Premiéry filmu o neštěstí na Dukle: Výtěžek půjde sirotkům z Barborky

Premiéry filmu o neštěstí na Dukle: Výtěžek půjde sirotkům z Barborky

Česká televize uvede  první díl na programu  ČT 1 v neděli 27.  května ve 20.15, druhý  následující neděli 3.  června ve stejném čase

Česká televize uvedla v posledním dubnovém týdnu v Havířově dvoudílný film Dukla 1961 natáčený také v bývalých i současných areálech společnosti OKD a pojednávající o největším poválečném důlním neštěstí v tuzemsku na šachtě v Horní Suché. Po premiérách pro pamětníky a členy hornických spolků se v kině Centrum promítalo dvakrát pro veřejnost – představení byly beznadějně vyprodané a výtěžek ze vstupného
dostanou sirotci z Barborky!




Hlavní protagonisté dvoudílného snímku České televize.

„Během natáčení jsme se samozřejmě seznamovali s děním v Ostravsko-karvinském revíru a zjistili, že tady  existuje i Spolek svatá Barbora pomáhající rodinám, jejichž živitel zahynul při práci v dole. A protože náš film pojednává o důlní katastrofě, po níž zůstala také spousta rodin bez otců, rozhodli jsme se přispět,“ uvedl producent Matěj Stehlík s tím, že podobné veřejné premiéry televizních filmů nebývají obvyklé. Tvůrci Dukly 1961 tak vzdali hold práci havířů.

„Výtěžek z veřejných projekcí zatím nemáme přesně spočítaný, čekáme  na finální vyúčtování. Každopádně,  obě představení byla vyprodaná a počítáme, že Barborce dáme kolem padesáti tisíc korun. Což považuji za super výsledek,“ vzkázal televizní mluvčí Michal Prokeš. Filmaři měli podle svých slov z premiér v hornickém  městě docela respekt, protože si byli vědomi, že na ně přijde i hornická veřejnost a lidé znalí řemesla. „Diváci se vyjádřili vesměs pochvalně,“ podotkl Stehlík s tím, že zazněly ale i poznámky ohledně jadrnějšího vyjadřování ve filmu.

Milan Šlachta, jenž sám na Dukle fáral, při tvorbě filmu zpočátku s televizáky spolupracoval a zasazoval se o uvedení premiéry v Havířově, se nad silnějšími výrazy nepodivoval. „Sprostě se na šachtě mluvilo, mluví a mluvit bude. Ženské na prádle, v lampovně a známkovně si také nebraly servítky a mnohdy hovořili stejně jako havíři,“ nechal se slyšet pamětník. Katastrofu na Dole Dukla, která si vyžádala 108 životů, sice
osobně nezažil – studoval – avšak  spoustu informací o této události získal od otce, který zde působil v odboru důlního měřiče a geologa.

„Dukla 1961 se mi líbila. Není to dokument o havířích a havířině, ale film. Pohled filmařů na nás horníky z jejich perspektivy,“ konstatoval Šlachta, jenž na Dukle dělal revírníka v rubání, vedoucího úseku trhacích prací, dispečera či technika. Karel Budín z Klubu přátel hornického muzea v Ostravě sám na Dukle nepracoval, ale snímek označil rovněž za povedený: „Filmaři se mohli obejít bez tolika vulgarit, ale vystihli pointu  toho, co všechno se může stát, když je někdo při svém povolání lajdákem.  Mělo to spád a herecké výkony byly na vysoké úrovni.“

Barborka sice nikoho na premiérách neměla – téma důlního neštěstí považovala vzhledem k náplni své činnosti za příliš citlivé – nicméně gesto filmařů ji velmi potěšilo. „Moc si vážíme toho, že výtěžek z promítání dostanou naše děti,“ řekla tajemnice spolku Adriana Furendová.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *