Měl by se stát zapojit do těžby lithia v Krušných horách, ať už přímo, nebo prostřednictvím ČEZu, který zvažuje v severních Čechách postavit továrnu na lithiové baterie? Názory politiků se různí.
Komunistický poslanec Leo Luzar angažmá státu v těžbě lithia podporuje. „Určitě ano. Je povinností státu hlídat si své suroviny a těžba lithia je ve státním zájmu. Druhá otázka je, jak to zpracovávat a komu to bude patřit. A v tom mám velké výhrady k činnosti vlády i postoji ministra,“ uvedl Luzar v diskusi na Českém rozhlase Plus.
Senátor za Hnutí pro Prahu 11 Ladislav Kos však situaci vidí přesně opačně. „Nejsem příznivcem těžby lithia v Krušných horách, a to z několika důvodů – technologických i ekologických,“ řekl Kos. S výstavbou továrny na autobaterie naopak souhlasí. Není ale prý třeba, abychom potřebné lithium sami těžili, když si ho můžeme dovézt. A pokud jde o hodnotu českého lithia, je to podle Kose nafouknutá bublina.
Lithium je na Cínovci uloženo v nerostu, který se nazývá cinvaldit a obsahuje zhruba 1,6 % lithia – je ovšem rozptýlený v žulové hornině. Tu je třeba vytěžit, nadrtit a namlít na velikost pod 0,1 mm. Následným chemickým procesem pak vzniká uhličitan lithný. Ten proces je velice náročný na vodu a energii, je prašný, hlučný a navíc není technologicky zvládnutý. Výroba lithia z cinvalditu je zatím pouze v laboratorních podmínkách.
„V Krušných horách je k vytěžení lithium asi za 100 miliard korun. Plány, které předložili těžaři, počítají s vytěžením za 20 let, tedy 5 miliard korun ročně. Od toho ale musíme odečíst i nějaké náklady,“ uvedl senátor Kos s tím, že reálný zisk by tak mohl být jen asi 50 miliard.
Problém se zpracováním rudy, které se provádí pomocí kyselých procesů při vysokých teplotách, vnímá i Luzar. Je podle něj otázkou, jak by dopadlo vyhodnocení vlivu na životní prostředí (EIA).
Poslanec KSČM rovněž zkritizoval vládu za to, že se stále nepodařilo vypovědět memorandum o spolupráci s australskou společností European Metals Holdings, které v létě 2017 podepsal tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD).
„Poplatek za těžbu byl stanoven velmi nízko, nereflektoval vývoj ceny lithia na světovém trhu,“ uvedl Luzar. Zásadní podle něj vždy bylo to, aby lithiová ruda zůstala v majetku státu. Naopak nikdy nebylo na stole to, že se musí okamžitě začít těžit. „Chceme ty suroviny zachovat v České republice a ne je vozit někam do Austrálie, kde je budou dál zpracovávat v zemích, kterým nevadí ekologické škody,“ zdůraznil Luzar s tím, že spíše než jeho aktuální cena je důležité to, že lithium je strategická surovina. „V době obchodních válek se může ukázat, že vlastnictví takové suroviny je pro zemi střední velikosti obrovská výhoda,“ uzavřel poslanec Luzar.
Článek převzaty z webu: 
0
0
