Z historie našeho města

V Kalendáři slezském z roku 1899 píše K.J.Bukovanský o slezskoostravském zámku. Vzhledem k tomu, tento zámek
(hrad) patří k našemu městu, rozhodli jsme se uvedený článek v původním a v plném znění otisknout. Čtenáři mají možnost porovnat stav zámku(hradu) z roku 1899 se současným stavem, kdy je zámek rekonstruován a konají se v něm kulturní akce.

Zámek Polsko-Ostravský

Zámek Polsko-Ostravský, jmenovitě zadní čásť zámku, jest stavba velmi stará. Vystaven jest na mírném návrší a obehnán velmi silnou přes 3 m vysokou a 2 m širokou zdí. Mimo to chráněn byl zámek na jihozápadu řekou Lučinou, která zde vtéká do řeky Ostravice. Ze strany severovýchodní vede opevněná brána do nádvoří zámku, kde v pozadí stojí starý zmíněný zámek. Nad branou ve zdi zasazena jest deska kamenná se znakem pánů Sedlických z Choltic s nápisem:“J.S.Z.Ch. 1548“ (Jiří Sedlický z Choltic 1548) a ještě jiná se znakem hraběte Vlčka. Nad vchodem starého zámku (na nádvoří) zasazena jest též kamenná deska se znakem a tímto nápisem:“NJ. TU. D(OMI)NE SERVABIS. NOS. FRUSTRA. VIGILANT. OCULI NOSTRI. ANNO. 1560. ARMA. GENEROSI. DD. GEOR. SEDL. N. A. CHOL. HEREDIS. IN SCLAVO. OSRAVIA.“



Stavba tohoto starého zámku jest velmi jednoduchá. Uvnitř jest několik malých a nízkých pokojíků. Na straně severní byla zámecká kaple a severo-západně byl rytířský sál, který ale před r. 1848 zbořen byl. V zadu jest malý domek s malými komnatami, jichž vchody vroubeny jsou pěknými ornamenty v kameni vytesanými a které nyní za chlévy slouží.V rohu pozorovati lze starou zazděnou bránu a ještě jiný otvor, který vede do země, a jak se zdá, byl to tajný východ ze zámku Až dosud vypravují si lidé o podzemních skrýších a východech tajných ze zámku. Některé z nich byly dlouhé, a jeden vedl prý až k Zábřehu, druhý do lesů. Při kopání sklepů přišlo se na tyto tajné východy, které během času byly zasypány. Při bourání rytířského sálu přišlo se na sklepení, kde byl kamenný stůl a kamenné lávky. Při kopání přišlo se na staré železné šípy, meče a p. Na straně jihozápadní zazděna jest velká koule kamenná, snad na památku nějakého oblehání tvrze Pol.- Ostravské. Na nádvoří naproti starého zámku jest stará studně.



Během času vystaveny jsou na straně severní a jihovýchodní (na místě, kde dříve silné zdi stály) nové stavby, byty pro úředníky. Hrad Polsko-Ostravský byl hradem pohraničním v říši polské, naproti tomu byl hrad Landek hradem pohraničním v zemi české. Podél hradu vedla za starodávna hlavní cesta z Opavy na Hlučín, odtud až pod hrad Landek, kde byl „převoz“ před řeku Odru. Od „převozu“ vedla cesta tato podél hradu Pol.-Ostravského k Těšínu a pak do Krakova. Na hradě Polsko-Ostravském mívali panovníci své kastelány čili „hradní“, a obyvatelé pohraničních okresů byli zavázáni k službě vojenské, a kastelán byl jejich vojevodou.

Podle Kalendáře slezského z roku 1899 pro tisk připravil

Vítězslav Hettenberger

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *