Stanou se kroniky archiváliemi?

Dvě tlusté knihy z let 1978–89 zachycují dění v kolektivu Brigády socialistické práce úseku důlní dopravy bývalého Dolu 1. máj

1. máj

„Mám ve skříni dvě staré kroniky kolektivu úseku důlní dopravy bývalého Dolu 1. máj. Mám je tam už léta a nevím, co s nimi. Jsou krásné, pečlivě vedené. Nechcete se na ně podívat?” oslovil mě před nedávnem Petr Chadim, mechanik provozu dopravy lokality Darkov Důlního závodu 1. Zvědavost mi nedala a hned druhý den jsem si je šel prohlédnout.

Jde o dvě obrovské bichle formátu A3 v tvrdých zelených deskách zdobených zlatým písmem. Jedna z knih je označena cedulí ze žlutého kovu s vyrytým názvem vlastníka kroniky – Brigáda socialistické práce (BSP). Obdobně honosně, s viditelnou pečlivostí a systematičností jsou vedeny jednotlivé stránky. A že jich je! Obsahují fotografie, kresby a popis událostí, které lidé z úseku důlní dopravy prožívali v letech 1978 až 1989.

Jak v úvodním textu píše Karel Škula, kronika byla založena po odbdržení bronzového a stříbrného odznaku BSP, aby „dokumentovala nejen dobré pracovní výsledky, ale zároveň zachytila rozmanitost soukromého, rodinného a společenského života”. Kronika textem i fotografiemi představuje tehdejší vedení úseku důlní dopravy, včetně směnových techniků, průběžně dokumentuje jednotlivá pracoviště, jejich pracovní úspěchy, připomíná dosažená ocenění i rekordy. Jedním z nich byl tzv. Koncernový – v přibírce počvy na pásové třídě 137 145. V období od 1. 7. do 12. 8. 1985 ho vytvořil Foltýnův kolektiv, a to výkonem 525 metrů. Kronika mj. vzpomíná také na tři závodní rekordy v roce 1985. Kolektivy Motykových lokomotivářů a Kozákových narážečů vytvořily v červenci, září a listopadu rekordy ve svozu a těžbě jámou – 3659 vozových jednotek za den. Jak dokládají nalepené výstřižky z novin, o obdobných událostech psal tehdejší časopis Průkopník a také Horník.

1. máj

Kroniky hovoří rovněž o úspěších ve zlepšovatelském hnutí, o příspěvcích na Fond solidarity, patronátu nad jednou ze tříd Základní školy 1. máje v Havířově, ale především o mimopracovním životě členů důlní dopravy sdružených v BSP. Společně jezdili na hory, sportovali, pořádali akce pro své děti, účastnili se plesů s manželkami, také s nimi sfárali a ukázali jim svá důlní pracoviště. Kronika prostě zachycuje pracovní i mimopracovní život tehdejší doby.

„Snad by to ještě někoho mohlo zajímat,” připomíná Chadim. „Vždyť někteří z tehdejšího kolektivu v OKD ještě působí nebo jsou v důchodu. Možná by se o minulosti rád dozvěděl také někdo mladší,” uvažuje.

Úvaha je to správná. Z firmy nelze jen tak odnést nebo zlikvidovat dokumenty obsahující údaje o podniku. A v uvedených kronikách je jich požehnaně. Na takové materiály má OKD svůj vlastní archiv. Tam kroniky patří. Tam budou k dispozici těm, kteří o minulost a historii OKD mají zájem. V badatelně Archivu OKD, který se nachází ve Slezské Ostravě, jsou zpřístupněny archivované dokumenty široké odborné i laické veřejnosti. V Archivu OKD bude kronikám dobře a jistě potěší oko i duši mnohých zájemců.

PS: Pravidla pro nahlížení do archiválií jsou stanovena Badatelským řádem.

Josef Lys

0 0