VELKODOLY SE LOUČÍ

VELKODOLY SE LOUČÍ

1856 – 2021, Důl ČSA
pamatuje Larische i filmovou Partu HIC

Ve zdejším dobývacím
prostoru se odehrála koncem 19. století
vůbec nejhorší důlní katastrofa v karvinské části revíru

KARVINÁ – Ptáčník se podle historických pramenů nazýval vrch, odkud v roce 1776 hlásili první nálezy černého uhlí na Karvinsku, a kde na místě zvaném Kameničok začínal hornickou činnost hrabě J. E. Larisch-Mönnich. Za počátek existence Dolu ČSA – nazývaného „Armáda“ – je považován letopočet 1856. Právě z historické lokality Dolu Jan-Karel bude v únoru 2021 vyvezen poslední vozík uhlí.

Karvinský velkodůl jako takový vznikl pod názvem ČSA teprve v roce 1951 a to sloučením Larischových dolů Jindřich, Františka,  Jan-Karel a Hlubina. Důl však i později procházel výraznými organizačními změnami.

Důl Jindřich byl založen v roce 1856, dva roky poté došlo k průtrži vody a kuřavky do hloubené jámy a následovalo skoro třicet let jeho omezeného provozu. Po dohloubení úvodní jámy na kótu 406 metrů se v roce 1887 sesunula budova těžní věže. Příčinou bylo pravděpodobně narušení vrstev tekutých písků, které zaplavily vykopané prostory a způsobily narušení horského masívu v okolí jámy. Záznamy o zdejší těžbě každopádně zmiňují období let 1896 až 1995.

Důl ČSA, historicky Jan-Karel.

Důl Františka byl založen v roce 1856, v jejím důlním poli byly již od roku 1790 prováděny kutací práce a hloubeny postupně mělké jámy jako např. Pomocná, Karolína a Lejava. „Rozvoj dolu však 14. července 1894 zastavila tragická důlní katastrofa. V důlním poli jámy Jan nastala silná exploze, která se brzy rozšířila i do důlních polí vzájemně propojených dolů Františky a Hlubiny. Při této nejhorší havárii v dějinách karvinské části revíru přišlo o životy celkem 235 horníků, dozorců i záchranářů, z toho 181 z Františky. Po katastrofě tu nabíhala těžba velmi pozvolně,“ připomenul závodní dolu Andrýsek.

Důl Hlubina byl založen v roce 1867, jeho původní název byl Hlavní a na Hlubinu byl přejmenován v roce 1871. Kutací práce na lokalitě započaly již v roce 1830. Hlubina se stala v pořadí vzniku po slední šachtou rodu Larisch-Mõnnichů v Karviné, která přetrvala až do konečné likvidace pozdějšího závodu Hlubina v 60. letech 20. století.

Důl Jan-Karel byl založen v roce 1862, je poslední z Larischových šachet, kde se s hloubením jam začínalo v letech 1859 a 1860. Hraběcí rod Larisch-Mõnnichů o své podnikání přišel po 2. světové válce vyvlastněním a zanedlouho se tady slavnostně otevíral národní podnik Velkodůl Čs. Armády (ČSA), kde proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

„Dlouhou, ale samostatnou historii má i dobývání v oblasti bývalého dolu Doubrava, který byl k ČSA připojen až v roce 1995. V doubravském poli hledal baron Richard Mattencloit uhlí od roku 1822. Mělké šachtice zde daly roku 1836 vznik těžařského podniku společně vlastněhého Mattencloitem a Larisch-Mönnichy,“ připomenul armáďácký závodní dolu. Fedrunk na Doubravě byl ukončen v roce 2007 a ze sousední lokality Jan-Karel se pak vykopalo dalších až osm milionů tun uhlí. Důl Doubrava jako takový na povrchu neexistuje, připomínají ho jen metanové komínky a pamětní desky na místě bývalých jam Eleonora a Bettina. Rekultivované území okolo se proměnilo v zábavný Dinopark.

ČSA se zapsala i do česko-slovenské filmové historie, když tady v polovině 70. let minulého století natáčeli scény pro slavnou komedii Parta HIC s Vladimírem Menšíkem, Josefem Dvořákem, Petrem Nárožným a dalšími skvělými herci. „Důl ČSA ukončí těžbu po téměř sedmdesáti letech své existence pod tímto názvem,“ upřesnil závodní dolu. Posledními dobývanými poruby se staly poruby 11 3432, kde těží kolektiv hlavního předáka Grzegorze Dąbka pod vedením vedoucího Krzysztofa Sędkowskiego dodavatelské organizace Polcarbo, a 22 4054 s horníky hlavního předáka Františka Nachtnebla z úseku vedeného Petrem Weissem.

„Za dobu své existence od ledna 1952 do prosince 2020 vytěžil Důl ČSA celkem 144 237 047 tun uhlí. K tomu se samozřejmě ještě přidá i těžba z letošního ledna a února,“ dodal závodní dolu Andrýsek.

Armáďácké milníky
5 0