POČÁTKY HLEDÁNÍ UHLÍ V PODBESKYDÍ

POČÁTKY HLEDÁNÍ UHLÍ V PODBESKYDÍ

V závěru minulého roku byla vydána naším klubem pozoruhodná publikace o Jižní (Podbeskydské) části Ostravsko-karvinského revíru, která se zabývá z různých pohledů popisem a výsledky činnosti zdejších dolů od založení po současnou dobu. K tomu dodáváme, že cesta od počátku hledání uhlí až po založení dolů trvala značně dlouhou dobu. Loni v našem zpravodaji jsme si připomněli čtyřicáté výročí začátku těžby uhlí. letos naši pozornost zaměříme do vzdálenější minulosti, začínající rokem 1767, počátkem prospekce na kamenné uhlí, jehož 240. výročí na letošní rok připadá.

Mapka průzkumných polí a dobývacích prostorů v Podbeskydí

Vyhledávání uhlí v Podbeskydí začalo v šedesátých letech 18. století. Bylo to přibližně ve stejnou dobu jako začalo organizované hledání uhlí na Ostravsku u Polské Ostravy (dnes Slezská Ostrava). Tehdy hledání drahých a barevných kovů, železa a také uhlí v rakouském Slezsku organizoval a financoval rakouský stát prostřednictvím Královského úřadu v Opavě. V r. 1767 probíhalo hledání uhlí na frýdeckém panství, např. u Lubna a na několika dalších místech. Kutací díla posuzoval c. k. hormistr Johann Jakub Lutz, reprezentant státu pro hornictví, nám známý vyhledáváním a dokumentování nálezu uhlí na Polské Ostravě a později i na Karvinsku. Od začátku 80. let 18. století se kutalo na uhlí v různých místech na Frýdecku a Novojičínsku i jinde. Pátrání po uhlí pokračovalo v 19. století v režii místních panství a později i občanských kutéřů. Známá je např. kutací štola v Rychalticích, která byla ražena v r. 1817 na frýdeckém panství.

Kutací práce byly prováděny na povrchu, případně do nevelké hloubky. Zbytky uhlí byly sice v některých místech nalezeny.2 Byly to však jen místní výskyty různě velkých ker z uhlonosného karbonu, nacházející se v karpatských příkrovech, do nichž se dostaly zavlečením při horotvorném nasouvání Beskyd. Provedené kutací práce tohoto druhu skončily z hlediska možnosti těžby neúspěchem. Zlom v úspěšnosti hledání uhlí nastal až na přelomu 19. a 20. století, kdy podle vývoje geologického poznání se předpokládalo ponoření slojí do značné hloubky. Proto kutací práce byly prováděny hlubokými vrty. Těmi bylo objeveno v letech 1903 až 1910 paskovské ložisko v hloubce 330 m až 400 m a v letech 1910 až 1916 Staříčské ložisko v hloubce 420 až 560 m. Nálezné vrty financovala Mostecká uhelná akciová společnost ve Vídni. Frenštátské ložisko bylo objeveno státním vrtem v letech 1909 až 1912 v hloubce 840 m.1

Po nálezu ložisek k těžbě však nedošlo, a to jednak pro mimořádnou finanční náročnost důlních investic a nejistotu ve vývoji hospodářské situace.

V průběhu 2. světové války v rámci německé okupační přípravy plánů na rekonstrukci dolů v OKR došlo k doplnění průzkumu o několik dalších vrtů. Po válce byl v režii národního podniku OKD podrobný vrtný průzkum dokončen v 50. letech jak v Paskovském, tak i Staříčském ložisku. Na Frenštátském ložisku byl koncem 50. let pomocí vrtů zahájen vyhledávací průzkum a v průběhu 60. let a počátkem 70. let proveden podrobný průzkum.

Na vybudovaných dolech Československým státem začala těžba uhlí v 60. letech minulého století.

1. FOLPRECHT, J.: Soupis jam a vrtů v OKR, In: Kamenouhelné doly OKR, svazek l, příl. č. 22. Praha, Prométheus 1929.

2. JUŘÁK, P.: Poznámky ke kutání železné rudy a jiných nerostů na Frýdecku a Místecku. In Hornické památky na Ostravsku, Hornické muzeum OKD, Ostrava 2003, str. 36.37.

Jaroslav Klát

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *