Závod ODRA si připomíná 20. výročí vzniku

Závod ODRA si připomíná 20. výročí vzniku

Odštěpný závod ODRA se stará o areály zavřených černouhelných dolů a další činnosti související s útlumem těžby i ochranou obyvatel už od roku 2002. Od svého vzniku se podílí nejen na zahlazování následků hornické činnosti, ale také na zmírnění sociálních dopadů na život na Ostravsku. 20. výročí závodu ODRA si státní podnik připomíná mimo jiné vydáním výroční publikace, která mapuje hlavní činnosti a projekty odštěpného závodu.

V roce 1994 skončila těžba uhlí v Ostravě a následovaly roky likvidačních prací. Státní podnik DIAMO převzal areály uzavřených dolů a další činnosti v roce 2002, kdy vznikl odštěpný závod ODRA jako nástupnická organizace uzavřených ostravských dolů J. Šverma, Heřmanice, Ostrava a Odra, ke kterým byl organizačně začleněn Důl J. Fučík a připojeny závody František, Paskov a později  Barbora z karvinské a jižní části revíru.

Publikace vydaná k výročí závodu ODRA

„U příležitosti 20. výročí vzniku odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO jsme se rozhodli připravit tuto publikaci jako připomenutí náročné práce stovek zaměstnanců a společného úsilí ve prospěch regionu, který prochází velkou transformací. Kniha mapuje hlavní činnosti a projekty odštěpného závodu ODRA, ale zabývá se i útlumem hornictví, na který státní podnik navázal,“ píše ve svém úvodním slovu v knize Petr Kříž, ředitel závodu ODRA.

Odštěpný závod ODRA převzal v roce 2002 celkem 647 objektů. Zhruba polovinu postupně zlikvidoval, jednalo se o budovy ve špatném stavu nebo o ně nebyl žádný zájem. Přes tři stovky objektů ale našly nové uplatnění. Některé se staly turistickou atrakcí, většinu však postupně zaplnily nové podnikatelské aktivity. Přes různá specifika a omezení dnes v areálech podniká na 200 firem, které zaměstnávají více než 3 000 lidí. Závod ODRA zároveň pečuje o památkově chráněné objekty, mezi kterými jsou těžní věže i důlní zařízení. Památky postupně opravil, udržuje je a některé pronajímá.

Kromě správy majetku patří mezi hlavní činnosti ostravského závodu čerpání důlních vod. ODRA provozuje systém udržování konstantní hladiny v zatopených dolech. K tomu slouží dvě vodní jámy – na Dole Jeremenko v Ostravě a na Dole Žofie v Orlové. Celkem se tam vyčerpalo už přes 100 milionů krychlových metrů důlních vod. ODRA také chrání ostravsko-karvinskou aglomeraci před ohrožením nekontrolovanými výstupy důlních plynů na povrch. Postupně se vybudoval rozsáhlý systém protimetanových opatření s odplyňovacími vrty a systémy pro řízené a cílené odsávání důlních plynů z podzemí, včetně elektronických monitorovacích systémů se snímači pro měření koncentrací důlních plynů a dalších parametrů. Na dispečink na Dole Jeremenko je napojeno více než pět stovek čidel. Průběžně probíhá i pravidelná kontrola, údržba a monitoring zlikvidovaných hlavních a opuštěných důlních děl.

Dalším důležitým úkolem státního podniku na Ostravsku je zahlazování následků po hornické činnosti. Od roku 2002 odštěpný závod ODRA uskutečnil čtyři desítky sanačně-rekultivačních staveb. Mezi největší projekty patří sanace nejrozsáhlejšího ostravského odvalu Heřmanice a sanace ropných lagun po chemičce Ostramo. O těchto a dalších projektech informujeme i na stránkách podnikového občasníku. Pod závod ODRA ještě patří sociální centrum, které vyplácí měsíčně náhrady za ztrátu na výdělku (renty) a zvláštní příspěvek bývalým horníkům. Dále vyplácí sociální dávky ke zmírnění sociálních dopadů útlumu těžby a restrukturalizace OKD. „Je zřejmé, že 20. výročím naše práce nekončí. Máme před sebou ještě mnoho úkolů, sanačních projektů a dalších činností souvisejících s útlumem těžby a zajištěním bezpečnosti na poddolovaném území. Věřím, že máme kvalitní zázemí i velmi zkušené pracovníky a tudíž máme všechny předpoklady pokračovat v dosavadních a nových aktivitách i v dalším desetiletí,“ dodává Petr Kříž.

Ing. Bc. Jana Dronská, MBA
odbor komunikace

Reklama
2 0

OKD se vrátila k zisku. Vydělala stamiliony

[siteorigin_widget class="SiteOrigin_Widget_Hero_Widget"][/siteorigin_widget] Těžební společnost OKD uzavřela loňské hospodaření s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byla ve ztrátě 2,437 miliardy korun. Objem výroby firmě meziročně...