DIAMO a jeho role při zvyšování odolnosti České republiky proti nedostatku kritických surovin – III. část

V předchozích článcích jsme poukázali na hrozící nedostatek disponibilních strategických nerostných surovin pro potřeby Evropské unie, resp. České republiky. Zároveň jsme doplnili informace o reakci Evropské unie a ČR na nastalou situaci. Mezi východisky EU a ČR deklarovanými ústy vrcholných představitelů zřetelně vyčnívá podpora posilování surovinové diplomacie, cirkulární ekonomiky, a především rozvoje geologického průzkumu nových nebo stávajících ložisek nerostů. Geologický průzkum navazuje v případě prací DIAMO na předchozí hodnotící práce konkrétní lokality s možným výskytem strategických nerostných surovin. Pro předcházející hodnotící práce byly využity především již známé údaje, z dříve provedených geologicko-průzkumných a výzkumných prací. Teprve v situaci, kdy je lokalita zařazena mezi perspektivní pro možný výskyt strategických nerostných surovin, je žádáno o stanovení průzkumného území, jehož schválení opravňuje organizaci za daných podmínek provádět geologické práce za účelem vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu. Na základě takto získaných údajů dostáváme podrobnější obraz o geologické stavbě, úložních poměrech, upravitelnosti nerostu, možných střetech zájmů atd. Až po vyhodnocení výsledku prací je možné uvažovat o zpracování studie proveditelnosti a reálně uvažovat o možných způsobech využití ložiska nerostu.

Žadatelé o stanovení průzkumného území a motivace
Žádost o stanovení průzkumného území podává organizace (fyzická nebo právnická osoba) na Ministerstvo životního prostředí. Správní řízení k žádosti o stanovení průzkumného území je podrobně řízeno především zákonem o geologických pracích a správním řádem. My si však, vzhledem k rozsahu a složitosti problematiky správního řízení k žádosti a pro potřeby tohoto článku, vystačíme pouze s výše uvedeným obecným konstatováním. Ministerstvo životního prostředí posuzuje žádosti žadatelů, kteří se odlišují vedle dalších charakteristických znaků také svojí motivací k podání žádosti. Zjednodušená motivační struktura žádající organizace je následující:

  1. Organizace chce provádět geologický průzkum jako svoji podnikatelskou činnost. V tomto případě je jasnou motivací tvorba kladného hospodářského výsledku, zisku. Ten může být dosažen buď jako snaha o realizaci hospodářského využití ložiska (těžba a zpracování), nebo v určité výhodné etapě prací pro organizaci je cílem průzkumný projekt zobchodovat, prodat. Specifickým případem je situace, kdy je část nákladů hrazena formou schváleného dotovaného projektu nebo jiného dotačního programu. Stále však podmínka realizace zisku zůstává v platnosti.
  2. Organizace provádí geologický průzkum jako určený subjekt spolupracující na zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin Evropské unie a některých dalších surovin. Prostřednictvím nových geologicko-průzkumných prací jsou upřesněny informace o množství, kvalitě zásob nerostu a jejich technicko-ekonomických podmínkách využitelnosti, případně bude navržen způsob osvojení nebo ochrana perspektivního ložiska SNS. DIAMO, jehož zakladatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, zařazujeme do této skupiny.

Organizace z obou skupin (1. a 2.) by měla spojovat snaha (a je to zákonná povinnost) o zajištění komplexní informace o podmínkách využitelnosti zásob strategických nerostných surovin. Konečným příjemcem této informace je prostřednictvím České geologické služby stát jako vlastník nerostného bohatství.

Jaké činnosti jsou prováděné v průzkumném území?
Geologické práce realizované v ploše schváleného průzkumného území lze rozdělit na práce spojené se zásahem do pozemku a ty, které do pozemku nezasahují. Práce, které nejsou spojené se zásahem do pozemku, jsou založené na nepřímém zkoumání například geofyzikálních parametrů uložených hornin. Hlavními metodami geofyzikálního průzkumu jsou geoelektrické metody, magnetometrie, gravimetrie, termometrie nebo radiometrie. Další možné metody průzkumu jsou tzv. šlichová prospekce (rýžování), povrchový odběr vzorků, terénní mapování, analýzy odebraných vzorků nebo samotný
výpočet zásob atd. Práce spojené se zásahem do pozemku mají společné využití strojních mechanismů pro kopání zářezů, rýh, vrtání vrtů nebo hloubení šachtic. Všechny práce spadají do kategorie vyhledávácího ložiskového průzkumu. Ty představují soubor geologických prací, jejichž účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů, nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety zájmů.

Žádosti o stanovení průzkumného území DIAMO
V úvodu této kapitoly je vhodné si připomenout slova ministra průmyslu J. Síkely, který zdůrazňuje nutnost zahájení nové generace geologického průzkumu se zaměřením na nové strategické nerostné suroviny. Přitom je důležité nevynechat ani lokality v minulosti již prozkoumané, které však nebyly hodnoceny z pohledu tehdy neznámých požadavků na výrobu tzv. high-tech technologií. Přesně v intencích výše uvedeného stanovuje DIAMO cíle geologických prací v nově podávaných žádostech o stanovení průzkumného území.
Opakujícími a hlavními cíli obvykle jsou:

1. Popsat geologickou stavbu území
2. Upřesnit množství a kvalitu zásob nerostu
3. Provést základní technologický výzkum suroviny
4. Identifikovat možné střety zájmů (z vlastnictví, ochrany životního prostředí, kulturní atd.)

Žádost posoudí Ministerstvo životního prostředí s přihlédnutím k ostatním účastníkům správního řízení (nejčastěji obec). Ministerstvo buď na základě žádosti průzkumné území stanoví, anebo žádost zamítne. Hlavními důvody pro zamítnutí žádosti jsou nejčastěji obavy o možné negativní ovlivnění životního prostředí z případného budoucího využití (rozuměj těžba a úprava) ložiska nerostu, nebo v důsledku plánovaných technických geologicko-průzkumných prací. Žadatel se pak nachází v nepříjemné situaci, jestliže má tyto obavy na základě ověřených skutečností rozptýlit. Není totiž možné bez provedených geologicko-průzkumných prací hodnotit možné teoretické dopady využívaní ložiska na životní prostředí ještě před tím, než je ověřeno, že nějaké ložisko nerostu vůbec existuje. Není možné se vypořádat s námitkou o možném ohrožení stavu složek životního prostředí plynoucího z budoucích průzkumných technických prací, když ty budou ne/navrženy až jako výsledek předchozích, například geofyzikálních prací. Přitom potenciální ohrožení stavu složek životního prostředí plánovanou činností je v souladu s českou legislativou dále podrobeno důslednému zkoumání, například při projednávání projektu geologických technických prací, v rámci procesu EIA nebo při žádosti o stanovení dobývacího prostoru. Stát tak zamítavým rozhodnutím již v zárodku zkoumání ztratí možnost ověřit, v jaké kvalitě a množství se jeho majetek, strategické nerostné suroviny, nachází. Nebude možné, v případě kritického nedostatku konkrétních surovin, ani uvažovat, pro nedostatek relevantních informací, o jejich možném využití. V kritické situaci nedostatku a případného vládního rozhodnutí o průzkumu dané lokality nám bude, hned na začátku prací, chybět nejdůležitější faktor, kterým je čas.
Uvedená tabulka dává přehled o stavu jednotlivých žádostí DIAMO o stanovení průzkumného území.

Jeden konkrétní příklad průzkumného území
Průběžně jste informováni o v současnosti asi nejznámějším příkladu geologicko-průzkumných pracích DIAMO ve Zlatých Horách. Proto svoji pozornost zaměříme na méně známá:
Stanovené průzkumné území Kovářská I se nachází v Krušných horách, na severozápad od Klášterce nad Ohří. Cílem průzkumných prací je ověřit výskyty skarnů (specifický druh metamorfované horniny) s wolframovou a beryliovou mineralizací, jejichž indicie byly v oblasti zjištěny při předchozích průzkumných akcích. Průzkumné práce budou rozděleny do dvou etap. Práce první etapy budou prováděny bez zásahu do pozemku, jedná se zejména o šlichovou prospekci (rýžování těžkých minerálů ve vodotečích), metalometrii (analýza kovů v půdách) a komplex geofyzikálních metod. V případě pozitivních výsledků – nalezení geofyzikální nebo geochemické anomálie, bude přikročeno k druhé etapě průzkumu, spočívajícího ve vyhloubení průzkumných rýh a odvrtání vrtů. Cílem druhé etapy je odebrání dostatečného množství vzorků pro zhodnocení potenciálu minerálního výskytu a jeho možné převedení do kategorie prognózního zdroje.

Niobé a Tantalos
Na závěr si ještě objasníme slibovanou spojitost mezi bájnými Niobé a Tantalem a strategickými nerostnými surovinami. Z řecké mytologie je znám příběh o králi Tantalovi a jeho dceři Niobé. Oba natolik zpychli, až se svou pýchou nejenže srovnávali s olympskými bohy (vyšší mocí), ale dokonce se nad ně povyšovali. Za to pak byli oba bohy náležitě potrestáni. Snad pro velkou podobnost svých příběhů a osudů (vždy se vyskytovali spolu), byly po nich pojmenovány dva chemické prvky: niob a tantal. Tyto dva prvky jsou si také velmi podobné ve svých vlastnostech a obvykle se vzájemně doprovázejí v minerálech a rudách. Jejich vlastnosti jsou si tak podobné, že dlouhou dobu panoval názor, že se jedná o jeden prvek.

Niob má mimo jiné supravodivé vlastnosti. Používá se v supravodivých magnetech pro urychlovače částic, ve zdravotnictví – přístroje magnetické rezonance. Sloučeniny oxidu niobu se přidávají do skla pro zvýšení indexu lomu, což umožňuje vyrábět korekční brýle s tenčími čočkami. Buď samotný, nebo legovaný se zirkoniem se používá v pláštích jaderných reaktorů. Využívá se při konstrukci kryogenních (nízkoteplotních) elektronických zařízení a jako supravodič při velmi nízkých teplotách.

Jedním z hlavních použití tantalu je výroba elektronických součástek. Oxidová vrstva, která se tvoří na povrchu tantalu, může působit jako izolační (dielektrická) vrstva. Vzhledem k tomu, že tantal lze použít k pokrytí jiných kovů velmi tenkou vrstvou, lze dosáhnout vysoké kapacity v malém objemu. Díky tomu jsou tantalové kondenzátory atraktivní pro přenosnou elektroniku, jako jsou mobilní telefony. Tantal nezpůsobuje u savců žádnou imunitní odpověď, takže našel široké použití při výrobě chirurgických implantátů. Může nahradit kost, například v lebečních plátech; jako fólie nebo drát spojuje přetržené nervy; a jako tkaná gáza váže břišní sval.

Niob a Tantal byly společně s dalšími prvky předmětem plánovaného průzkumu na lokalitě Hůrky. Žádost DIAMO o stanovení průzkumného území však byla v roce 2022 zamítnuta.

A jaká je role DIAMO při zvyšování odolnosti České republiky proti nedostatku kritických surovin?
V trilogii věnované strategickým nerostným surovinám jsme upozornili na jejich hrozící nedostatek na evropském trhu, věnovali jsme se společným evropským aktivitám, které vedou k potlačení závislosti na dovozech z třetích zemí a postoji České republiky v nastalé situaci včetně úkolů daných usneseními vlády a platnou surovinovou politikou ČR pro DIAMO. DIAMO bude nadále realizovat, společně se svými partnery, geologicko-průzkumné a výzkumné práce s cílem zajistit pro vládu ČR relevantní informace o stavu zásob nerostných surovin. Tyto informace budou pak nanejvýš užitečné v době, kdy se naše společnost ocitne v kritické situaci v přístupu k surovinám, které jsou a budou nezbytné v průmyslových sektorech strategických
pro udržitelný rozvoj naší společnosti. Ostatně nyní dopady surovinové závislosti Evropské unie pociťujeme všichni na vlastní kůži.

Přehled podaných žádostí o stanovení průzkumného území DIAMO

Ing. Pavel Kolář
vedoucí oddělení geologie, ŘSP

Reklama
1 0
0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments