Vyvezení posledního uhlí z Lazů symbolicky ukončilo zdejší těžbu

S činnou šachtou se rozloučili její současní i bývalí zaměstnanci, vedení společnosti OKD a také hornická veřejnost.

Úderem deváté hodiny ráno vyjel 28. listopadu v orlovské dopravní nádobě těžního zařízení TZ 3 na vtažné jámě na lokalitě Lazy historicky poslední vozík uhlí nakopaného na této šachtě. Dobývání zde skončilo po téměř 130 letech, během nichž se vytěžilo celkem 145 433 160 tun černého zlata.

„Hlásím vyvezení posledního uhlí z porubu 161 908 ve sloji Max!“ sdělil vedoucí rubáňového úseku R2 Martin Pamánek, jenž symbolický důlní vozík vytlačil na výjezdním patře z klece s hlavním předákem těžebního kolektivu Miroslavem  Pokorným. Hlášení podával výkonnému řediteli OKD Michalu Heřmanovi a karvinskému závodnímu Miroslavu Konečnému.

Před dopravní jámou sledovali akt jak zaměstnanci šachty, tak představitelé těžební firmy i hosté a zástupci médií. Čestnou stráž u místa narážečů drželi krojovaní horníci s praporem a kahany a nechyběla dechovka vyhrávající havířské písně. Přítomní notovali také hymnu Dolu Lazy. Vyvezení posledního zdejšího uhlí sledovali venku u těžní budovy i někdejší pracovníci, které OKD pozvala.

Zástupci vedení společnosti OKD na výjezdním patře.

„Končí důl, který v rámci tohoto regionu sehrál velmi významnou roli, a to nejen ve spojení s městem Orlová, ale i se samotnou OKD, a který dlouhá léta patřil k pilířům těžby,“ prohlásil závodní Konečný a zmínil řadu milníků z lazecké historie. A to od založení Nové jámy v roce 1890 bratry Guttmanovými a panem Voráčkem, přes prvních více než milion vytěžených tun v roce 1944 až po překonání dvoumilionové produkce v roce 1971.

Hornická dechovka hrála tradiční hornic- ké písně.

„Od sedmdesátých let začalo období více než čtyř dekád, během nichž byl Důl Antonín Zápotocký – AZ – a později Důl Lazy pilířem společností OKR i OKD. Za tuto dobu se totiž vytěžilo přes šedesát procent veškerého lazeckého uhlí. Nejvyšší těžby uhlí – 2 518 100 tun – se dosáhlo v roce 2002,“ popsal Konečný. Připomenul i nejtragičtější zdejší důlní neštěstí z roku 1919, kdy při výbuchu a požáru ve slojích Kazimír a Milan zemřelo dvaadevadesát horníků. Z novodobé historie pak otřes při ražbě v 7. kře 40. sloje, který si vyžádal sedm obětí.„Z přibližně 350 zaměstnanců lokality Lazy jich v dole zůstane pracovat ještě zhruba stovka, budou mít na starost její útlum a postupnou  likvidaci.

Symbolické ukončení těžby sledovali zástupci médií.

Zbývající zaměstnanci buď odejdou do hornického důchodu, anebo je využijeme v jiných provozech OKD,“ vysvětlil výkonný ředitel Heřman. Upřesnil, že na šachtě zůstane v činnosti její povrchová část „Spočítali jsme si, že se ekonomicky nevyplatí přestěhovat šrotiště, zůstane zde tedy část povrchových služeb,“ dodal.

Poslední vozík uhlí byl nakonec vyvezen z ohlubně na nádvoří, kde se u něj shromažďovali současní i bývalí zaměstnanci z Lazů a další hornická veřejnost. „Měl jsem volno, ale nemohl jsem si to nechat ujít. Strávil jsem tady sedmatřicet let. Fáral tady i můj táta a strýc Helmuttu dokonce zahynul na čelbě,“ nechal se slyšet Miroslav Hammerl, předák z úpravny. „Dobývání nerostů pomohlo vybudovat moderní svět. Teď to padlo, je jiná doba, hledají se i jiné způsoby získávání energií,“ shodli se vysloužilí havíři Brumek Gabzdyl a Tadeusz  Chwajol.

Vzdát hold přišel i vyřazený hlavní předák

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

Ukončení těžby ani likvidace Lazů nemají poškozovat životní prostředí

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *