Hledáme bič na uhlí, nebo na CO2? Tak zní podle člena Uhelné komise, profesora Františka Hrdličky zásadní otázka přeměny energetiky, kterou prosazuje Brusel.
Ze studie společnosti DG ENER (zde), kterou má Brusel k dispozici od roku 2015 jasně vyplývá, že emise oxidu uhličitého z plynu a z uhlí jsou velmi podobné. U černého uhlí dokonce stejné. Má za takových okolností Česko přecházet z uhlí na plyn? Navíc jen na omezenou dobu. Rozhovorem s členem Uhelné komise Františkem Hrdličkou z ČVUT zahajujeme sérii názorů na toto téma.
Česká republika má jediný zcela bezpečný zdroj elektřiny a tím je uhlí. Jeho zásoby máme při současné legislativě zhruba do roku 2050. Má smysl tyto zdroje za spoustu miliard nahrazovat plynovými kapacitami, když je budeme muset během několika dalších let odstavit stejně jako ty uhelné?
Jednoduše postavená otázka, ale složitá odpověď. Hledáme bič na uhlí nebo na CO2? Až Brusel odpoví na tuto otázku, tak lze diskutovat. Rozhodnutí Bruselu neplatí z hlediska honby na CO2 pro všechny EU státy stejně. Pro Českou republiku je irelevantní, právě jak to správně říká studie DG ENER, tedy že měrná emise na tepelný obsah v palivu je prakticky shodná. Je to i důvodem, proč byla vyhlášena z Bruselu honba na úniky metanu při těžbě a dopravě. Vrty v Rusku však pravděpodobně těžko ovlivníme. Druhá část odpovědi je o jiném fenoménu – a to je náhrada výpadku nebo nedodávky volatilních zdrojů, čili větrné a sluneční energie. Tam se bez přiměřeného plynového zabezpečení neobejdeme. A bez elektřiny z větru, vody a slunce se neobejdeme také, protože někdo přesvědčil Evropský parlament, že konverze na elektřinu je u těchto zdrojů stoprocentní, na rozdíl od uhlí, kde je do 45 procent (u starých zdrojů kolem 35 %) a na rozdíl od plynu, kde je téměř 64 procent.
Proto tedy plyn, jehož měrná emise skleníkových plynů na tepelný obsah je obdobná, ale konverze na elektřinu o 50 procent lepší. V Zelených zítřcích se dočteme, že jen co zateplíme, budeme topit elektřinou – tak proč podporovat teplo z kombinované výroby elektřina a tepla z uhlí…
Při spalování plynu vznikají oproti spalování uhlí zhruba poloviční emise CO2. Vzhledem k únikům metanu při těžbě a přepravě je ale z klimatického hlediska zhruba stejnou zátěží jako uhlí. Přechodem na plyn navíc zvýšíme svou energetickou závislost. Čím se tedy ospravedlní finanční prostředky vynaložené na přechod z uhlí na plyn?
V předchozí odpovědi jsem naznačil obě strany mince, kterou právě otáčíme v ruce a díváme se, zda není falešná. Střetávají se nám pohledy ryze technické – těžba, doprava a užití zemního plynu jako náhrady za regulační a záskokový výkon, který je nezbytný pro provoz větrných a fotovoltaických elektráren, a aspekty bezpečnostní, které vedou ke vztahům s Ruskem a s Čínou. Ani jedna strana mince nemá jednoduché a vůbec už ne jednoznačné řešení. A proto doporučuji se při náhradě uhlí plynem řídit latinským heslem „festina lente“. Což česky znamená „spěchej pomalu“. (Oblíbené rčení velmi úspěšného římského císaře Augusta, za nějž začalo 200leté období Pax Romana – římského míru, pozn. red.)
Jaký způsob ukončení používání uhlí a jeho stabilní nahrazení je podle vás v Česku ekologicky, ekonomicky a bezpečnostně ten správný?
Doprovodné usnesení Uhelné komise tyto podmínky stanovilo docela pregnantně. (Ve zkratce – odstavovat uhelné zdroje až když za ně bude odpovídající spolehlivá náhrada, pozn. red.)
Některé banky na nátlak aktivistů odmítají financovat uhelné projekty, aktivisté útočí i na pojišťovny, aby přestaly pojišťovat uhelné aktivity. Plynový byznys přitom nechávají banky i aktivisté bez povšimnutí, byť jeho emise CO2 jsou prakticky stejné jako, jako z uhlí. Dává vám to smysl?
Určitě by mi dávalo smysl, kdyby pojišťovny nepojišťovaly takové aktivisty.
Je podle vás správné, aby největší producent CO2 na světě, což je Čína s téměř třetinovým podílem na jeho globálních emisích, ohlásila, že její emise porostou do roku 2030 a teprve pak prý začnou klesat? Země v EU i USA přitom již emise aktivně snižují. Je správné, že největší znečišťovatel má zvláštní podmínky?
Čína argumentuje produkcí globálních emisí na hlavu hluboko pod Evropou a USA. Na to není co namítat. A předstihnout Evropu ani USA Čína nechce.
Článek převzaty z webu: 
