V uplynulém roce 2016 jsme si připomněli 240 let trvání těžby černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru (OKR). Těžba začala v poslední čtvrtině 18. století na velkých panstvích v Těšínském a Hlučínském Slezsku. Začátek těžby uhlí v roce 1776 představoval historický milník, od kterého se začaly psát dějiny uhelného dolování v OKR. Velmi pěkný článek k této problematice publikoval Ing. Jaroslav Klát na webu Klubu přátel hornického muzea v Ostravě (viz http://www.hornicky– klub.info/2016/11/29/v–ostravsko–karvinskem –reviru–se–uhli–tezi–240–let/ )
Těžba uhlí zapříčinila enormní rozvoj Ostravska a Karvinska, ale nesla s sebou i negativní vlivy na krajinu, např. poddolování s důlními škodami (částečně zahlazovanými rekultivací a projekty revitalizace). Při útlumu těžby nově došlo ke vzniku nebezpečných výstupů důlního metanu starými důlními díly na povrch. Samovolný výstup metanu z podzemí a nebezpečí s tím spojená je možné považovat za nedořešený důsledek těžby černého uhlí na Ostravsku.
Projekt 35/AKT
DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA provádí dohled nad realizací zakázky, pro niž zpracoval v roce 2009 projekt a požádal o zadání veřejné zakázky „35/AKT – Komplexní řešení problematiky metanu ve vazbě na stará důlní díla“ z prostředkù na řešení revitalizace Moravskoslezského kraje. Na základě smlouvy, uzavřené s Ministerstvem financí na dobu plnění v letech 2010–2019,zajišťuje realizaci prací dle tohoto projektu Sdružení „Velký metan“ se svými subdodavateli z řad ostravských odborných firem, zabývajících se hornickou činností.
Projekt představuje ucelený soubor prací, vedoucích k zajištění bezpečnosti, zdraví a majetku osob před plošnými samovolnými výstupy důlních plynů na povrch, zejména v oblastech s rozvinutou občanskou zástavbou. Základní činností je monitorování výstupu důlních plynů na povrch na vybraných územích v Ostravsko-karvinském revíru o celkové rozloze 4 300 hektarů, která jsou rozdělena do tzv. logických územních celků (LÚC 01 až LÚC 75).
Logický územní celek LÚC 05
Jedním z těchto území je LÚC 05 v části katastrálních území k. ú. Petřkovice a k. ú. Koblov. LÚC 05 je naplněn stařinami prakticky celého defilé slojí petřkovického souvrství. Nejstarší rozfárávka slojí byla vedena řadou směrných štol do jižního úbočí kopce Landek, doplněných řadou šachtic, ražených po strmých úklonech slojí nebo svisle. Štolová etapa exploatace pokračovala ražbou dědičné štoly Kleinpeter. Dobývání z ní bylo postupně doplňováno hloubením jam pro postup hornické činnosti do větších hloubek. Na povrchu předmětného území je zástavba jižní části obce Petřkovice u Ostravy a hlavně národní přírodní památka, karbonský vrch Landek. Důl Anselm, založený v roce 1835 na úpatí vrchu Landek, byl prvním hlubinným dolem provozovaným v OKR. Situaci bývalých štol a důlních jam na Landeku ukazuje mapka z výše citovaného článku Ing. Kláta.
Podle Mapy kategorizace území OKR (viz výsek okolí vrchu Landek), z pohledu potencionálního ohrožení výstupy metanu vlivem geologické stavby území a dobývacích prací na povrch, se LÚC 05 nachází převážně na území nebezpečném a ohroženém výstupy důlních plynů na povrch a částečně na území s možnými nahodilými výstupy důlních plynů na povrch. Pokryvné útvary nejsou v ploše LÚC vyvinuty souvisle. V kopci Landek vystupuje karbonské pohoří na několika místech až k povrchu a tvoří tak karbonská okna, zejména při jižním a jihozápadním svahu podél řeky Odry až do Koblova.
0
0
