Život s metanem

Život s metanem: ve sklepě čidla, na zahradě odplyňovací komínek

Monitorovací systém připravený při překročení přípustných koncentrací důlního plynu s chemickým označením CH₄, jenž je ve směsi se vzduchem výbušný, spustit poplach. To je pozůstatek více než dvě stovky let trvající hornické činnosti.

„Čidla jsme chtěli okamžitě, jak se o nich začalo mluvit. Když vybuchl dole pod kopcem fiňok, tak jsme se báli i kouřit,“ líčí Miroslava Vašková z Liščiny. Naráží na dvaadvacet let starý případ exploze domku zapříčiněné svíčkou (sousedka, která ji zapálila za svého zesnulého manžela, naštěstí přežila).

„Při dalším výbuchu v kantýně u jámy Hugo na Salmě už byl jeden mrtvý. Nám díky bohu za celou dobu monitorování čidla nezahlásila poplach kvůli metanu ani jednou,“ konstatuje paní Miroslava, která má na pozemku jak podzemní, přes sto let starou štolu spojovací překop mezi jámami , tak odplyňovací komínek.

Ten je pozůstatkem takzvané kutací jámy č. 13, hloubené do 24,5 metru (karbonské vrstvy se v daných místech nacházely i patnáct metrů pod povrchem) a provozované v letech 1845 až 1864. Slouží k odvětrávání a je jedním z bezpečnostních opatření budovaných postupně kvůli CH₄ po celém území Ostravsko-karvinského revíru.

Doma má paní Miroslava ve sklepě čidla důlního plynu, v předsíni pak centrálu zajišťující jejich provoz. „Každý měsíc mi tady přijíždí technik s elektrikářem na kontrolu. Jsem ráda, když je vidím, a nervózní, pokud se opozdí,“ nechává se slyšet. Stejný monitoring je v řadě dalších domů, ve školách, ale i v elektrárně.

„Hlídáme oblast od Petřvaldu po Petřkovice,“ popisují Jiří Novák a Tomáš Pastrňák. Jeden je revizní elektrotechnik státního podniku DIAMO a druhý specialista na metanová čidla společnosti Green Gas DPB Paskov. I na Liščině poté jejich včerejší ověřování končí konstatováním, že si paní Miroslava může „v klidu zakouřit a uvařit“.

Konkrétně v Heřmanicích se plyn CH₄ tlačí na povrch ze starých důlních děl a tektonických vrstev po odstavení hlavního ventilátoru šachty Rudý říjen (dříve Ida, Stalin, nakonec Heřmanice). Aktuálně je v okolí situace stabilizovaná. Naposledy o sobě dal metan na povrchu v regionu vědět v roce 2014 v Paskově vybuchl přímo v budově celní správy.

Deset let práce na zabezpečení Poslední odplyňovací vrty u mostu M. Sýkory v centru města tento týden završují desetiletý projekt atmogeochemického průzkumu a budování Image result for diamo ostravaprotimetanových opatření na Ostravsku a Karvinsku probíhající v režii státního podniku DIAMO. „Systém ochraňující obyvatele před nekontrolovatelnými výstupy důlního plynu na povrch je dokončen!“ vzkazuje z pozice ředitele zdejšího odštěpného závodu ODRA Petr Kříž. Zcela vyloučit úniky metanu nelze, nicméně možná rizika maximálně eliminují uskutečňovaná opatření k nim patří 194 odplyňovacích vrtů, 127 elektronických sledovacích systémů s 528 snímači k měření koncentrací CH₄ a souvisejících parametrů. Dále patnáct drenážních degazačních vrtů do základů budov či tři aktivní systémy řízeného a cíleného odsávání metanu z podzemí. Celé území ostravsko-karvinské aglomerace teď hlídá dispečink bývalé šachty Jeremenko ve Vítkovicích.

 

Článek převzatý z Deník region

0 0