Připomenutí mimořádné události při likvidaci dolu v Ostravě-Heřmanicích

Připomenutí mimořádné  události při likvidaci dolu  v Ostravě-Heřmanicích

S ukončením těžby na dolech Darkov a ČSA v Karviné začala další etapa útlumu dobývání černého uhlí v ČR. Doly čeká náročný proces likvidace, při kterém je důležitá bezpečnost, podobně jako při těžbě. Zkušenosti z útlumu na Ostravsku potvrzují, že i při veškeré snaze mohou nastat mimořádné události. Jednou z nich byl výbuch metanu při likvidaci jámy Heřmanice č. 3 před 23 lety. Naštěstí tehdy nikoho nezranil.

Jámová budova po výbuchu metanu

V letech 1991 až 1998 se v ostravské části OKR postupně zlikvidovaly tyto doly: Důl Šverma, Důl Ostrava, Důl Odra a Důl Heřmanice. Likvidace dolů probíhala v několika fázích, a to od vyklízení ještě použitelného materiálu, uzavření jednotlivých větrních oblastí až po likvidaci hlavních důlních děl. V této fázi byly odstaveny hlavní důlní ventilátory a jámové stvoly se ovětrávaly separátním větráním. Na základě zpracovaného projektu likvidace byla začátkem roku 1998 zahájena vlastní likvidace jámy Heřmanice č. 3. Tato jáma o světlém průměru 7,5 m dosáhla v roce 1942 konečné hloubky 726 m. Vlastní likvidační práce započaly na 1. a 2. patře vybudováním opěrných stěn. Na 3. patře uzavřela železobetonová zátka celý jámový stvol. Část jámy pod 3. patrem (včetně navazujících překopů) sloužila jako tzv. plynový kolektor s možností odsávání metanovzdušné směsi pomocí povrchové degazační stanice.

Zásyp jámy prováděli pracovníci bývalého Dolu Odra. Vzhledem k předpokladu zvýšených koncentrací metanu v průběhu likvidačních prací se nezpevněný materiál sypal do důlního ovzduší inertizovaného oxidem uhličitým. Ve 3. směně dne 29. 6. 1998 měli dva báňští záchranáři s technickým dozorem připravit pracoviště pro zásyp jámy, který měl proběhnout v 1. směně 30. 6. 1998. Kolem druhé hodiny ranní zahájili záchranáři napouštění jámového stvolu oxidem uhličitým. Zhruba po 10 minutách došlo ve výdušné jámě k výbuchu metanovzdušné směsi. Tlaková vlna zcela zdevastovala jámovou budovu, budovu hlavních důlních ventilátorů a silně poškodila větrní kanály hlavních ventilátorů. Ke zranění osob nedošlo. Výbuch nastal po pětidenní techno- logické přestávce, během které se neprováděly žádné práce.

Vedoucí likvidace havárie (VLH) spolu se svými čtyřmi zástupci vydal do 10. 7. 1998 (ukončení havarijního stavu) celkem 35 písemných příkazů VLH. Na základě doporučení havarijní komise byla upravena i technologie zásypu jámy. Za současné inertizace se jáma vyplnila i lehkou pěnou z turbexu (vyvíječ pěny).

Šetřící komise neshledala porušení platných bezpečnostních předpisů, vyhlášek, výnosů a zákonů vztahujících se k této mimořádné události. Předpokládaným zdrojem iniciace výbuchu metanovzdušné směsi byla „teplá jiskra“, která zřejmě vznikla úderem hliníkové spojky napouštěcí hadice inertizační směsi o železnou výstroj jámy.

Tato událost následně ovlivnila likvidaci dalších jam v podobě intenzivnějšího ovětrávání jámového stvolu (lutnový tah + ventilátor ø 630 mm). Tím se dosáhlo většího naředění metanovzdušné směsi. K inertizaci ovzduší v jámě se začal používat dusík.

Na závěr lze konstatovat, že paradoxně tato mimořádná událost měla vliv na celkové náklady určené k likvidaci jámy a demolici budov, které se snížily o 1,1 mil. Kč, a doba likvidace se zkrátila o 2,5 měsíce. Stále však platí, že metan je hrozbou, kterou nelze podceňovat.

Ing. Zdeněk Křístek
technik odboru bezpečnosti
hornické krajiny, o. z. ODRA

Reklama
1 0

OKD se vrátila k zisku. Vydělala stamiliony

[siteorigin_widget class="SiteOrigin_Widget_Hero_Widget"][/siteorigin_widget] Těžební společnost OKD uzavřela loňské hospodaření s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byla ve ztrátě 2,437 miliardy korun. Objem výroby firmě meziročně...