9. díl KOMBAJNY

Ve sbírkách muzeí se nacházejí i větší strojní celky, jako jsou třeba porubová zařízení a dobývací či razicí kombajny. Nejstarší kombajn v ČR se nachází v NTM v maketě uhelného dolu, jedná se o širokopokosový sovětský Donbass 1 z roku 1952 (obr. 1). Novým přírůstkem z roku 2013 je v NTM kombajn do nízkých slojí MB280E české firmy T Machinery Ratíškovice.

Největší sbírku kombajnů mají v dřívějším Hornickém muzeu OKD v Ostravě na dole Anselm na Landeku. Zdejší dominantu tvoří kombajn Panda (obr. 2) francouzské firmy Sagem určený do velmi mocných slojí (do 6 metrů), poprvé u nás nasazený na dole Lazy v roce 1992. Dalším unikátním strojem na Landeku je sovětský širokopokosový prorážkový kombajn NK1. Bohužel další unikátní důlní stroje a zařízení nechal nedávno nový majitel muzea sešrotovat, mezi nimi i poslední kombajn do strmých slojí TEMP 1 (obr. 3), vývojovou řadu sekcí mechanizované výztuže Ostroj, vrtnou věž a další „přebytečné“ exponáty. Dosud se zde ale nachází razicí kombajn AM–50 firmy Voest–Alpine (dnes fa Sandvik) či sovětský Kopemaš PK–3R a další stroje.

Širokopokosový Donbass 1 v NTM. Foto: Martin Přibil   Kombajn Sagem Panda, sekce Ostroj MEOS 26/56, dopravník DBT PF4/1032. Foto: Martin Přibil
Širokopokosový Donbass 1 v NTM. Foto: Martin Přibil   Kombajn Sagem Panda, sekce Ostroj MEOS 26/56, dopravník DBT PF4/1032. Foto: Martin Přibil
Rameno kombajnu (v ČR posledního) do strmých slojí TEMP1 na Landeku v roce 2013 před sešrotováním. Foto: Karol Šmehil   Razicí kombajn PK-3R cestoval z Podkrušnohorského technického muzea zpět do těžby. Foto: Martin Přibil
Rameno kombajnu (v ČR posledního) do strmých slojí
TEMP1 na Landeku v roce 2013 před sešrotováním.
Foto: Karol Šmehil
  Razicí kombajn PK-3R cestoval z Podkrušnohorského
technického muzea zpět do těžby. Foto: Martin Přibil
Kombajn KSV 33 u Cvičné štoly dolu Paskov. Foto: Martin Přibil
Kombajn KSV 33 u Cvičné štoly dolu Paskov. Foto: Martin Přibil

Dva malé válcové kombajny pro nízké sloje se nachází v objektu Cvičné štoly Paskov: KSV 33 jako pomník (obr. 5) a KSV 6 v podzemí. Další dva dobývací kombajny jsou na různých místech jako pomníky, např. MB320E v Ratíškovicích u odbočky ke strojírně, nebo uničovský Unex poblíž Landeku. Stejný ratíškovický kombajn MB280E, jako je v NTM, mají v Podkrušnohorském muzeu na dole Julius III u Mostu. Zde také býval vystaven razicíkombajn PK–3R, který však byl po krátkém muzejním intermezzu opět nasazen do provozu na chodbicování na dole ČSA (obr. 4). Tento příběh ukazuje na smysluplnost hornického muzejnictví. Ostatně technické muzejnictví jako takové by se vůbec nemělo zaměřovat pouze na historii, doby minulé či glorifikaci úspěchů, ale mělo by se také intenzivně věnovat současnosti, praxi, spolupráci s průmyslem a školským systémem, přispívat k technickému vzdělávání a vhodnou prací s veřejností sloužit jako protiváha přehnanému environmentalismu a liberalismu.

Toto je poslední díl našeho seriálu představující malý výsek z muzejních sbírek nejen NTM, ale i dalších důlních muzeí či skanzenů. Děkujeme váženým čtenářům za pozornost.

Zdař Bůh!
Martin Přibil, Karol Šmehil
Národní technické muzeum Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *