V Ostravě před čtvrt stoletím skončila těžba uhlí

Obr. 1 Vytěžení posledního vozu s uhlím z dolu Odra v Ostravě při hornické slavnosti k zakončení těžby v Ostravě 30. června 1994. Archív H

Na den 30. června 2019 připadlo 25. výročí ukončení těžby černého uhlí v městě Ostrava. Těžba byla ukončena na posledním provozovaném Dole Odra v Ostravě-Přívozu. Ukončení těžby oficiálně proběhlo jako hornická slavnost za přítomnosti představitelů vedení OKD, a.s., dolů a odborových organizací. V rámci ní byl vytěžen z dolu na povrch poslední vůz s uhlím (viz obr. 1.)

Obr. 2. Titulní strana plánu Ostravy 1:15 000 z r. 1983, zobrazující jako hornické město Ostravu kresbou kahanu do situace města.

Těžba černého uhlí v Ostravě trvala od r. 1782 do r. 1994, tedy 202 let. Po ukončení těžby uhlí přestávala být Ostrava hornickým městem. K tomu se poznamenává, že právě těžba uhlí spolu s železářstvím se zasloužila o rychlý vzrůst a nebývalý rozmach do velikostí třetího největšího města v republice. Ostravu, jako hornické město, dokumentovala např. titulní strana Orientačního plánu města Ostravy z r. 1982 se siluetou hornického kahanu na titulní straně (obr. 2).

Ukončení těžby bylo uskutečněno v rámci celostátního útlumu uhelné hornické činností. V Ostravsko-karvinském revíru (OKR) útlum probíhal od r. 1991.

Obr. 3. Důl Vítězný únor (pozdější Odra) v osmdesátých letech 20. století. Foto DVÚ VTP

Končící Důl Odra (dříve Vítězný únor) byl založen v Ostravě-Přívozu v r. 1854 pod jménem František (Franzschacht). Po znárodnění dolů v r. 1945 byl přejmenován v r. 1947 na Generál Svoboda. Po převzetí státní moci Komunistickou stranou v r. 1948 byl přejmenován v r. 1953 na Vítězný únor (DVÚ), (viz obr. 3). Po listopadové revoluci v r. 1989 byl přejmenován v r. 1990 na Odra.

Město Ostrava, v němž se už 25 let nedobývá  uhlí, je stále vnímáno jako jedno z nejvýznamnějších českých i evropských hornických a hutnických měst. Ale postupně se na hornictví a jeho vliv na rozmach města zapomíná. Což se projevilo např. rozhodnutím magistrátu města v r. 2018 nepodílet se z důvodu jiných priorit na pořádání 22. setkání hornických měst a obcí a spolků v ČR, na které mělo dorazit přes tisíc krojovaných horníků z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska, Německa a Slovinska i dalších hostů. Toto počínání bylo v rozporu s prioritami ochrany obyvatelů Ostravy před nebezpečnými následky útlumu těžby, kterou zabezpečují místní hornické organizace Diamo, závod Odra a Green Gas, Paskov.

Těžba uhlí na území města Ostravy probíhala po dobu, jak bylo nahoře uvedeno, víc jak dvě století. Uskutečňována byla nejprve mělkým dobývacím způsobem štolování s těžením mělce uložených uhelných slojí pod povrchem, či vycházejí na povrch, které začalo v r. 1782 v Petřkovicích a v r. 1787 ve Slezské Ostravě (dříve Polská Ostrava) a trvalo téměř 100 let. Hlouběji uložené sloje byly těženy pomocí hlubinného dolování, které začalo v 1835 na Dole Anselm v Petřkovicích, které se postupně překrývalo se zmenšujícím štolovým dobýváním.

Obr. 4. Mapka dobývacích prostorů v Ostravě v době ukončení těžby uhlí. Doly: Odra, Heřmanice, Ostrava (s vyčleněným Dolem Hlubina), Jan Šverma a dříve likvidovaný Důl Lidice.

K útlumu těžby uhlí došlo po roce 1989 v souvislosti se změnou politických a hospodářských podmínek, kdy se začala postupně vyvíjet nová struktura průmyslu. To mělo za následek snížení poptávky po uhlí v souvislosti s poklesem produkce železa a oceli v naší republice, se kterou bylo OKD, a.s. jako největší výrobce koksovatelného uhlí nejen u nás, ale i v Evropě, vždy úzce spjato. Taktéž enormní vliv měl nárůst plynofikace a elektrifikace vytápění v domácnostech, liberalizace obchodu. Restrukturalizace uhelného hornictví byla zahájena v r. 1990

Ostravské doly, tak jako doly v ostatních částech revízu, byly v době útlumu těžby organizační součástí akciové těžební společnosti OKD, a. s., Ostrava. Všechny doly v Ostravě byly soustředěny do čtyř organizačních celků, tzv. odštěpných závodů (o. z.), jejíž dobývací prostory jsou zakresleny na (obr. 4). Útlum těžby uhlí postupně probíhal od 31. 12. 1991 do 30. 6. 1994.

Po ukončení těžby probíhala v následujících letech do r. 1998 likvidace dolů. Do 31. 12. 2001 byla v převážné většině realizována v rámci organizačního začlenění do odštěpného závodu ODRA v Ostravě-Přívozu, ke kterému byly organizačně připojeny v r. 1993 utlumované ostatní odštěpné závody: Důl Jan Šverma v Ostravě-Mariánských Horách, Důl Ostrava v Ostravě-Slezská Ostravě a Důl Heřmanice v Ostravě-Heřmanicích. Po té po prodeji jmenovaných závodů přímo do rukou státu byla problematika útlumu těžby od 1. 1. 2002 převedena do hornického státního podniku Diamo, odštěpný závod ODRA v Ostravě-Vítkovicích.

Obr. 5 Památník Dolu Zárubek ve Slezské Ostravě, těžní kolo z těžní věže na zděném podstavci. Před podstavcem stojí odplynovací komínky z důlních jam

Jako první ukončil těžbu uhlí Důl Šverma dne 31. 12.1991. Po technické likvidaci dolu (likvidace hlavních důlních děl) zanikl 31. 12. 1994. Obdobně po ukončení technické likvidace na ostatních závodech (vyjma dvou jam komplexu vodní jámy Jeremenko) doly postupně zanikly. U některých byly postaveny hornické památníky, viz např. u Dolu Zárubek (obr. 5), Na všech likvidovaných jamách byly instalovány pomníky s uvedením základních údajů o důlním díle.

Útlum těžby černého uhlí v Ostravě znamenal ztrátu zaměstnání mnoha tisíců lidí přímo na dolech a dalších tisíců na ně navazujících provozech a institucích, vznik nové nečekané ekologické zátěže území města starými důlními jámami a štolami a také nebezpečí výstupu metanu na povrch. Dalším problémem po likvidaci dolů bylo zatápění dolů důlními vodami a z toho hrozícího nebezpečí pro činná důlní díla v karvinské části OKR.

Ing. Jaroslav Klát

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *