Šmelcování na Měděnci

Šmelcování na Měděnci

O prvním srpnovém víkendu se na Měděnec v Krušných horách vrátil středověk. Zdejší hornický spolek v čele s Ivanem Cáderem připravil zajímavé okamžiky asi pro 150 účastníků z Karlovarska a Chomutovska. Nechyběli však ani zástupci z jiných míst, např. ze Stráže pod Ralskem, Mostu, Freibergu aj.

Po slavnostním zahájení, které proběhlo na úpatí vršku, jenž dal i jméno bývalému městu, tj. Kupferberg – Měděnec, se účastníci seřadili do průvodu a pod vedením mostecké hornické dechovky prošli obcí až k místu, kde již probíhala tavba železné rudy a pražení pyritu. První úkol se zdařil na výtečnou. Z taveného krevelu byla získána železná houba, což je směs strusky a kapiček železa. Druhý pokus, výroba síry a její „rozpuštění“ ve vodní substanci, již tak úspěšný nebyl. Technologické zařízení, tj. tavicí retorta v podobě kameninového „zeláku“, nebyla dostatečně vysoká, aby v její vrchní části došlo k ochlazení sirných plynů s následující krystalizací síry. Nepomohl ani pražič v dobovém hábitu. Kdo si dodal odvahy a zhluboka se nadýchl dýmů vycházejících ze „zeláku“, správně retorty, měl dýchací potíže, zalykal se a nemohl popadnout dech. Síra v dýmech skutečně byla. Po zvládnutí technologie a vylepšení technologické aparatury určitě bude dosaženo kýženého výsledku. Vždyť šlo o první pokus. 






 

Prážení železné rudy a výroba síry na Měděnci

Něco málo o hornické činnosti a městě samém: těžba stříbra, mědi a kobaltu probíhala na zdejším ložisku již od středověku. S ní pak současně zdejší obyvatelé zvládali i úpravnictví, kdy produkovali mě[ a stříbro. Spolu s tím dovedli zpracovat i méně kovnaté sirné rudy a jejich pražením vyráběli kyselinu sírovou, dříve nazývanou vitriol. V 50. letech 20. století probíhala na ložisku těžba radioaktivních surovin, při které bylo objeveno ložisko magnetitu skarnového typu. Těžená železná ruda sloužila k obohacování krevelových rud z Krivého Rogu na aglomeraci Ostrava a také jako zatěžkávadlo při sazečkové úpravě uhlí tamtéž. Těžba probíhala až do 90. let, kdy byla snaha propojit vyčerpané měděnecké ložisko s ložiskem na Přísečnici. Chybělo jen pár metrů. Ani těžba slídy a granátové suroviny pro stavebnictví důl nezachránily.

Před několika lety byla vyzmáhána a pro veřejnost zpřístupněna středověká štola Marie Pomocné. Dnes je dílo vzhledem k nevyjasněným majetkovým sporům, tedy střetu zájmů, opět nepřístupné. Město zažilo několikrát vylidnění způsobené zastavením těžby, krizí a naposledy i odsunem původního obyvatelstva. Dvě třetiny domů byly po r. 1945 odstraněny. Dnes zde žije 150 trvale hlášených obyvatel.

Zbyly jen vzpomínky na těžební komory se zbytky vzácných minerálů Ag, Ni, Co, těžbu skipem, nasazení čerpadel MAPE 50 i 100 a kamarády, kteří z Měděnce přišli najíždět Chemickou úpravnu ve Stráži pod Ralskem. Zvládli to výborně.

Ing. Jan Holinka
bývalý vedoucí úseku fyzikálního
zpracování na CHÚ
a předseda Hornického spolku ve
Stráži p. R

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *