DIAMO a jeho role při zvyšování odolnosti České republiky proti nedostatku kritických surovin – I. část

Cena a dostupnost energetických surovin zneklidňuje většinu naší společnosti. Postupná a nevyhnutelná dekarbonizace energetiky vyvolává řadu strukturálních změn na trhu s nerostnými surovinami. Negativní vliv válečného konfliktu na cenu energií a dalších komodit již nějakou dobu všichni dramaticky pociťujeme. V první části článku získáme stručnou informaci o tom, jak v této situaci postupovala a postupuje Evropská unie a v dalším pokračování se více zaměříme na Českou republiku.

Úvod
Pro pochopení důležitosti postavení nerostných surovin pro moderní fungující společnost bude zapotřebí absolvovat krátký historicko-právní exkurs.

Svrchovaný přístup panovníka k některým (dnes vyhrazeným) nerostům byl poprvé zdokumentován v Jihlavském horním právu (vznik mezi lety 1247–1253) později v Královském horní právu (kolem roku 1300) a vyjadřoval mimo jiné také oddělení panovníkova vlastnického nároku k ložisku drahého kovu od nároku pozemkové vrchnosti na vlastnictví půdy. Převedeno do dnešního jazyka – ložisko vyhrazeného nerostu není součástí pozemku.

„Horní regál byl ve středověku a namnoze až do tohoto století název pro soubor práv, jež si osobovali panovníci k dobývání nerostů. Jest zcela pochopitelno, že panovníci, vidouce veliký národohospodářský význam nerostů, zejména některých, chtěli z tohoto bohatého zdroje samojediní těžiti.“ [Ottův slovník naučný]

Z již uvedeného je patrné historické povědomí o výjimečné důležitosti nerostných surovin. V současné demokratické společnosti je tento historický fakt vtělen do
Zákona o ochraně a využití nerostného bohatství, kde se v § 5 konstatuje: „Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky“. Dále v článku 7 Ústavy České republiky můžeme číst: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Povšimněte si, že vlastníkem nerostného bohatství, vyhrazených nerostů již není „pouze“ panovník, ale stát.

Vyhrazené nerosty (kovy, ropa, plyn, …) jsou vyjmenovány v § 3 Horního zákona a jsou ve vlastnictví ČR. Naproti tomu nevyhrazené nerosty (štěrk, písek, …) jsou ve vlastnictví majitele pozemku.

Česká republika, vlastník nerostného bohatství, není v žádné oblasti jeho využívání soběstačná. Ale právě naopak lze velmi střízlivě současnou situaci zhodnotit tak, že Česká republika je téměř ve všech oblastech využívání vyhrazených nerostů silně, pokud ne zcela, závislá na zahraničních dodavatelích. Je-li Česká republika v nějakém průmyslovém segmentu slabou entitou, je přirozené, že hledá spojence, partnera, se kterým může efektivněji čelit nevýhodné situaci. V tomto případě je při-rozeným partnerem Evropská unie.

Evropa a svět
To, co dnes můžeme pozorovat, můžeme popsat jako pokus některých států ovládnout přístup ke zdrojům, jako je např. půda, voda a nerostné bohatství. V případě Ruska se jedná o významné postavení vůči EU v dodávkách energetických surovin (ropa, plyn, palivo do jaderných elektráren) a Číny, která uplatňuje svůj významný vliv vyplývající z přístupu ke zdrojům nerostných surovin používaných také v tzv. hi-tech technologiích.

 

Věděli jste, že máte-li v kapse iPhone, máte v kapse i osm vzácných zemin (skupina kritických nerostných surovin). Lanthan, cer, yttrium, europium, neodym, praseodym, terbium a gadolinium se starají o barvy na displeji, umožňují vibrování, najdete je v reproduktoru a baterii. Dohromady s ostatními výrobci se ve smartphonech využije hned 16 ze 17 vzácných zemin – kromě promethia, které je radioaktivní. [6]

Již dávno před tím, než v Evropě vypukl válečný konflikt na Ukrajině se všemi negativními důsledky, měla Evropská komise jasno o nevýhodném postavení Evropské unie v přístupu ke strategickým nerostným surovinám (dále pouze SNS).

V roce 2008 Evropská komise zveřejnila dokument „Iniciativa v oblasti surovin – uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě“, ve kterém mimo jiné stanovuje cílená opatření pro zajištění a zlepšení přístupu k surovinám pro evropský průmysl. V roce 2010 poprvé Evropská komise vydala odbornou zprávu, v níž byla zavedena metodika pro stanovení SNS považovaných za kritické pro EU a zveřejněn seznam 14 kritických surovin. Tento seznam kritických surovin byl postupně aktualizován a v roce 2020 bylo vydáno Sdělení Komise evropského parlamentu Radě, Evropskému a hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů pod názvem „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“, ve kterém byl aktualizován seznam kritických surovin EU [2].

Česká republika – historie
V roce 1989 byly nastartovány změny ve všech oblastech společnosti. A ty se přirozeně týkaly i těžebního a úpravárenského sektoru včetně všech podpůrných činností, mezi které bezpochyby patří také vyhledávání a průzkum ložisek nerostných surovin. Od počátku devadesátých let minulého století až do dnešního dne, jsou postupně a z různých důvodů uzavírány hlubinné i povrchové doly. Připomeňme, že těžba na posledním uranovém dole v České republice byla ukončena právě v DIAMO, s. p., o. z. GEAM, Dolní Rožínka v roce 2017. Tyto zásadní změny pro těžební a zpracovatelský průmysl byly zapříčiněny především těmito důvody:

1. Na příkladech neekologického přístupu k těžbě a zpracování nerostných surovin v období minulého režimu byla veliká část společnosti přesvědčena, že geologický průzkum, těžba a následné zpracování nerostných surovin, je vždy přinejmenším ekologickou katastrofou.

2. Do „polistopadové“ legislativy upravující geologické a hornické práce byly včleněny novelizace, které upřednostňují ochranu životního prostředí před rozvojem hornicko-geologické činnosti.

3. Obecně převládlo přesvědčení, že neviditelná ruka trhu vyřeší všechny problémy a že si lze přeci všechno koupit. Tak proč zatěžovat republiku tak náročnou činností, jako je geologický průzkum nerostných surovin. Surovinu si bylo možné doposud vždy dovézt a ještě k tomu levněji.

4. Relativně malá ložiska a nemožnost konkurovat levnému dovozu surovin bylo v minulosti osudné pro řadu těžebních závodů a návazného průmyslu. Shrnutí I. části Výše uvedené důvody přispěly k tomu, že k dnešnímu dni v České republice neexistuje jediný činný rudný důl. Úpravárenský a zpracovatelský sektor téměř vymizel. Odborné hornicko-geologické školství na všech stupních buď neexistuje, nebo jen v omezené míře. Jsme plně závislí na dovozech všech SNS. A jak si Česká republika uvědomila kritickou situaci? Co nového přinášejí dnešní dny? Co je to Surovinová politika České republiky? Jaká je role DIAMO při zvyšování odolnosti České republiky proti nedostatku kritických surovin? Co konkrétního dělá DIAMO a jaké máme cíle? To bude předmětem II. pokračování tohoto článku.

Ing. Pavel Kolář
vedoucí odd. geologie, ŘSP

Použitá literatura
[1] (European Commission, Joint Research Centre) by alphabetical order: Bobba, S., Carrara, S., Huisman, J. (co-lead), Mathieux, F., Pavel, C. (co-lead). Critical Raw Materials for Strategic Technologies and Sectors in the EU A Foresight Study, Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2020

[2] Kolektiv autorů., DĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ – Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti, Evropská komise, 2020

[3] Gian Andrea Blengini, Cynthia EL Latunussa, Umberto Eynard, Cristina Torres de Matos, Dominic Wittmer, Konstantinos Georgitzikis, Claudiu Pavel, Samuel Carrara, Lucia Mancini, Manuela Unguru, Darina Blagoeva, Fabrice Mathieux, David Pennington. Study on the EU’s list of Critical Raw Materials (2020) Final Report, Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2020

[4]Kolektiv autorů, Ottův slovník naučný, Praha, 1888–1909

[5] Kolektiv autorů DIAMO, s. p. a ČGS, Souhrnná zpráva k úkolům usnesení vlády České republiky ze dne 11. října 2017 ć. 713 ke Zprávě o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin Evropské unie a některých falších surovin za období 11. 10. 2017 – 31. 12. 2021, Stráž pod Ralskem, 2021

[6] Kolektiv autor; Česká spořitelna, Vzácné zeminy jakosuperzbraň. Online: https://www.csas.cz/cs/firmy/articles/nedostatek-zdroju-vzacne-zeminy, 2022

Reklama
0 0
0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments