Zkušenosti z útlumu hornictví v Porýní jsou inspirací pro Ostravsko

Zkušenosti z útlumu hornictví  v Porýní jsou inspirací pro Ostravsko

Zástupci vedení závodu ODRA a ředitelství absolvovali v březnu pracovní návštěvu německé společnosti zabývající se zahlazováním následků hornické činnosti v oblasti Porýní a Sárska. Vzhledem k podobnosti problematiky spojené s útlumem těžby černého uhlí jsou tyto zahraniční zkušenosti dobře uplatnitelné i na Ostravsku. DIAMO chce s německou firmou Ruhrkohle AG společně pracovat na některých odborných tématech, a proto se na jednání dohodla příprava memoranda o spolupráci.

Pracovní cesta zástupců závodu ODRA do Essenu byla zaměřená na řešení čerpání důlní vody v oblastech s ukončenou těžbou uhlí, ochranu povrchu a povrchových objektů před výstupy důlních plynů, nakládání s těžebními odpady a sanace odvalů zasažených termickou aktivitou.

S kolegy z RAG v areálu dolu Carolinenglück (Bochum)

Mezi nejzajímavější části návštěvy patřila prohlídka odvalu Graf Moltke a Gladbeck, kde probíhá sanace a rekultivace po ukončení odpadového hospodářství dolu. „Tento odval je podobně jako heřmanická halda v Ostravě zasažen termickou aktivitou. Měli jsme možnost seznámit se s tím, jak pracují s termicky aktivními částmi odvalu, jak tlumí endogenní požár, upravují tvar odvalu, jak sanují svahy a dělají opatření pro možné využívání okrajových částí odvalu. Zjistili jsme, že používají podobné postupy jako my v Ostravě,“ uvedl Petr Kříž, ředitel odštěpného závodu ODRA.

Prohlídka systému čerpání důlních vod na dole Carolinenglück

Bývalého dolu Schlägel und Eisen, Herten, kde byla ukončena sanace a rekultivace objektů a pozemků po těžbě a zpracování uhlí, včetně sanace území po koksárenském procesu. Cílem prohlídky bylo představení způsobu zařazení těžební lokality do městské části a zpřístupnění dříve uzavřených areálů veřejnosti, včetně zachování důlních povrchových objektů jako kulturní technické památky s odkazem na dřívější hornickou činnost.

Inspirativní pro Ostravsko i Karvinsko mohou být německé zkušenosti s využíváním dolů s ukončenou těžbou uhlí pro projekty zaměřené na obnovitelnou energii. Například se záměrem vyrábět na šachtě elektřinu na principu přečerpávací elektrárny už v Ostravě na Dole Jeremenko určité zkušenosti jsou. Proto bylo zajímavé poslechnout si plány v Porýní. „Jejich projekt předpokládá vybudování retenční nádrže v povrchovém areálu dolu, umístění spádového potrubí v jámovém stvolu, vybudování strojovny s vodní turbínou
na přístupném patrovém horizontu okruhu na uvedeném patře. Podmínkou pro realizaci záměru je ražba cca 12 km důlních chodeb mimo vydobyté prostory, omezení exhalace důlních plynů do provozovaných částí dolu a maximální výškový rozdíl povrchové nádrže a důlní strojovny,“ popsal Bronislav Šrámek, náměstek pro výrobu, techniku a ekologii závodu ODRA.

Za zmínku stojí rovněž projekt zásobování nové městské zástavby v blízkosti důlního areálu energií využívající teplotní potenciál důlní vody z uzavřeného dolu. Po provedení sanačních činností tam byla vybudována síť podzemního vedení důlní vody a výměníková stanice. Připravený systém navazuje na projektovanou výstavbu rodinných domů soukromého investora.

Účastníci pracovní návštěvy si prohlédli také bezpečnostní velín (dispečerské pracoviště) dolu Pluto, který zajišťuje nepřetržitý provoz monitoringu čerpání důlních vod a exhalací důlních plynů z povrchových areálů jednotlivých dolů. Jedná se o nově vybudované pracoviště v centrální části revíru, které bude i v budoucnu zajišťovat monitoring nakládání s důlní vodou. Pro samotné čerpání důlních vod mají na dole Carolinenglück připravené záložní místo pro budoucí čerpání v oblasti Ruhrkohle. Jedná se o bývalou těžní jámu, která je vybavena zabetonovanou dvojicí čerpacího potrubí (průměr 1 400 mm) do hloubky 800 m. Systém bude v budoucnu vybaven ponornými čerpadly spouštěnými z povrchu a tak bude zajišťovat udržování hladiny důlní vody na požadované úrovni.

Ing. Bc. Jana Dronská, MBA
odbor komunikace

Reklama
0 0

OKD se vrátila k zisku. Vydělala stamiliony

[siteorigin_widget class="SiteOrigin_Widget_Hero_Widget"][/siteorigin_widget] Těžební společnost OKD uzavřela loňské hospodaření s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byla ve ztrátě 2,437 miliardy korun. Objem výroby firmě meziročně...