Česká energetika musí konečně začít budovat náhradu za uhelné zdroje a stárnoucí zdroje jaderné a fotovoltaické. Bez nich nelze dosáhnout uhlíkové neutrality ani zavírat stávající elektrárny – to je jeden z klíčových vzkazů nově vzniklého sdružení Realistická energetika a ekologie.
Pro zajištění spolehlivých a udržitelných dodávek elektřiny je podle odborníků nutné splnit dvě klíčové podmínky. První je zajištění celkové roční potřeby elektřiny a zdrojů, které je vyrobí. Druhou, neméně důležitou, je dosažení souladu mezi dodávkami a spotřebou v každém okamžiku.
„Pokud chceme vybudovat do poloviny století v Česku nízkoemisní energetiku, musíme nahradit minimálně současných 11 GW instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách jinými odpovídajícími nízkoemisními zdroji, které budou schopné pokrýt naší spotřebu a udržet stabilitu sítě bez ohledu na to, jaké je právě počasí. Bez nich bude nutné i nadále využívat zdroje fosilní. Když přitom porovnáme produkce emisí na jednotku energie produkované jednotlivými zdroji, nejsou plynové vůči uhelným žádnou výhrou. Plyn má sice oproti uhelným zdrojům emise skleníkových plynů podle kvality uhlí poloviční až třetinový. Pokud však započítáme emise při těžbě a dopravě, je rozdíl oproti uhlí daleko menší,“ vysvětlil jeden ze zakladatelů sdružení Realistická energetika a ekologie, jaderný fyzik Vladimír Wagner. Z jeho slov vyplývá, že pokud bude tlak na snižování emisí větší a cena emisních povolenek poroste, stanou se plynové zdroje nežádoucí. V každém případě je jejich využití v elektroenergetice neslučitelné s cílem dosažení uhlíkové neutrality, které chce Evropská unie dosáhnout do roku 2050.
Motivací k založení sdružení byl podle jeho zakladatelů fakt, že se česká, stejně jako světová energetika, nachází v období překotné transformace a mnohá navrhovaná řešení se pro svojí nedomyšlenost ukazují jako velmi nebezpečná. Jsou totiž povětšinou založena na ideologických základech a nereálných očekáváních, podporovaných zájmovými skupinami, které v nich vidí především dobrý byznys, než na realistických propočtech všech dopadů a možných souvislostí. „Naším cílem je proto apelovat na všechny zodpovědné, tedy zejména na Uhelnou komisi, vládu či zákonodárce, aby svá rozhodnutí dělali na základě skutečně pečlivých výpočtů. Energetika je vážná věc, spolehlivost dodávek je doslova otázkou života a smrti, navíc jde o spoustu peněz, které nakonec nezaplatí nikdo jiný než občan. Rozhodnutí na základě dojmů či manipulativních pseudostudií tak mohou způsobit nedozírné škody,“ vysvětlil další ze zakladatelů Jaroslav Čížek.
Jedním z klíčových dokumentů tuzemské energetické transformace budou závěry tzv. Uhelné komise. Podle sdružení je nezbytné, aby vycházely z reality. „Zavírání a likvidace uhelných bloků by měly postupovat se stejnou rychlostí, jakou budou uváděny do provozu náhradní nízkoemisní, případně jiné fosilní (plynové) zdroje. Je to důležité hlavně v této době, kdy je jisté, že v okolních zemích žádné přebytky v době, kdy nesvítí a nefouká, nebudou,“ vysvětlil Wagner.
Mohlo by vás zajímat:
Konec uhlí v roce 2033 by byla nezodpovědnost
Unucka: Uhelný exit v roce 2033 je naprosto nereálný
0
0
