Stručný přehled moderních dějin státní báňské správy v českých zemích

Stručný přehled moderních dějin státní báňské správy v českých zemích

Článek převzatý z webu Stavební technika

Již od středověku se na našem území setkáváme s odborným správním aparátem, jehož cílem byla ochrana zájmů panovníka při využívání nerostného bohatství a zajištění bezpečného provádění hornických aktivit. Moderní státní báňská správa je však spojena až se stoletím devatenáctým.

).push({});

Zásadní regulaci báňské správy představuje až zákon č. 77/1871 ř.z., o zařízení a působnosti báňských úřadů, jenž vytvořil strukturu báňské správy, která v českých zemích s mírnými modifikacemi fungovala až do r. 1934. Účinnost zákona č. 77/1871 ř.z. byla stanovena nařízením ministerstva orby č. 107/1872 ř.z. na 31. červenec 1872. Podle zákona č. 77/1871 ř.z. byli horními úřady revírní úředníci, dále horní hejtmanství a jako nejvyšší orgán ministerstvo orby. Ministerstvo orby bylo nahrazeno v roce 1908 ministerstvem veřejných prací. K provedení zákona o zařízení a působnosti báňských úřadů bylo vydáno nařízení ministerstva orby č. 61/1872 ř.z., jímž se vyhlašují okresy a stanoviště báňských revírních úředníků.

Vývoj v Československu v letech 1918 až 1954

Samostatná ČSR navázala na většinu struktur zanikající monarchie a na základě tzv. recepční normy se starší rakouské i uherské předpisy staly platnými i na území Československa. Orgány státní báňské správy se tak v letech 1918 až 1934 lišily podle území, na kterých se nacházely. V českých zemích nadále fungovala soustava báňských úřadů zřízená zákonem č. 77/1871 ř.z.; na Slovensku (a na Podkarpatské Rusi připojené v roce 1919) existovaly báňské kapitanáty a komisariáty, zřizované podle uherského práva. Ústředním orgánem státní báňské správy zůstalo i v ČSR ministerstvo veřejných prací; jako nový ústřední orgán vznikajícího Československa bylo zřízeno zákonem č. 2/1918 Sb., jímž se zřizují nejvyšší správní úřady ve státě československém.

Protože došlo k odluce českých zemí od zemí rakouských, neexistovalo v nově vytvořené republice báňské hejtmanství pro Moravu a Slezsko, neboť tato území spadala původně do obvodu působnosti báňského hejtmanství ve Vídni. Ke zřízení nového báňského hejtmanství se sídlem v Brně došlo v roce 1919. Stalo se tak zákonem č. 64/1919 Sb., jímž se mění § 9 zákona ze dne 21. července 1871 č. 77 ř.z., o zařízení a působnosti báňských úřadů.

Územní změny a rozvoj hornictví si vyžádaly i úpravu obvodů působnosti revírních báňských úřadů. Za tímto účelem vydala vláda dne 12. června 1919 vládní nařízení č. 324, o změnách okrsků a sídel báňských úředníků revírních v Čechách, jehož účinnost byla stanovena vyhláškou č. 502/1919 Sb. na 1. říjen 1919. K dalšímu zásahu do struktury státní báňské správy pak došlo v souvislosti s připojením Hlučínska, které bylo svěřeno pod kuratelu revírního báňského úřadu v Moravské Ostravě, a to nařízením vlády č. 101/1920 Sb., o rozšíření pravomoci revírního báňského úřadu v Moravské Ostravě na Hlučínsko.

Od vzniku republiky až po rok 1928 se nesetkáváme s žádnou zásadní změnou právní úpravy státní báňské správy. Aby však byl překonán právní dualismus přežívající na našem území z dob starého mocnářství, začal být ve dvacátých letech připravován nový právní předpis pro celé československé území, který později vyšel jako zákon č. 57/1928 Sb., o zařízení a působnosti báňských úřadů. Účinnosti nabyl 1. května 1934, a to díky vládnímu nařízení č. 57/1934 Sb., jež zároveň stanovilo i okresy a sídla revírních báňských úřadů na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Podle zákona č. 57/1928 Sb. byly orgány první instance revírní báňské úřady, nad nimi působila báňská hejtmanství a vrcholem bylo příslušné ministerstvo. Báňské orgány byly v letech 1934 až 1954 postupně zastřešeny několika ministerstvy – nejprve ministerstvem veřejných prací, později ministerstvem hospodářství a práce, dále ministerstvem průmyslu, a konečně ministerstvem paliv a energetiky. Územní struktura státní báňské správy zůstala po r. 1934 v českých zemích stejná jako za účinnosti zákona č. 77/1871 ř.z. Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus byla určena jako sídla revírní báňských úřadů města Banská Bystrica, Spišská Nová Ves, Rožňava a Berehovo. Báňská hejtmanství sídlila v Praze, Brně, Bratislavě. Věcná působnost jednotlivých báňských orgánů byla zákonem č. 57/1928 Sb. stanovena ve vazbě na obecný horní zákon. Hlavní náplní činnosti báňských úřadů byl tradičně především výkon kontrolní a správní činnosti v oblasti hornictví.

V roce 1934 vznikla báňská inspekce jakožto důležitá složka dozoru nad bezpečností práce a provozu v hornictví. Stalo se tak na základě zákona č. 178/1934 Sb., o báňské inspekci, doplněného později vládním nařízením č. 222/1934 Sb., kterým se stanoví obvody a sídla báňských inspektorátů a vydává služební řád pro dělnické báňské inspekční asistenty. Báňská inspekce, tvořená inspektoráty a vykonávaná báňskými inspektory, byla vytvořena při báňských úřadech, jako do určité míry doplňková organizační struktura. Zákon o báňské inspekci platil v českých zemích až do roku 1943, kdy byl zrušen nařízením vlády č. 146/1943 Sb. a výkon inspekčních pravomocí přešel (zpět) na báňské úřady a báňská hejtmanství. Na Slovensku k podobnému kroku došlo dříve, a to zákonem č. 15/1940 Sl. z., o zriadení a pósobnosti banských úradov.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *