Vánoce v havířských koloniích

Vánoce v havířských koloniích

Památkář Miloslav Rucki: „Dárky dostávaly hlavně děti, a to jablíčka, hrušky, sušené ovoce, oříšky. Praktické dárky, nejčastěji oblečení, se dávaly v hornických rodinách až od počátku 20. let minulého století.

Před štědrovečerní večeří se rozdávaly kousky vánočních oplatků s přáním stálého zdraví a pěkných svátků. Foto: wikipedia.org

Vánoční obyčeje v havířských rodinách v 19. a počátcích 20. století odpovídaly nejčastěji regionálnímu rázu a křesťanské tradici. Rybu přitom mívali v hornických koloniích na stolech až od první republiky, jak zjistil Miloslav Rucki z Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě.

Před Vánocemi se kdysi konaly zabijačky. U horníků na svátek svaté Barbory považované za patronku jejich stavu. A to i tehdy, když byl oficiálně slaven jako havířský patron sv. Prokop,“ uvedl památkář. Svátkům také předcházely, což se zachovalo dodnes, jarmarky. „Ve čtvrtek před Štědrým dnem se konal Pěčkový jarmark. Takový menší, na kterém byly vánoční ozdoby a potřeby. Ve stáncích nazývaných regionálně budy se prodávaly kromě oděvů a krajek sušené hrušky, neboli pěčky. Odtud také vznikl název jarmarku,“ pokračoval Rucki.

Jarmarečníci nabízeli i oplatky, perníky, marcipán (za 5 až 6 krejcarů) a med nabírali kupujícím z dřevěných beček do hrníčků. „Nejvíce tradic se zachovávalo právě na velké církevní svátky, tedy Velikonoce a Vánoce. Na Štědrý den, slavívaný v úzkém rodinném kruhu, to byl především přísný půst držený od rána. V domě panovala sváteční nálada, nesnídalo se ani neobědvalo a čekalo se na večeři,“ popisoval památkář s tím, že velcí hladovci museli vzít zavděk rybou s chlebem nebo bramborami na loupačku. „Kořalka není mastná, proto se může pít v postu. Tak to zdůvodňovali hospodáři, kteří s přáním zdraví a štěstí během dne nalévali takzvanou štědrovku či šťodroka,“ upřesnil Rucki.

Cukroví se peklo předem, vánočka musela být čerstvá. „V mnoha hornických rodinách se také zachovala tradice sedmera jídel ke štědrovečerní tabuli. Jinde se dbalo na to, aby byly na stole pokrmy ze všech plodin, které se doma urodily. A česnek a cibule na stole měly chránit zdraví rodiny po celý další rok,“ poznamenal památkář. Před štědrovečerní večeří se rozdávaly kousky vánočních oplatků s přáním stálého zdraví a pěkných svátků.

Pak se nalévala polévka – hrachová, hřibová s halečkami nebo fazolová se sušeným ovocem. Jako další chod býval gryzek (krupicová kaše z lepší pšeničné mouky) sypaný skořicovým cukrem či strouhaným perníkem. Poté zelí s omaštěnými bramborami, fazole s kyškou nebo mašlonkou (podmáslím), povidlová omáčka, kompot z pěček či jiného sušeného ovoce. „Kapr běžný nebyl. Tyto ryby totiž nepocházely z místních zdrojů a byly drahé. Začaly se objevovat později,“ upozornil Rucki s tím, že jiné druhy ryb se podávaly v rosolu.

Vánoční tabule v hornických koloniích obsahovaly vánočku s mlékem, štrůdl s jablky, čaj s rumem, ovoce, černou kávu, voda s pěček se skořicí a citronem. „Po večeři se stůl nemusel uklízet. Zbytky jídla dostal dobytek, někde je sypali na zahradu pro zajištění úrody v příštím roce,“ líčil památkář. I v hornických koloniích, jak Rucki poznamenal, se chodívalo na koledu „Koledníci mívali turoně – napodobeninu kozlí hlavy s rohy a pohyblivou spodní čelistí, na kterou za pomocí špagátu klapali,“ doplnil.

0 0