Před 50 lety umírali v Paskově horníci

Před 50 lety umírali v Paskově horníci

Jedno z nejhorších důlních neštěstí v Československu po druhé světové válce se stalo brzy ráno 4. dubna 1970 v dole Paskov v ostravsko-karvinském revíru. Po výbuchu metanu a uhelného prachu zemřelo pod zemí 26 horníků.

Přežil jen jediný muž ze skupiny, která kolem páté hodiny ráno téměř půl kilometru pod zemí připravovala důl na další těžbu černého uhlí. Ostatním už báňští záchranáři ani přes rychlý zásah nedokázali pomoci.

Jak napsal měsíc po tragickém neštěstí odborný časopis Záchranář, informace o explozi se k nim dostala prakticky okamžitě. Jeden z předáků dolu se totiž právě chystal předat dispečerovi zprávu o průběhu směny, když ho povalila tlaková vlna. Vedení dolu na mimořádnou události – o jejímž rozsahu ale ještě neměli ani tušení – upozornil také prach a kouř, který se vyvalil z větrací šachty. Záchranné práce se tak tehdy v Paskově mohly rozeběhnout bez prodlení.

Naprostá většina z 371 horníků, kteří byli v okamžiku výbuchu v podzemí (ovšem v jiné části dolu), se dostala bezprostředně po explozi do bezpečí. Na pomoc těm zbylým se rychle shromáždili záchranáři, už kolem půl sedmé jich bylo na místě na 130. Brzy se ale ukázalo, že pomáhat už nebude komu, všechny oběti totiž zemřely prakticky okamžitě. K jejich smůle totiž výbuch nastal v místě, kde se horníci z noční směny shromáždili chvíli předtím, než měli vyfárat na povrch.

Z epicentra se shodou náhod zachránil jediný horník. „V okamžiku výbuchu seděl spolu s dalšími pracovníky. Tlakovou vlnou byl odhozen a levou část obličeje měl ožehnutou tepelnou vlnou. S poraněným kolenem prolezl přes první větrní dveře a zde byl pak nalezen,” uvedl záchranářský časopis, který si všiml také toho, že výbuch škodil jen lokálně. Jeho rozšíření do dalších prostor v podzemí totiž zabránilo důsledné dodržování bezpečnostních opatření v teprve pět let fungujícím dole.

Již po pár hodinách od výbuchu bylo jasné, že se bude jednat o jedno z nejtragičtějších poválečných důlních neštěstí v Československu. Během dopoledne záchranáři začali vyprošťovat oběti, smutný úkol dokončili během odpoledne a pak už jen odstraňovali následky nehody. Čtyři dny po neštěstí, ve středu 8. dubna, se pak v ostravském Divadle Jiřího Myrona konal pohřeb mrtvých horníků. “Ostrava se rozloučila s padlými na poli práce,” uvedlo svůj obsáhlý článek Rudé právo.

Přesné příčiny neštěstí v paskovském podzemí jsou přitom i po půlstoletí neznámé, jistý je jen fakt, že tehdy explodoval metan a uhelný prach. Vyšetřovatelé jen vyloučili, že by příčinou bylo náhle vyvalení uhlí a důlního plynu do šachty, ničivý výbuch podle nich nemohlo způsobit ani odpálení náloží, které by iniciovaly nahromaděný plyn a prach. „Horníci nalezení v porubu byli v polohách nasvědčujících, že právě nabíjeli náložky do vývrtů,” stojí ve zprávě.

Ve své době bylo neštěstí v Paskově třetí nehorší událostí svého druhu v poválečném Československu. Více horníků zahynulo v předchozím čtvrtstoletí jen v červenci 1961, kdy požár na dole Dukla v Havířově-Suché připravil o život 108 lidí, a v květnu 1960, kdy se oxidem uhelnatým po výbuchu metanu v dole Hlubina v Ostravě-Vítkovicích otrávilo 54 horníků. Dnes pak patří neštěstí z dubna 1970 osmé místo na smutném žebříčku katastrof v českých dolech po roce 1945.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *