrany hornických památek, patřila i autorova kreslířská tvorba. Formou perokresby dokumentoval velkou řadu důlních objektů, mezi nimiž dominovaly těžní věže, zejména z poslední doby před útlumem hornictví.

Jeho tvorba byla soustředěna především na motivy z ostravsko karvinského revíru, kde působil. Věnoval se také dalším uhelným, uranovým a rudným revÍrům, o kterých díky svému vztahu k hornickým pamětihodnostem měl osobní povědomost. Autor nebyl školeným kreslířem ale jeho cit pro zaznamenání dnes už mnohdy pouze historického pohledu do minulosti byl obdivuhodný. Kresby jsou odrazem toho, že autorův celý profesní život proběhl V hornictví.

Začínal hornickými učňovskými léty od padesátých let minulého století v kladenském kamenouhelném revíru, kde později vystudoval Vyšší hornickou průmyslovou školu a pokračoval studiem na Vysoké škole báňské v Ostravě. Do praxe vstoupil v Ostravě jako báňský inženýr. Prošel několika řídícími funkcemi na dole Vítězný únor (pozdější Odra V Ostravě. Pozice náměstka ředitele pro investice mu umožnila podílet se na realizaci mimo jiné i záměru výstavby Hornického muzea jemuž se nakonec přímo věnoval a stal se jeho prvním ředitelem.

Předkládaný soubor představuje kresby zhotovené v průběhu posledních dvaceti let jeho života. Počátek lze spatřovat v r,1985, kdy autor začal rozesílat svým přátelům a známým blahopřejné novoročenky s kresbami Dolu Eduard Urx (nyní Anselm) v Ostravě - Petřkovicích.

Jako nejvýznamnější část autorova díla lze považovat 55 dílný seriál kreseb těžních věží, který byl v r. 2002 a 2003 otiskován v podnikovém týdeníku HORNÍK ostravsko karvinských dolů. Seriál kreseb se setkal s příznivým ohlasem čtenářů. Oblibě u veřejnosti se dosud těší hornické kalendáře s motivy těžních věží, které každoročně od roku 1999 vydává náš Klub ve spolupráci s Nadací LANDEK Ostrava. Soubory Kreseb byly presentovány veřejnosti na několika výstavách. První byla uspořádána v roce 2000 ve výstavních prostorách Národní kulturní památky Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích. Jedna byla uskutečněna i mimo Ostravu na Dole Mayrau v kladenském kamenouhelném revíru. Vernisáže byly hojně navštěvovány.

Z kreseb mimo jiné vyplývá, že autor patřil k vášnivým zastáncům zachování a údxžby hornických památek a poctivě se snažil někdejší důlní dominanty uchovat pro příští generace alespoň v kresbách.

Představujeme soubor 84 kreseb a jejich seznam je připojen. Celému ostravsko karvinskému revíru je věnováno 56, ostatním uhelným revírům 12, uranovým dolům 13 a zahraničním dolům 3 kresby. Většina autorem nakreslených těžních věží a důlních objektů byla zbourána a zmizela v průběhu útlumu těžby a likvidace dolů v 90. letech 20. století. Jejich kresby se tak staly dobovým dokumentem a svědkem jejich velmi početné existence a proto jsme také toto souborné vydání doplnili základními popisy s technickými udají, které jsou uvedené pod každou kresbou. Jednotlivé popisy napsali pro rudné doly Jiří Grygárek a uhelné daly Jaroslav Klát.

Klub přátel Hornického muzea v Ostravě vydává toto dílo s finační pomocí gramu č.9310093 Nadace OKD a ve spolupráci s Nadací LANDEK Ostrava, která nám přenechala autorská práva k tomuto vydání.

Toto 1.vydání je KPHMO věnováno v upomínku na kreslířskou zručnost Stanislava Vopaska a současně tím vyjadřujeme úctu k dílu, které nám zanechal.

V Ostravě, prosinec 2009 Jaroslav Klát

Seznam kreseb a malá ukázka

Prezident
Naši země Václav Klaus obdržel publikaci Těžní věže v perokresbách Stanislava Vopaska. Zaslal mu ji předseda KPHM Rodan Broskevič. Obratem pak dostal z Hradu dopis, ve kterém se mj. píše:
„Děkuji za Váš dopis a zasláni nevšední knihy, kterou jsem si rad prohledl. Přeji Vám mnoho sil a úspěchů ve snahách o zachováni a zdokumentováni hornických tradic v naši republice i ve Vaši publikační činnosti.
S přátelským pozdravem
Václav Klaus

Stanislav Vopasek

se narodil 7. května 1935 v Kostelní Lhotě u Poděbrad. Vyučil se horníkem v Dolu Nosek v Tuchlovicích a po absolvováni Vyšší průmyslové školy hornické v Kladně začal v roce 1952 fárat na Dole Generál Svoboda. Vystudoval VŠB a v roce 1960 nastoupil na Důl Eduard Urx v Petřkovicích. Už jako báňský inženýr se začal věnovat historii montánních památek a stal se autorem řady publikaci o vzniku, rozvoji i současnosti ostravského úhelného revíru a jeho tradic. Osobně se zasloužil o záchranu těžní budovy věže jamy Jindřich a řady dalších památek. V roce 1987 začal realizovat v tehdy ještě činném Dole Eduard Urx myšlenku zřídit v Ostravě hornické muzeum. O šest let později se stal jeho prvním ředitelem. Zemřel 3. června 2006.

•spoluzakladatel Hornického muzea OKD na Dole Anselm
• zachránce mnoha unikátních exponátů utlumovaného hornictví v Ostravě, např. těžní věže Dolu Jindřich v Ostravě
• přispěl k zapsáni budov Hornického muzea OKD mezi památkově chráněné objekty
• přispěl k zapsání a vyhlášení vrchu Landek za Národní přírodní památku
• zasloužil se o vznik několika neziskových organizaci (např. KPHMO a Nadace Landek)
• věnoval se obnově hornických tradic – Šachťáků, Skoku přes kůži
• zpracoval a vydal publikace Heraldická historie hornických symbolů a Dějiny hornictví
• nositel Zlatého záchranářského kříže, Ostravska Venuše, Česky Permon, Ceny města Ostravy (in memoriam)