Termicky aktivní odval Hedvika – letní sucha opět zvyšují riziko požáru

Termicky aktivní odval Hedvika – letní sucha opět zvyšují riziko požáru
Anorganická krása hořícího odvalu

Letní měsíce jsou dobou, kdy hasiči tradičně likvidují množství požárů a kdy mají jednotky požární ochrany obvykle nadprůměrný počet technických zásahů. Mezi typicky letní zásahy patří požáry travních a lesních porostů od neopatrně rozdělaných táborových ohňů, cigaretových nedopalků, požáry na polích způsobené zemědělskou technikou, vznícení porostu od výfuku nevhodně zaparkovaného automobilu apod. Anebo může být příčina přírodního požáru také jiného charakteru.






Jednotky hasičů a závodní báňské záchranné stanice (ZBZS) zasahovaly také v Petřvaldě u Karviné v oblasti haldy (odvalu důlní hlušiny) Hedvika. Centrální řídicí stanoviště (CŘS) o. z. ODRA bylo informováno ve středu 19. 7. 2017 ve 12.45 o vzniku požáru na pozemku ve správě o. z. ODRA, kde došlo ke vznícení suchého travnatého porostu a dřevní hmoty. Na místo vyjela četa ZBZS o. z. ODRA a otevřený oheň byl zlikvidován již před příjezdem jednotky dobrovolných hasičů z Petřvaldu a HZS Ostrava
Fifejdy. Po obhlídce místa zahoření byl hasiči na místo povolán vůz pro hašení pomocí hloubkové sondy. Požářiště bylo povrchově dohašeno a vychlazeno vtlačením cca 12 m3 vody. Byl dohodnut způsob střežení místa zahoření. Ve 14.15 přijalo CŘS o. z. ODRA informaci o uhašení povrchového požáru na odvalu Hedvika. Požár se obešel bez zranění a vážných majetkových škod.

Projevy endogenního hoření na povrchu terénu

Ke vzniku požáru došlo na odvale závodu Hedvika bývalého dolu J. Fučík v minulosti již několikrát. Hlavním rizikovým faktorem této lokality jsou dlouhodobě probíhající termické procesy (první registrované záznamy jsou známy již od konce 50. let 20. století), které souvisí se složením a způsobem odvalování důlní hlušiny v minulosti. Na odval byly ukládány hlušiny z těžebního procesu a průvodní horniny z ražeb přípravných a otvírkových důlních děl. Vzhledem ke stáří odvalu se předpokládá vysoké
procento uhelné substance v nejstarších vrstvách. Místně se může jednat až o 50 % spalitelných látek – způsob úpravy na počátku 20. století se uskutečňoval pouze ručním vybíráním uhlí z hlušiny, a přestože docházelo k dalšímu vybírání drobných kusů uhlí z odvalu lidmi z okolí, zejména prachový podíl uhelné substance zde zůstával. Nepříznivým faktorem na této lokalitě je také existence množství různého komunálního
a domácího odpadu chaoticky ukládaného do depresí tělesa odvalu, a to prakticky po celé jeho ploše.

Odval Hedvika je od roku 2012 registrovaným úložným místem těžebního odpadu ve smyslu zákona è. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů. Koncepce zahlazování následků hornické činnosti je zde postupně naplňována v souladu s podmínkami nakládání s těžebními odpady směřujícími k ukončení provozu
úložného místa, stanovenými rozhodnutím místně příslušného obvodního báňského úřadu (OBÚ) a v souladu se schváleným plánem pro nakládání s těžebním odpadem. Odval je dlouhodobě pravidelně kontrolován, termometricky a plynometricky monitorován, je prováděno také doplňkové letecké termometrické snímkování lokality a výsledky jsou pravidelně vyhodnocovány. Vznik nových center endogenního požáru, jejich vývoj ani směr migrace však nelze i přes veškeré dosavadní znalosti spolehlivě predikovat.

Pokles terénu v místě endogenního ohniska

Na odvale proběhla v minulosti úspěšná rozsáhlá rekultivace výsadbou dřevin, hojně se zde nacházejí také náletové dřeviny a rozsáhlé keřovité porosty. Většina lesních pozemků na odvalu byla již v minulosti převedena do správy s. p. Lesy ČR. Území je součástí tzv. „Panského lesa“ a „Velkého ostravského lesa“. Přes odval vede také trasa významného biokoridoru spojující rozsáhlá regionální biocentra. V důsledku endogenního požáru, jehož projevy jsou v různé intenzitě patrné na odvale již několik desítek let, se výrazně zvyšuje teplota přípovrchových vrstev hlušiny a společně s vlivy plynných emisí působí negativně na vegetaci. Dřeviny pak vykazují značná narušení – špatný zdravotní stav a nevratná poškození, napadení dřevokazným hmyzem, odumírání celých nadzemních částí, prohořívání kořenů a četné vývraty kmenů. Dochází k postupnému odumírání dřevin v okolí termicky aktivních ploch až k úplné destrukci vegetačního pokryvu nad centry endogenního požáru. Tyto oblasti jsou pak v místech prohořívání hlušiny až k povrchu terénu zejména v suchém letním období náchylné k samovznícení a ke vzniku otevřeného ohně. V omezeném rozsahu lze vzniku požárů i tohoto charakteru předcházet. V rámci bezpečnostních opatření je uplatňována mimo jiné pravidelná preventivní kontrolní činnost na lokalitě (se zvýšenou četností kontrol a pochůzek zejména v letních měsících), dále je opakovaně prováděno mýcení vegetačního pokryvu v exponovaných částech odvalu za okamžitého odstraňování dřevní hmoty náchylné ke vznícení. Vzhledem k charakteru okolních ploch (lesní pozemky, biokoridor) lze však mýcení porostu provádět jen postupně a v nezbytně nutném rozsahu. V souladu s územním plánem má být celý odval znovu rekultivován na lesní plochu. Tento záměr však lze realizovat až po uvedení do zcela konsolidovaného stavu, tzn. po utlumení termických procesů a provedení
nutné technické rekultivace území.

Ing. Olga Gazdová
ekolog, o. z. ODRA

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *