České hornické památky na seznamu UNESCO

Výsledek obrázku pro unesco Erzgebirge

Montanregion Erzgebirge

Všichni naši občané a příslušníci hornického cechu zvláště jistě přijali a s radostí zprávu o rozšíření seznamu UNESCO.

Jako světové dědictví se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na tzv. „seznam světového dědictví“. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1975 jsou smluvní státy, na jejichž území se dané památky nachází, zavázány jejich ochranou.Výbor světového dědictví na svém 43. zasedání v ázerbájdžánském Baku 6. července 2019 rozhodl o tom, že hornické památky v saském a českém Krušnohoří byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO – pod názvem Hornická krajina /Krušnohoří. Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří je výsledkem více než 800 let staré průmyslové historické činnosti, která se nachází v příhraniční oblasti mezi Saskem a severními Čechami. Tento region, podávající jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a hornické inovace do celé Evropy a světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z nichž 17 se nachází na území Saska a 5 v českém Krušnohoří. Na české straně to jsou:- Hornická kulturní krajina Jáchymov, – Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar, – Rudá věž smrti, -Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník – Hornická kulturní krajina Krupka.

Zdůvodnění světové hodnoty Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří je podloženo mimo jiné významnými vynálezy a inovacemi v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později, úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy, i zámoří, a globálním významem Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů.

Společně tyto komponenty dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě. Potvrdila se tak výjimečná hodnota hornického regionu Krušnohoří na české i saské straně.

Pro Českou republiku znamená potvrzení výjimečné světové hodnoty Krušných hor první úspěšný zápis na Seznam světového dědictví po 16 letech. Naposledy byla na tento prestižní seznam zapsána v roce 2003 Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa. 

Mgr. Oldřich Klepek

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *