Den otevřených dveří na o. z. ODRA – Důl Barbora v Karviné navštívilo 550 lidí.
Odštěpný závod ODRA se v rámci svého Dne otevřených dveří připojil ke Dnům evropského dědictví v Karviné a v sobotu 10. 9. 2016 zpřístupnil pro veřejnost areál Dolu Barbora, který kdysi patřil k nejlépe a nejmoderněji vybaveným dolům v ostravsko karvinském revíru. Šachtu, kde bylo vytěženo 65 milionů tun uhlí, si přišlo prohlédnout 550 lidí.
„Slunečné počasí a kombinace s dalšími sedmi místy, které nabídlo veřejnosti město Karviná, umožnily zájemcům všech věkových kategorií strávit v průmyslovém regionu nevšední víkend. V areálu dolu jsme se snažili nejen zajistit bezpečnost pro návštěvníky, ale i navodit příjemnou atmosféru a myslím, že se nám to podařilo,“ uvedl Ing. Josef Havelka, ředitel o. z. ODRA.
Zhruba polovina návštěvníků Dolu Barbora využila mimořádnou příležitost vystoupat na 48 metrů vysokou a více než sto let starou udržovanou těžní věž. Ta je kulturní památkou stejně jako druhá těžní věž v areálu a další dva objekty. Stroje už dnes v zachovaných budovách nejsou, ale i tak budí respekt. Budova kompresorovny je dokonce největší stavbou kompresorovny v ostravsko-karvinském revíru a má jedinečná dominantní okna a fasádu vyzdobenou dochovanými architektonickými prvky.
„Vybrané důlní objekty jsou právem označovány za kulturní dědictví. Sice se těžko hledá pro ně nové využití, ale jsme rádi, že veřejnost na ně nezanevřela. Mezi návštěvníky byli mladí lidé, rodiny s dětmi i důchodci. Společně jsme vzpomínali, a někteří měli dokonce slzy v očích,“ doplnil Ing. Libor Jalůvka z o. z. ODRA.
Dobu, kdy na šachtě pracovalo až 3000 lidí, připomněly dobové fotografie a historické dokumenty, které se promítaly v budově kotelny, která dnes slouží jako sklad s. p. DIAMO. Jednou ze současných rolí státního podniku představila televizní reportáž o čerpání důlních vod. Nevšedním zážitkem byl i hodinový koncert pěveckého sboru Permoník. Krásná budova kompresorovny „ožila“ rytmy známých světově proslulých muzikálů. Velký potlesk byl důkazem, že pěvecké výkony doprovázené několika převleky se všem líbily.
Historie Dolu Barbora
Důl byl založen v roce 1898 arcivévodou Albrechtem, s ohledem na silné přítoky důlních vod do hloubené jámy však bylo hloubení zastaveno. K obnovení hloubení došlo v roce 1907 (oficiální rok založení dolu) Rakouskou báňskou a hutní společností, jejímž největším akcionářem byl arcivévoda Friedrich. Důl byl pojmenován Austria, od roku 1920 Barbora. Do konce roku 1910 byly vyhloubeny dvě jámy Těžní jáma a Výdušná jáma. Těžba na dole byla zahájena v roce 1912. Od roku 1951 byl důl sloučen s Dolem 1. máj. Těžba skončila v prosinci 2002 z důvodu nerentability.
Současnost dolu
Od 1. 1. 2004 byl Důl Barbora převeden z OKD, a. s., na s. p. DIAMO (o. z. ODRA). Postupně byly zlikvidovány obě funkční jámy (v roce 2005 Hlavní výdušná jáma a v roce 2010 Těžní jáma). Celkem bylo odstraněno 42 nevyužitelných objektů (budov), 5 objektů bylo převedeno na nové subjekty. Ve správě o. z. ODRA zůstává vrátnice a 4 objekty kulturních památek – 2 těžní věže, kompresorovna se strojovnou a kotelna. Z celkových 12,2 ha pozemků byly převedeny na nové subjekty 2 ha a běží převod 2,9 ha na kraj. Náklady na likvidaci a sanaci areálu (po odečtení výnosů) činily cca 124 mil. Kč. Nejnáročnější a nejdražší byly likvidace obou jam.
Základní údaje o dolu
• Hloubka dolu je 810 m, má celkem 9 pater
• Výška věže Těžní jámy typu Walsum – 52 m
• Výška věže Hlavní výdušné jámy – 48 m
• Od roku 1912 do 2002 bylo vytěženo přibližně 65 mil. tun uhlí
• Nejvyšší těžba byla dosažena během okupace v roce 1943, a to 1 038 000 tun uhlí
• Počet zaměstnanců se pohyboval v 80. letech 20. století okolo 3 tisíc.
Ing. Před naším letopočtem. Jana Dronská
0
0
