Hornický spolek v Sedlištích

Hornický spolek v Sedlištích

Rozkvět ze Sedlišť, havířské tradice ctí nejdéle v regionu

Dokud budeme žít, budeme tradice ctít! Přesně podle tohoto motta pokračuje v činnosti Hornický spolek Rozkvět Sedliště. Letos totiž působí už 121. rokem, a to kontinuálně bez přerušení. Déle žádný další podobný spolek v našem revíru neexistuje (o rok mladší je ale KKH Gabriela, který má asi desetkrát tolik členů).

Zástupci klubu Rozkvět s praporem.

„Nejsme a nikdy jsme nebyli těžařskou obcí, horníci u nás ale bydleli všude. Pro obec je tudíž velká čest mít právě takový spolek, navíc nejstarší v kraji. Horníci u nás působí spolu s hasiči ostatně taky nejdéle,“ líčí Jaromír Krejčok starosta Sedlišť. Tato vesnice na Frýdeckomístecku s asi 1700 obyvateli má pro svůj spolek Rozkvět i zvláštní místnost ve zdejším muzeu (je také hlavní expozicí) a cestu k němu ukazuje důlní vozík.

„Rozkvět má však jen pětadvacet členů, přičemž třeba takový KKH Gabriela kolem dvou set padesáti. A právě stav členské základny nás těší nejméně,“ konstatuje předseda klubu Jaromír Stříž, vysloužilý havíř z rubání na dolech Zárubek a Staříč. Nedávno se navždy loučí s jedním kamarádem ze spolku, dalšího – mladšího – naštěstí nabírají.

Bývalý elektrikář-slaboproudař ze šachty Heřmanice (Rudý říjen) Radim Janák připomíná, že Rozkvět svého času čítal horníky nejen ze Sedlišť, ale též Frýdku-Místku, Kaňovic, Bruzovic, Václavovic, Panských Nových Dvorů. Podmínka: Nejméně dva roky práce na šachtě, jedno či na povrchu nebo v dole. V počátcích minulého století je klub otevřen ale i ocelářům z fabrik v Lískovci a Ostravě-Vítkovicích.

Nejstarší hornický spolek mají v Sedlištích, v obci, kde se nikdy netěžilo

Havíři mají slib: Dokud budeme žít, budeme tradice ctít! Pro ty z obce kousek na sever od Frýdku-Místku platí už 121 let. Jejich nepřítelem je ale neúprosný čas.

„Nedávno nás opustil další z kamarádů. Před třemi dny jsme ale přijali nového člena, takže je nás znovu pětadvacet,“ říká předseda Hornického spolku Rozkvět Sedliště Jaromír Stříž. Své má odfáráno v rubáních na dolech Zárubek a Staříč. A právě minimálně dvouletá praxe na šachtě – kdekoliv a platí to i pro ženy - představuje hlavní podmínku pro vstup do spolku.

V roce 1901 sice Rozkvět vznikl jako „hornické“ sdružení, ale přijímá také oceláře z fabrik v Lískovci a Vítkovicích. Členská základna se pak rekrutuje z obyvatel Sedlišť, ale také Kaňovic, Bruzovic, Václavovic, Panských Nových Dvorů, Frýdku-Místku.

„Není bez zajímavosti, že přímo v Sedlištích žádná šachta nebyla. Havíř u nás sice bydlel snad v každém baráku, ale nejbližší důl byl v Petřvaldě,“ konstatuje člen spolku Radim Janák. Dojížděl svého času jako elektrikář-slaboproudař až na severní konec Ostravy, na Důl Rudý Říjen (Heřmanice). Další členové Rozkvětu fárali během více než století na dolech Alexander, Hlubina, Ostrava, Paskov, Ludvík, Trojice nebo Jan.

„Je čest mít v obci takový spolek. Horníci mají u nás spolu s dobrovolnými hasiči nejstarší organizace. Vyvíjejí svou činnost kontinuálně a pomáháme jim, aby dále fungovali,“ líčí starosta Sedlišť Jaromír Krejčok. Byl mezi hosty dubnové výroční valné hromady Rozkvětu v obecní restauraci Lašská jizba, kde se mimo jiné předávaly medaile k loňskému 120. výročí klubu.

Důlní vozík „hunt“ před sedlišťskou hasičskou zbrojnicí navádí návštěvníky k muzeu v objektu knihovny. První expozicí je tu samozřejmě ta hornická. „Velkou chloubou je prapor Rozkvětu. Říká se o něm, že je mezi spolkovými prapory ten nejkrásnější,“ prozrazuje knihovnice Monika Rusková.

Rozkvět ze Sedliště se sice může pochlubit nejdelší historií hornického klubu v Ostravsko-karvinském revíru, jeho členská základna je ale skromná. Druhý nejstarší havířský spolek v regionu, KKH Gabriela z roku 1902, sdružuje přibližně desetkrát tolik horníků. Vysloužilci, ať z té či oné šachty, krčí rameny, že noví členové se nehrnou a staří vymírají.

Obec, kde nikdy šachta nestála, si svých horníků náramně považuje, v muzeu mají velkou expozici. | Foto: Deník/Radek Luksza

Radek Luksza

 

Radek Luksza

Reklama
3 0
0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

OKD se vrátila k zisku. Vydělala stamiliony

[siteorigin_widget class="SiteOrigin_Widget_Hero_Widget"][/siteorigin_widget] Těžební společnost OKD uzavřela loňské hospodaření s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byla ve ztrátě 2,437 miliardy korun. Objem výroby firmě meziročně...