Aktivisté chtějí konec uhlí, i když není náhrada

Vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh napsal komentář do Hospodářských novin, v němž vyzval ke zvýšení poplatků z těžby nerostů včetně uhlí. Buď si neuvědomuje, nebo si toho je naopak vědom velmi dobře, že by to mohlo ještě uspíšit hrozící konec uhlí v Česku. Následky by přitom mohly být fatální.

Uhlí, které dlouhodobě čelí tlaku aktivistů i části politiků, se totiž dostalo do regulačně-ekonomických kleští. Kvůli souběhu klesající ceny elektřiny a současně rostoucí ceny emisní povolenky se totiž nejspíš již velmi brzy přestane ekonomicky vyplácet provoz uhelných elektráren.

 „V situaci, kdy by elektrárny začaly prodělávat, je musíte s povinností řádného hospodáře zavřít nebo odstavit,“ řekl nedávno pro MF Dnes hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek.

„S tím, jak padá cena elektřiny, se nám výroba přestane zřejmě vyplácet už v roce 2025. Rok 2026 bude evidentně ztrátový, rok 2027 vypadá pro naši uhelnou energetiku už jako naprostá katastrofa,“ řekl Seznam Zprávám druhý největší výrobce elektřiny v Česku Pavel Tykač.

Vzhledem ke stále velmi zásadní roli uhlí při výrobě elektřiny i tepla v Česku jde o velmi vážná varování. Náhrada za uhlí totiž není a ještě roky nebude. První nové jaderné bloky budou hotové nejdříve kolem roku 2036, navíc primárně nahradí stávající, jejichž životnost bude končit. Probíhá sice poměrně mohutná výstavba nových zelených, primárně fotovoltaických, elektráren, ty ale v našem prostředí nedokážou pokrýt poptávku v průběhu celého roku. Dlouhé zimní měsíce, kdy je u nás spotřeba nejvyšší, je jejich výroba dramaticky nízká. S přípravou nových plynových zdrojů se zatím prakticky nezačalo, což znamená, že i kdyby došlo v tomto směru k radikálnímu pohybu, mohlo by se v optimistické variantě s výrobou počítat nejdříve na přelomu desetiletí. Samozřejmě, pouze pokud vůbec bude k dispozici dostatek plynu.

Koželouh argumentuje zisky, které v poslední době vykazovaly uhelné firmy. Jenže už neříká, že ty byly způsobeny mimořádným nárůstem ceny elektřiny. Ta už ale citelně klesá, naopak emisní povolenky zdražují. To situaci na trhu dramaticky mění. Zvýšení poplatků by tak neznamenalo jen odkrojení části zisků těžařů, ale brzy naopak další klacek, který je požene ještě rychlejším krokem do červených čísel a tím k uzavření elektráren.

Bez existující náhrady by to, když pomineme nejčernější scénáře, znamenalo jediné, a sice zoufalou snahu dovézt elektřinu ze zahraničí. To bude zejména v zimním období, jak ukazují modely nejen tuzemského provozovatele přenosové soustavy, ale i obdobných institucí v okolních státech, stále obtížnější. Pokud tedy vůbec bude nějaká elektřina k dispozici, její cena by nám nejspíš vyrazila dech.

Pokud by musely být uzavřeny uhelné elektrárny, s vysokou pravděpodobností by skončily i uhelné lomy. Jedním z důsledků by pak pochopitelně bylo i to, že by stát na poplatcích z těžby uhlí nevybral ani korunu.

Těžko říct, zda si pan Koželouh tento kontext uvědomuje. Snad si jej ale uvědomují lidé, kteří zodpovídají za energetickou bezpečnost České republiky.