Křeček: Až se začnou řešit emise plynu, skončí také

Křeček: Až se začnou řešit emise plynu, skončí také

Ekonom a analytik Štěpán Křeček se obává, že se Česko v relativně blízké budoucnosti stane energeticky nesoběstačným a bude závislé na dovozu elektřiny. Protože nestihneme včas postavit dostatek nových zdrojů.

Dočasný přechod z uhlí na plyn nedává hlavnímu ekonomovi BH Securities Štěpánovi Křečkovi žádný smysl. Přirovnává jej k situaci, kdy dva lidé vyskočí z mrakodrapu a ten co padá pomaleji, má radost, že ten druhý dopadne na zem dřív. Je to možné proto, že o vývoji přestávají rozhodovat ekonomové. Upozorňuje i na to, že neexistuje páka, jak Čínu donutit k dodržování emisních závazků.

Česká republika má jediný vlastní a tedy bezpečný zdroj elektřiny i tepla tím je uhlí. Jeho zásoby máme při současné legislativě zhruba do roku 2050. Má smysl tyto zdroje za spoustu miliard nahrazovat plynovými kapacitami, když je budeme muset během několika dalších let odstavit stejně jako ty uhelné?

O tom bohužel přestávají rozhodovat ekonomové. Hlavní slovo začínají mít ekologové, kteří uhlí odmítají jako jeden ze zdrojů s nejvyššími emisemi. Na druhou stranu nelze využívat jen bezemisní zdroje, protože by to nevydržela přenosová soustava. Z těchto důvodů se začínají preferovat plynové elektrárny, pro které Německo a Rusko budují masivní infrastrukturu.

Při spalování plynu vznikají oproti spalování uhlí zhruba poloviční emise CO2. Vzhledem k únikům metanu při těžbě a přepravě je ale z klimatického hlediska zhruba stejnou zátěží jako uhlí. Přechodem na plyn navíc zvýšíme svou energetickou závislost. Čím se tedy ospravedlní finanční prostředky vynaložené na přechod z uhlí na plyn?

Obávám se, že žijeme ve světě, kde není třeba ospravedlňovat rozhodnutí. Stačí, když se velmoci dohodnou a vytvoří taková pravidla, aby jiné alternativy přestaly dávat smysl. Tímto způsobem se v energetice postupuje již delší dobu a vše se připravuje pro plynovou éru. Ta však zřejmě nebude konečná. Až se jednou začnou řešit emise z plynu podobně jako emise z uhlí, dojde k odepsání dalšího z fosilních zdrojů.

Jaký způsob ukončení používání uhlí a jeho stabilní nahrazení je podle vás v Česku ekologicky, ekonomicky a bezpečnostně ten správný?

Vzhledem k nastavení legislativy bychom se měli zaměřit na zvyšování obnovitelných zdrojů, přestavbu uhelných elektráren na plynové a dostavbu jaderných elektráren. Obávám se však, že to nezvládneme včas a staneme se energeticky nesoběstační.

Některé banky na nátlak aktivistů odmítají financovat uhelné projekty, některé pojišťovny přestávají tyto aktivity pojišťovat. Plynový byznys přitom nechávají banky i aktivisté bez povšimnutí, byť jeho emise CO2 jsou prakticky stejné jako, jako z uhlí. Dává vám to smysl?

Nedává. Je to podobné, jako když dva lidé vyskočí z mrakodrapu a ten jeden říká, že na tom není tak špatně, protože ten druhý dopadne dřív. Ve stejné logice si dnes lidé od plynu říkají, že na tom nejsou tak špatně jako lidé od uhlí. Ještě za našich životů však obě skupiny dopadnou na zem a smát se bude někdo úplně jiný.

Je podle vás správné, aby největší producent CO2 na světě, což je Čína s téměř třetinovým podílem na jeho globálních emisích, ohlásila, že její emise porostou do roku 2030 a teprve pak prý začnou klesat? Země v EU i USA přitom již emise aktivně snižují. Je správné, že největší znečišťovatel má zvláštní podmínky?

Můžeme být rádi, že Čína deklaruje, že se bude snažit snižovat emise. Kdyby se totiž rozhodla, že tak činit nebude, v dnešním světě neexistuje síla, která by ji k tomu dokázala přinutit.